Vrátil se zpět do budovy hned o několik minut později po Alexovi, aby nevzbudili podezření, i když si zpětně uvědomuje, že pokud někdo procházel parkovištěm, jistě je slyšel. Prochází chodbou a snaží se působit tak, jako vždycky. Jde to však ztěžka, když si vzpomene, co ještě před chvílí dělali s Alexem v autě. Nikdy si tolik sex neužíval. A hlavně si nikdy neužíval něčí přítomnost tolik, jako v hnědovláskově přítomnosti. Ví, že by to tak neměl cítit. Že jsou si naprosto cizí, jejich vztah je postavený na intrikách, lžích a strachu. I přesto to však cítí a poprvé v životě to v sobě nedokáže potlačit natolik, aby si toho nevšímal.

Zastaví se u své skříňky a zandá zpět učebnice, které už potřebovat nebude, zatímco vytáhne ty, které ještě v dnešní den budou nezbytně k použití. Hlavou mu opět víří tisíc myšlenek, ovšem všechny se týkají jediného – jak uchránit Alexe před Willem. Moc dobře ví, že pokud svou část plánu nesplní a nesvede Alexe z cesty, pak se do hry dostává právě Will, který sebou přivede chaos a nepořádek. Jeho strach se při té myšlence ztrojnásobí, zatímco se kolem sebe rozhlédne s klidným a rozvážným pohledem. Kéž by se tak cítil i uvnitř, kde je nervozvážný, zbrklý a naprosto zaslepený strachem.

„Co jste ty a Alexander Flynn dělali u tebe v autě?" ozve se za ním mužský hlas, který ho donutí se otočit. Jackson Blackburn, jeho na oko nejlepší přítel, který ho propichuje zlověstným pohledem. Jackson o jeho slabosti pro kluky ví. Jednou, když se opil do němoty, po Jacksonovi vyjel. Tak moc, že se mu ho povedlo políbit, než ho Jackson znechuceně a překvapeně odstrčil. Nikdy se o tom nebavili, Jackson se tomu záměrně vyhýbal, protože netušil, co lze čekat od rodiny Brennerů, pokud by jen cekl o jeho homosexualitě. Liam ho nikdy neměl v lásce. Ale vzhledem k jeho postavení se zkrátka musí udržovat v toleranci, protože jak jednou pravili oba jejich otcové – vlivní a bohatí k sobě patří. A to oni oba v očích jejich otců jsou a budou. 

„Do toho ti nic není," otočí se s nezájmem. Nemá v plánu mu o něčem vykládat. Přesto k tomu nakonec dodá. „V knihovně bylo rušno, tak jsem ho vzal do auta, abychom udělali ten stupidní projekt."

„Jo," zasměje se Jackson tím jeho hrubým smíchem. Není však pobavený. Jako ostatně nikdy ne. „Proto, když jsem šel k sobě do auta, se ozývaly tvoje i jeho výkřiky a auto se nepatrně hejbalo. Zajímavý, jak si představuješ dělání projektu."

Nasupeně se na černovláska otočí: „Tobě do toho nic není, Blackburne. Nešťourej se do věcí, po kterých ti hovno je. Když říkám, že jsme dělali projekt, tak jsme dělali projekt. To, co se dělo v autě, je čistě moje a Flynnova věc."

„Fajn, když mám o tebe zájem, je to špatně, když se nezajímám, je to taky špatně," plácne se Jackson do nohou. „Co ty po nás všech vlastně chceš?"

„Já po vás?" zeptá se s vykulenýma očima, zatímco s prásknutím zavře skříňku. Upoutá tím pozornost některých slídilů. Včetně Alexe, který se na něj otočí a přimhouří oči. Liam si ho však nevšímá a s blesky v očích přejde do těsné blízkosti svého přítele. „To vy jste se ke mně cpali od začátku prváku, já po vás nikdy nic nechtěl. Díky mě vás všichni okolo respektujou! Myslíš si, že by z tebe měli takovej strach, kdybych nerozšířil ty drby o tom, jak jsi jednomu z protihráčů v lakrosu rozflákal držku hned po tom, co tě jen slovně napadl? Pamatuju si to totiž trošku jinak."

