Celou noc se mu zdálo, jak ho někdo pronásleduje. Nemohl si pomoct, ale ten sen byl tak živý, že i když se probudil, stékaly mu krůpěje potu po zádech stejně tak, jako v onom snu, kdy se dotyčným snažil uprchnout. To následovně vystřídaly sny o tom, jak si užívá přítomnosti Liama. Už okusil sex s ním dvakrát. Dvakrát pronikl do jeho útrob a fyzicky si užíval jeho přítomnost každým coulem. Pořád v hlavě slyší ty slastné výdechy, které se draly z jeho hrdla, zatímco stůl se pod nimi div nerozložil. Tyto dvě varianty snů se mu střídaly celou noc a dokonce ani ráno, když jel do školy, mu nedaly pokoj.

Vyučování strávil tím, že ani prakticky neví, jak se dostal do stavu, že stojí před školou, drží svoje kolo a prohlíží si všechny, kteří se těší na další volný víkend. Jeho však žádný takový nečekal, protože peníze potřeboval a na benzínku mohl chodit jedině o víkendu. Jindy zkrátka neměl čas. Neví však, jestli se mu tam vůbec chce. 

Mívá občas stavy, kdy zkrátka nemá na nic sílu a nejraději by se flákal se sluchátky v uších a vypustil veškeré myšlenky pryč. Myšlenky na to, že i když šlo včera nakonec vše jako po másle, připadá si najednou jako laciný prostitut, který se zamotal do své vlastní hry. Nemůže si však dovolit takhle přemýšlet. Pokud se má Liamovi dostat do srdce, je potřeba proto něco obětovat, a ačkoliv by ho to nemělo tolik svádět, po včerejším sexu po Liamovi touží ještě víc, než před tím. Včera se totiž jeho požitek zase posunul o kousíček výš. 

Vyndá kolo ze stojanu s úmyslem vydat se domů a připravit se na pátou hodinu, kdy se mají s Liamem sejít v Contigu. To by před ním ovšem nesmělo zaparkovat auto, které mu zatarasí cestu před ním. Na malou chvíli zpanikaří, že si pro něj přijel sám starosta, aby mu vyhrožoval. Když se však okénko řidiče stáhne dolů, spěšně si oddychne, když za volantem vidí Marka, kterak se na něj usmívá. 

„Naskoč, mám pro tebe nějaký novinky," oznámí mu jeho kamarád, který následně vystoupí a pomůže mu kolo uložit do úložného prostoru, načež oba dva chlapci zaplují do auta a Mark se rozjede z prašné cesty parkoviště. Zahltí ho informacemi o tom, že jeho rodiče dostali přidáno na nové auto, které jim dnes byl vybírat on sám. Tudíž, jakmile ho vybral, přijel hned pro něj, aby své zadnice svezli v nových a pohodlných sedačkách. 

„Bavil jsem se včera po tom večírku s tátou o nějakých věcech," začíná s tím, co mu chtěl původně sdělit. Alex se pohodlně usadí a kouká před sebe. Snaží se vnímat úplně všechno, co mu jeho nejlepší přítel poví. V hlavě má však neustále Liamovy slastné výdechy. Nemůže si pomoct, jsou pro něj jako nikdy neutichající chytlavá hudba. „Mimochodem, rodiče se ptali, kam jsi zmizel."

Alex vylezl ze starostova domu krátce po půlnoci zadním východem, kterým ho Liam pustil. Strávili tam spolu o samotě prakticky dvě hodiny. Většina hostů už byla pryč a starosta měl kolem sebe jen své nejbližší. Kdyby ho Liam nepopohnal, aby byl okamžitě pryč, nejspíš by si poslechl, jakou konverzaci Brennerovi vedou. 

„Řekl jsem jim, žes byl unavenej a šel si domů lehnout," kývne, aby mu naznačil, že ta lež zabrala. Mark ví, kde byl a co dělal. „Každopádně jsme se tak bavili a z táty vypadlo, že se se starostou bavili o Avě."

Alex se na něj otočí a zbystří všechny svoje smysly na maximum. Nikdo se od jejího odjezdu o ní veřejně nebaví. Nikdo kromě jejích přátel, kterých je opravdu jen pramálo. Už ani v místních novinách nezmiňují její jméno. Jako by se to ani nestalo jí, ale někomu absolutně cizímu. 

„Prý už měl starosta připito, takže z něj vypadlo, že šerif ani jeho dcera už se sem nevrátí. Prý jim vyplatil nebezpečně velkou sumu za to, že oba odstřihnou veškeré kontakty, které tu mají," vysvětluje Mark a Alexovi zapadne další dílek do skládačky. Doteď si myslel, že Ava má nabytý program, a proto nikomu nenapíše. „Pohrozil jim, že jestli to nedodrží, můžou se seznámit s životem na ulici. Prý tam, kam je poslal, má spoustu známých, kteří by jim zavařili natolik, že by se sami rozhodli spáchat sebevraždu."

Přes Alexovo tělo přejede neskutečný mráz doprovázený husí kůží. Nevěřícně se dívá na svého přítele, který má v tak nepatřičnou chvíli úsměv od ucha k ucha na rtech. 

