„První!!" vyhrkla dvojčata najednou. Podívaly se na sebe a pak se rozesmály.

 „Tak která vyhrála?” Založila si Kataki ruce na prsou.

„Víš co zaplatíme si to každá sama, jo?" navrhla Tokimeka a začala se hrabat v kapse a hledat stravenku. Po chvíli si povzdychla, ,,já si je nechala doma...” A podívá se psím pohledem na sestru.

„Zvu tě, žes to tak zvládla.” chytila ji tedy Kataki za rameno a spolu vešly do stánku.

„Jsi nejlepší!" vypískla Tokimeka a objala ji.

Ona se zasmála a zavolala na prodavače: „Dvakrát Ramen!”

„Hned to bude,” usmál se na ně mile muž a začal jim připravovat misky a přitom se na ně spiklenecky podíval, „Takže už jste ninjové jo?”

„To bych řekla!” Hrdě vypnula hruď Kataki.

„Budeme nejlepší ninjové jaké kdy Konoha měla!” přidala se její sestra a obě si ťukly pěstmi.

***

„Takhle jsem se dlouho nenajedla!” pochvalovala si Tokimeka, když přicházely domů.

„Jistě, naposledy předevčírem,” Zašklebila se na ni Kataki a praštila jí do ramene.

„No vždyť jo... Au! Ty surovče, to bolí!” začala se pitvořit Toki a pak rozesmála. Kataki si založila ruce na hrudi a dělala uraženou. Bohužel jí to moc dlouho nevydrželo, protože její sestra na ní dělala různé úšklebky a rozesmívala ji.

„No tak nechovej se jak malá,” vynadala jí se smíchem.

„A pvoč?” zašišlala Tokimeka. Ona jen protočila očima a rozcuchala jí vlasy.

„Tyyy!!” zrudla totožně jako její vlasy a Kataki okamžitě se smíchem utíkala.

Obě dívky večer uléhaly s příjemným pocitem na hrudi. Než Kataki zavřela oči, naposledy pohlédla na sestru zachumlanou v peřině a zašeptala: „Dobrou Toki.” Načež blaženě usnula.