Kataki dopadla oběma nohama na zem až se zvedl prach. Dychtivě sjela pohledem na terče a se zklamáním zjistila, že se do dvou netrefila, poté si pomyslela, že je to stejně jedno, ale přeci jen ji mrzelo, že neporazila Sasukeho. Ten jen stál kousek od ní a měl mírně pozvednutý koutek úst v ironickém úsměvu.

 ,,Máš se ještě co učit."

 ,,Ne každý je tak dokonalý jako ty," rýpla si.

 ,,Ale já se do těch terčů trefil už v v devíti, jsi dost mizerná."

Teď už se naštvala a prudce se otočila. Poté se zastavila, nahodila sladký úsměv a vymrštila kunai nadpřirozenou rychlostí. Chlapec ano nic nezaregistroval a už byl kunai zapíchnutý vedle jeho hlavy. Zalapal po dechu a vytřeštil oči.

 ,,Co to sakra...?" zasípal a posadil se na zem.

Kataki ho chápala, takovou rychlost neměl ani mistr Kakashi! Zase nějaká zvláštní schopnost? A proč všechny probudí jenom když je se Sasukem? Po chvíli vykoktala něco o tom, že už musí za sestrou a rozeběhla se směrem k městu, nechávajíc Sasukeho zmateného daleko za sebou.

   Probíhala městem a matně si všímala pohledů ostatních. Kdykoliv se sestrou šly, všichni na ně zírali. Jak by taky ne. Hyuga klan se jim vyhýbal, protože k nim nepatřily, měly moc slabý Byakugan. Dokázaly ho zviditelnit, ale pořád to nebylo ono. Ani ho moc neovládaly, což tomu moc nenapomáhalo. Ostatní jimi opovrhovali kvůli jejich slabosti a kvůli tomu že je ani vlastní klan nechce přijmout. A pár jedinců, vrhalo pouze ostražité pohledy.

Pokud tu byla s Toki nevadily jí pohledy, ale teď byla sama. Radši tedy sklopila pohled do země a běžela k místu kde opustila dvojče a toho kluka. Po chvíli cesty uslyšela křik, běžela tam tedy aby zjistila co se děje.

   Uviděla nějakou mladou slečnu a jak odchází od její sestry, která ležela na zemi. Vypadala pěkně zmláceně. Nad ní stál ten kluk a šokovaně na ni zíral. Poté jí padl pohled na polorozbořenou zeď jednoho z domů.

   Co zase provedli?! Pomyslela si a vydala se k nim.