„Proč by jim to říkal?" zeptá se zmateně Alex. Něco mu na tom všem nesedí. Ponechané auto, které pachatel nezapálí. Starosta dávající páku sám na sebe pouhým úředníkům. Něco tu nehraje. 

„Jak říkám, byl opilý, krátce po tom mu šiblo a všechny vyhnal pryč. V kolik jsi vlastně odešel ty?" zeptá se a zvědavě natočí hlavu. 

„Krátce po půlnoci," odpoví bez čekání. 

„To už jsme byli hodinu doma," vypískne Mark překvapeně. „Starosta si nejspíš uvědomil, že udělal chybu, když to řekl mým rodičům. Proto nás taky rychle všechny poslal domů. Obvykle tyhle akce trvají třeba i do tří do rána. Každopádně jsem se s tátou bavil i o Willovi a nejspíš jsi měl pravdu. Sedělo by to přinejmenším v tom, že nemá žádný alibi. Liam byl v době incidentu na úřadě za svým otcem, zatímco Will odešel hodinu před Liamovým příchodem. Táta říkal, že když Liama viděl, vypadalo to, jako by šlo o život. Myslí si, že šel svýho tátu přemlouvat, aby to nedělal."

„Myslíš?" ptá se Alex skepticky. Co se týče Liama, stále neví, k čemu se upnout. Jediné, čím si je jistý, je jejich vzájemná touha, která jim oběma svazuje ruce. 

„Nevím," mykne Mark rameny a zastaví před jeho domem. „Slíbil mi, že se pokusí stáhnout kamerový záznamy z toho dne a pustí mi je. Prý, že sice neschvaluje, že se do toho pleteme, ale pokud budem potřebovat, pomůže nám. Nesmí ale o tom vědět máma."

„Proč?" ptá se zaraženě. Co si tak pamatuje, manželé Milanovi byli vždy sehraná dvojka. Že by se mu to jen zdálo? 

„Jde o to, že máma je vystrašená na dřeň a pokud by se dozvěděla, že něco kujeme, bez váhání by tě udala a svedla všechno na tebe jen proto, abych já nepřišel k úhoně," odpoví něco, co Alex mohl očekávat. Zatímco s Markovým otcem jakž takž vycházel, jeho matka ho zkrátka nemá ráda. Až moc v něm vidí jeho vlastního otce. Toho budižkničemu, který dokázal vztáhnout ruce na ženu. 

„Takže teď si prakticky musím dávat pozor na celý město," uchechtne se ne moc pobaveně. Je to však pravda. Pokud se do toho naplno pustí a už nebude cesty zpět, až získá nějaký důkaz, bude si muset hlídat vlastní kůži. Což znamená, že kůži i svojí mámy a malé sestry. 

„Když dojde tvrdý na tvrdý, postavím se za tebe, ale nevím, jestli to k něčemu bude," odtuší Mark. „Moje máma má daleko největší slovo z naší rodiny."

***

Stojí před zrcadlem, zatímco si upravuje rukávy své červené košile, přičemž si začíná zapínat knoflík po knoflíku. Jeho modré oči se protínají s těmi v zrcadle, když jeho hlavu brázdí myšlenky na Alexe. Uvědomuje si, že jeho slova včera měla jistý vliv, ovšem od pátrání ho neodradí. A on absolutně netuší, na jakou špatnou stopu ho má přivést, aby od něj odvedl Willovu pozornost.

Když ho včera viděl na tom večírku, myslel si, že trpí jen nějakými bludy. Že jeho pomatená mysl začíná ze všeho toho, co se děje posledních pár dní okolo něj, blouznit. Jenže ne, on tam skutečně byl a skutečně s ním i promlouval. A nejen to, opět se ho zmocnil. Tak, jak to ještě nikdy nikdo před ním nedokázal. Vyvolal v něm tolik pocitů a emocí, že mu v jednu chvíli na mysl přišlo, že ho to celé roztrhá od hlavy až k patě. V tu samou chvíli však pociťoval nenadálou rozkoš, kterou nemůže s žádnou jinou srovnávat. Jako by v tom cítil odumírat i kousek té poslední dětinskosti, která v něm byla zakořeněna. 

„Připravuješ se na rande?" vtrhne do jeho pokoje William jen ve spodním prádle, zatímco si ho nevšímá a skáče na jeho postel. Zorničky přesune v zrcadle do míst, kde vidí Willa, jenž pohodlně uvelebí své tělo na perfektně ustlané posteli a rukou si podepře hlavu, zatímco s ještě chladnějšími duhovkami, než má on sám, věnuje pohled jeho celkovému vzhledu zezadu. 

Liam si důkladně upraví límec a otočí se s nezúčastněným pohledem na svého bratra. V uších slyší rezonovat každé jedno slovo, jež mu bylo těmi proradnými rty sděleno. Pokud se mu nepovede Alexe přivést na špatnou stopu, která ho donutí opustit od vyšetřování, Will ho bez ohledu na následky napráší otci. A Liamovi se to z hloubi duše příčí. Teď už ne z toho důvodu, že nechce, aby se nikomu dalšímu nic nestalo. Teď nechce, aby se něco stalo Alexovi. Neumí si to vysvětlit, ale je to tak. 

