2. kapitola
„Neboj, to zvládneš,” povzbuzovala Kataki sestru, která vypadala, že se tu co nevidět zhroutí. Po jejích slovech si Toki jen dala hlavu do dlaní a začla se třást. Kataki se k ní přísunula blíž a obejula jí kolem ramen.
„Až bude po všem, zajdeme na rámen.”
„Rámen?” Odpověděla Tokimeka dychtivě.
„Ano,” rozesmála se Kataki nad její dychtivostí. Potom pohlédla k tabuli kde probíhalo zkoušení.
„Hele Sasuke to zvládl, teď se nesmíš nechat zahanbit!” šťouchla z legrace do sestry a ta se na ni odhodlaně podívala.
„To teda ne!” Stiskla ruce v pěst.
„Hyūga Kataki,” rozezněl se na hlas Mistra Iruky po místnosti. Podívala se na Tokimeku a ústy naznačila “drž mi palce”. Sestra okamžitě stiskla ruce a zazubila se na ni. Ona jí úsměv oplatila a šla k mistru Irukovi.
„Tak nám předveď techniku klonování,” usmál se na ni.
„Technika stínových klonů.” Sice trochu zamachrovala, ale co. Klony jako klony Samolibě se usmála když se kolem ní objevilo něco kolem dvaceti klonů. V duchu děkovala rodičům že je to stihli naučit.
„Výborně! Právě jsi se stala Geninem. Zde máš čelenku. ” Ona ji s radostí přijala a ovázala kolem pasu přes sukni.
Podívala se na Sasukeho a věnovala mu úšklebek. Ten jen protočil oči a ona s pocitem zadostiučinění odcházela na místo, kde na ni čekala sestra.
Jakmile k ní přišla skočily si kolem krku a začaly pištět
„Já to dala!” Ukázala pyšně na čelenku kolem pasu, jakmile se odtrhly. Úspěšně přitom ignorovaly pohledy celé třídy.
„Jsi nejlepší!” zazubilo se na Kataki dvojče.
„Díky,” řekla vřele a posadila se vedle ní .
,,Hyūga Tokimeka,” zaslechly po chvíli, vyvolaná po sestře hodila pohled plný prosby o pomoc. Tak moc se bála, že se nestane ninjou.
Sestra jí stiskla rameno a povzbudivě mrkla: „To zvládneš.”
Tokimeka se vydala za mistrem Irukou. Kataki si chytila palce a napjatě se dívala za sestrou a začala se dost bát.
Klonování jí nikdy moc nešlo... Co když to nedá?, Pomyslela si nervózně. Ne, zvládne to, dřela jako kůň, snažila se uklidnit.
Uviděla Tokimeku jak se snaží naklonovat. Dopadlo to hrozně, pomyslela si když uviděla co se její sestře povedlo 'vytvořit'.
„Bohužel jsi-”
„Dejte mi ještě šanci!” přerušila ho Tokimeka zoufale a naposledy zvolala: „Technika stínových klonů!”
A objevilo se kolem ní pět klonů.
Mistr Iruka se usmál: ,,Prošla jsi.”
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top