Krátce po prvním odehraném zápase v druhém ročníku se vydal on spolu s lakrosovým týmem do Contiga, kde měla celá škola oslavovat výhru. Po nějaké době šel s Jacksonem na čerstvý vzduch, přičemž ze zadní strany Contiga vyběhl nejdříve Alex, který si jich nijak nevšiml a pak nějaký kluk v zelené uniformě. Dotyčný si odplivl, zatímco si toho Jackson, opilý na mol, všiml a začal se po něm rozkřikovat. Kluk se nehádal, jen přišel kJacksonovi až do tváře a než vůbec Liam nebo Jackson zareagovali, kluk ho vzal za vlasy a praštil s jeho hlavou a o zeď. Pak klidně vešel dovnitř, zatímco on byl přinucený odvláčet Jacksona k nim domů.

Pak po škole nechal kolovat lísteček, že se Jackson na párty popral, a že i když pár dostal, jeho soupeř skončil v nemocnici. Dál to na tom lístečku nerozváděl, věděl, že kluci, pokud nebudou jeho přáteli, z něj budou mít ještě větší respekt a holky si k tomu přikrášlí další svoje historky, takže z toho nakonec vznikne hrdinský čin. Udělal to však proto, že Jackson vypadal opravdu bídně s roztrhnutou kůží pod vlasy nad zátylkem. Všichni za ním chodili a ptali se, i ti největší nerdi neoblíbení a utiskovaní. Jacksona to vytáčelo a tak mu pomohl.

„Takže mi tu neříkej, že já po vás něco chci," obejde ho, načež se rozejde ke třídě. Jackson ho následuje, pozná to podle těch těžkopádných kroků. 

„Omlouvám se," ozve se Jackson. „Prostě mě jen napadlo, žes nás vyměnil za Flynna, kterej se poslední dobou zdá jak vyměněnej. Neustále někde něco hledá, nedělá ty svoje vtípky a dokonce už nechodí ani na tréninky. Jako kdyby něco kul. A ty jsi taky nějakej jinej. Po škole nikdy nemáš čas a už ani společně nechodíme do Contiga. Takže když jsem tě viděl jít teď s Flynnem, myslel jsem si, že jsi nás vyměnil."

Liam zapluje do třídy a na své místo, přičemž Jackson ho následuje a jistě čeká na nějakou odpověď. Ví, že říct pravdu někomu z jeho party nemůže, stejně jako se jim nemůže svěřit se svými potížemi ohledně citů vůči Alexovi. Nejsou to přátelé, kteří by ho podrželi, ale naopak zavrhli. Ano, mluvili by s ním, ale jen na oko. Aby se neřeklo. A to by jeho působení ve škole oslabilo, což by se vlastně sešlo s nesouhlasem od jeho otce. Will by si toho jistě všiml a sdělil mu to. Takže nepřichází v úvahu o něčem z toho mluvit.

Otočí se na Alexe, který se baví s tím zrzkem ze své party. Vypadá to, jako by se na něčem domlouvali. Už včera cítil bodavý pocit jakési zrady, když ho viděl s tím barmanem, který si pro něj přijel. Teď ho cítí také, i když ví, že ten zrzek má slabost jen pro Samanthu. Přál by si mít s Alexem vztah založený na důvěře a upřímnosti. Jenže to nejde. A až to celé skončí, nejspíš se budou nenávidět. 

„Nikdy bych vás za něj nevyměnil," otočí se s přesvědčením na Jacksona, kterému se jen ulevuje. „Jen prostě potřebuju občas upustit páru a s někým si nezávazně užít," naznačí hlavou k Alexovi, „a on se k tomu zdál nejlepší. Nic víc v tom není."