„Sám moc dobře víš, že žádné rande není," odpovídá, načež přejde k nočnímu stolku a na zápěstí si upevní zlaté hodinky. Na minutku zavře oči a zhluboka se nadechne. Pustil se do boje, v němž poprvé za celý svůj život nemá jistotu výhry. Podceňoval ho zpočátku, ale zjistil, že proti němu stojí odvaha a síla. Alex byl na jednu stranu hlupák, když neustále opakoval, že se nebojí. Na druhou stranu to však chce kuráž. Kuráž, kterou Liam bezpochyby oceňuje. Nesmí ho však nechat vyhrát. 

„Nevím, včera jsem měl co dělat, abych otci vymluvil, aby tě šel hledat," pronese ledabyle jeho údajně nevlastní bratr. „Byl docela bez sebe, že tě nemůže najít. Nemusím se ale ptát, co jste dělali, že ne?"

Liam mu daruje varovný pohled. Když se vrátil zpět do salónu, nikdo kromě jeho rodiny se v něm nenacházel. Naštěstí byl otec tak přiopilý, že si ho absolutně nevšímal. To se však nedalo říci o jeho nevlastní matce, která se ho každou chvíli vyptávala, kde k čertu byl. Nemohl jí říct, že se nechával ojíždět pro své potěšení a také proto, že její syn je neskutečný břídil, který neumí svou práci dotáhnout do konce. Neodpověděl zkrátka nic. Jessice se zpovídat nemusel. Nebyla jeho matkou a nikdy ani nebude. 

„Ani ses mi vlastně nepochlubil, jestli je stejně tak dobrej v posteli jako v tom, že je neskutečně neodbytnej," prohlíží si Will svou manikůru, zatímco Liam přejde ke skříni a uvažuje nad tím, že by nakonec zvolil jiný outfit. Černé džíny a červená košile se mu zpočátku jevily jako dobrý nápad. Teď však, po skeptickém pohledu svého bratra, zastává docela jiný názor. 

„Rozhodně je méně neodbytný, než ty," odpovídá Liam a frustrovaně zaklapne skříň, načež usedne do jednoho z kožených křesel pod okny. Harrington se jich nenápadně ve škole vyptával, jak jsou na tom s těmi projekty. On se absolutně nikam neposunul. A do prezentace přece nemohl jen tak napsat, že ho Alex šuká nevídaným způsobem. To by nebylo tak vhodné ani v případě, kdyby se jeho bratr dostal do potyčky s Alexem. 

„Jsi nějaký podrážděný," posadí se Will vzpřímeně a zabodne své oči do těch jeho. „Nedaří se ti ho svést na jinou stopu? Nebo tě prostě jen frustruje, že ti to nikdo neudělá líp, než já?"

Bývaly časy, kdy byl Liam velmi velmi nerozvážný a nedokázal si odpovědět na otázku, proč po nikom netouží. Všichni jeho přátelé už někoho měli nebo naopak po někom hrozně toužili. Pamatuje si časy v druháku, kdy sama Kirsten Bellová sdělila celé jejich partě, že si to rozdala právě s Alexem. A že od té doby si nedokáže pomoct a neustále na něj musí myslet. Byla jím tak posedlá, že nedokázala mluvit o ničem jiném. Když se s tím svěřil Willovi, o němž tenkrát neměl ani zdání, že je takovou prohnanou sviní, jeho bratr po něm bezostyšně vyjel. Ale on se nebránil.

Uklidňoval se myšlenkou, že je to všechno v pořádku, protože jsou zkrátka nevlastní bratři. Nemají stejnou krev. A čím víc se uklidňoval, tím víc nocí strávil na Willově klíně. Jenže pak, jako by prozřel, to ukončil. Will s ním vlastně od té doby udržuje bratrský vztah jen na oko. Až teď, když se jejich táta začal mnohem více angažovat v podvodech a manipulaci s lidmi, se Will začal chovat neskutečně nechutně. Nenávidí se za to, že se sebou nechal manipulovat. A nenávidí se za to, že s ním spal, jelikož je zde možnost, že Will je jeho polovičním bratrem. Ta podoba mu vlastně také došla až po tom prozření. Prozvracel pak nespočet dní. 

„Jsi nechutný," odfrkne Liam a vstane ze svého místa. „A řeknu ti jen jedno," vytáhne ze školní tašky deník, přičemž ho nakonec mrští nervy zpět, „kdybys to, ty kreténe, nepohnojil, nemusel bych nic z toho dělat. Jsi stejně neschopný, jako tvá ubohá matka. Nic nedotáhnete do konce."

S těmi slovy nakonec nasupeně odejde z pokoje, přičemž se chystá svůj vztek znovu zapít několika lahvemi alkoholu. V Contigu toho prodávají dost, a i když nesnáší míchání, musí se přinutit zapomenout na to, co ještě před dvěma lety dělal. Že poslouchal jako cvičený pes a nechal se ovládat svým neschopným bratrem. Vztek necítí k němu, ale k sobě samému.