Když se však znovu podívá na Alexe a ten mu pohled oplácí s jakousi jemností v těch hnědých očích, ví, že v tom je daleko víc. A že kdyby to šlo, svoje přátele vymění za alespoň jeden zcela upřímný den s ním. V jeho blízkosti. V jeho náruči.

***

Po tom všem nemohl přestat myslet na to, že už tuhle hru brzy nevydrží. Namočil se do toho všeho tak hluboko, že je od těch intrik a lží celý unavený. Rozhodl se tudíž pro jeden zásadní krok, který ho buď zažene do záhuby nebo mu naopak nahraje další eso, které potřebuje. Když se na něj totiž Liam podíval ve třídě, měl co dělat, aby se udržel v sedě a nešel až k tomu bělostnému obličeji a nepřivlastnil si jeho rty. Musí zůstat silný až do konce, ať se stane cokoliv.

S Mattem se ve třídě domluvil na schůzce v posilovně. Potřeboval mít jistotu, že u toho bude mít Marka, kdyby se vše semlelo. Kdyby byl jeho plán prozrazen, bylo by to slovo proti slovu, protože se Mattovi nehodlal prozradit s důkazy, které má schované doma. Pouze mu o svém plánu řekne. Tajně doufá, že Matt ke všemu přistoupí kladně. Vlastně se nebude mít ani čeho bát, protože ho nijak jinak do toho plánu nehodlá začlenit. Na to už je v téhle hře až moc lidí, kteří nemají páru o tom, co se poslední dobou děje. 

Došlo mu však, že kdyby jeho plán selhal a Matt nakonec vše někomu vyžvanil, dostal by se pod hledáček všech vlivných osob. Včetně starosty, který by ho jen tak nenechal na pokoji a on by byl stále pod větším tlakem dokud by se neprozradil. Tudíž musel mít i záložní plán, kterým ochrání svou rodinu. Nepochybuje totiž, že pokud by se starosta odhodlal mu nějak ublížit, bylo by to přes jeho blízké. Přes jeho matku, Lisu a Marka. A to nemůže dopustit. Pokud tedy Matt nepřistoupí k jeho plánu, bude muset všechny tři blízké osoby dostat z dosahu toho proradného hada a jeho háďat. Aby jim nemohl ublížit.

Jejich prarodiče z matčiny strany sice nekontaktoval už pěknou řádku měsíců, ale kdyby věděli, že jde do tuhého, co se týče jejich životů, neváhali by ani minutu a pomohli by jim ihned z fleku. Navíc žijí o tři města dál, takže starostův vliv na okolní místa by byl ten tam. Jeho vliv tam nedosahuje. A co si pamatuje, jeho děda je ostřílený veterán, který se nenechá nikým vystrašit. Má to pojištěné. I kdyby se u nich objevili neohlášeně. 

„Myslíš, že je to chytrej tah?" ptá se ho Mark s pokrčeným obočím. Alex na něm vidí tu nervozitu, která od té chvíle, co si s Mattem domluvil schůzku, pronásleduje i jeho na každém kroku. Může se vše pokazit. Uvědomuje si to. A uvědomuje si i to, že nemá ani zdaleka tolik prostředků k tomu, aby stihl zmiznout z města dříve, než starosta začne jednat.

„Jak jinak z něj vytáhnout ten seznam kupujících?" odvětí na to, opřený o barevný pult, za nímž Mark přešlapuje z místa na místo. Posilovna je dočista prázdná, protože už se blíží večer a zavíračka. Mark se domluvil se šéfem, že jeho kamarád potřebuje vyřídit jakousi záležitost a že mají oba doma pěkně narváno, takže zůstanou tam a všechen nepořádek i náčiní po sobě samozřejmě uklidí. 

Alex se však spoléhá na Mattův zdravý rozum a také na to, že v tom figuruje jejich společný spojovník. Zraněná Ava, která je bůh ví kde a nemůže jim o sobě dát vědět vůbec nic. Když tohle použije, ví, že to Matta naštve. Další otázkou však je, pokud Matt na jejich plán přistoupí, má vůbec ten seznam ještě? Vybavuje si, že fyzickou podobu seznamu už nevlastní ani jeho otec. Co ale ta počítačová? Byl jeho otec přinucen vymazat tu databázi i takhle? 

Najednou bouchnou dveře a zpoza rohu vyjde zrzavá kštice. Jeho pihatý obličej je plný zvědavosti a když zbystří Alexe, na chvíli se zastaví a pečlivě si ho prohlédne. Alex nepochybuje, že i na takovou dálku z něj vycítil tu hmatatelnou nervozitu, která požírá jeho kosti. Nakonec se však Matt rozejde, s o chlup vážnějším výrazem a dojde až k pultu, kde se přidá k nim. 

„Čus," pozdraví, načež se představí Markovi, který se zase představí jemu. Mark, jako obvykle, nasadí svůj nic neříkající úsměv. Milý, sympatický a laskavý, čímž udělá pozitivní dojem na Matta, který se zase s o něco jemnějším výrazem otočí k Alexovi. Jeho zelené oči jsou plné zvědavosti a napětí, kterým je prostoupeno Alexovo tělo skrz na skrz

„Tak o co jde?" zeptá se pevně Matt. Ten pohled Alexe akorát ještě víc znervózňuje. V duchu se sfackuje a snaží se vzpamatovat a vše podat tak, jak si nacvičil. Proto spěšně vydechne a tvrdě pohlédne do Mattových očí. Buď všechno anebo nic. 

„Jde o to, že pořád pracuju na tý sázce, kterou jste mi dali," odpovídá pevně a vyrovnaně. Do hlavy se mu dostává Liam a pohlcuje ho závist. Ač s ním třeba manipulují jakékoliv emoce, nikdy na sobě nedá nic znát. „Po tom Avině úrazu pátrám po důkazech, který můžou starostu i jeho rodinu kompromitovat."

Matt se zdá překvapený. Jako by na onu sázku dočista zapomněl. Když však padne jméno jejich nejlepší přítelkyně, Mattův výraz potemní a Alex ví, že je na dobré cestě. 

„Nedávno jsme přišli na to, kdo je, nebo respektive, byl Gavin Rochard," pokračuje. Najednou jako by to nemohl zastavit. Když o tom řekl Markovi, cítil, jak z něj padá jistá tíha, nebyla však taková, protože v ruce neměl přímé důkazy a prakticky nevěděl odkud začít. Neměl ani plán. Jenže teď, když alespoň to maličko, co sděluje Mattovi, vypouští na povrch, jako by z něj padal obrovský balvan, který se před pádem na tvrdou zeminu rozpadne a nevytvoří tak žádný hluk. Až teď si uvědomuje, že ho sužuje stres. Z každé strany. 

„Kdo?" zeptá se Matt dychtivě. Tak, že to překvapí i samotného Marka, který vykulí oči. Alex se na něj podívá, jako by čekal, že mu dá jeho starší nejlepší přítel svolení. A ten, jako by to pochopil, kývne hlavou a přesune pohled zpět na Matta, jenž čeká na odpověď. Se silně bušícím srdcem hlavu znovu stočí na Matta a rychle se nadechne. 

„Byl to neplodnej chlápek, kterej dříve žil s Jessicou V., která se za něj provdala," převezme iniciativu nakonec Mark pevně do svých rukou a Alex nikdy nebyl vděčnější. Jeho hlavu začaly zaplňovat katastrofické scénáře, že jakmile to vysvětlí, někdo přijde a unese jeho i jeho rodinu někam, kde je zamorduje. „Jak sám víš, starosta podváděl svoji ženu s ní. Jeho žena se taky kvůli tomu zabila. Ale o to tady nejde. Gavin Rochard má být původně biologickej táta Williama Brennera. Jak jsme ale zjistili, zřejmě to byl jen chlápek, kterýho starosta podplatil, aby mlčel o tom, že podvádí svou ženu. Will je jistě starostovým dítkem. Mluví za to ta podoba mezi ním a Liamem. Každopádně jsme zjistili, že už je několik let po smrti, takže to auto nemohl kupovat on."

Matt se tváří, jako by mu někdo oznámil falešnou existenci Ježíška. Přeskakuje pohledem z Alexe na Marka a hnědovlas nedokáže pochopit, jak může být Mark tak v klidu. I on si musí uvědomovat, že se v tuhle chvíli prozradili a že záleží na tom, jak Matt bude reagovat. 

„Od tebe potřebujeme, abys nám vytiskl ten seznam kupců v ten den, kde je Rochardovo jméno," dodá ještě Mark a Matt se zmateně podívá na Alexe, který jen mykne rameny. 

„Panebože," vydechne nakonec zrzek, promne si nos a Alex si uvědomí, že mu neřekl tu nejdůležitější část o Avě, kterou měl původně začít. To je možná důvod, proč převzal iniciativu Mark. Přešel tedy rovnou k věci. Opravdu, nebýt Marka, Alex už by byl dávno nejspíš mrtvý a zakopaný dvacet metrů pod zemí. „Kdo teda to auto kupoval?" 

Mark se podívá na Alexe, jako by mu předával slovo. Anebo se ho ptal, zda můžou vyslovit další teorii nahlas, i když si ji mezi sebou neřekli. 

„Podle nás to byl William sám," ujme se toho tedy nakonec Alex. „Ava mi řekla tehdy v nemocnici, že viděla za volantem sedět Liama, jenže ten to nebyl, protože v době srážky byl za svým otcem. Musel to být William. Z kamerových záznamů je jasný, že za volantem sedí mladý a hubený kluk s blond vlasama."

Znovu ten temný výraz, když zmínil Avu. 

„Takže mi chceš říct, že jí přejel starostův syn?" zagestikuluje možná až moc přehrávatelně, ale takový už Matt prostě je. A Alex jen kývne hlavou, přičemž vidí, jak se po jeho pihaté tváři šíří červená barva od vzteku. 

„Jediný, co od tebe chceme, je ten seznam a mlčenlivost," ozve se znovu Mark s pevným hlasem. „Máme ještě několik tejdnů na to, abychom to celý dokázali a nechceme žádný problémy. Navíc se snažíme dostat tvojí kámošku z pasti, do který se i se šerifem dostala."

„Jaká past?" zpanikaří Matt, zatímco se Alexovým tělem začíná šířit vztek. Ještě jim Matt nepřislíbil ani seznam, ani mlčenlivost. 

„Ava se se svým tátou už nikdy nesmí vrátit do Rockwellu," odpovídá jemnějším tónem, i když by na Matta nejraději zakřičel, ať se dál neptá a prostě jim vše přislíbí. Čím méně toho bude vědět, tím lépe pro jeho bezpečí.

Už tak toho najednou ví víc, než je zdrávo. 

Matt se zasekne pohledem na Alexovi, který se snaží tvářit, že má vše pod kontrolou. Snaží se působit přesně tak, jako většinu času působí Liam. Kéž by však takovou vlastnost ledové klidnosti měl. Všechno v něm se bouří a panikaří. Trvá to až příliš dlouho. Až příliš dlouho se na něj dívá a zpovídá je.

„Fajn," nadechne se Matt a jeho obličejem projede stín. „Dneska ti na mail pošlu ten seznam, mám ho u sebe v kompu. A budu mlčet, ale chci za to něco na oplátku."

Možná měl počítat s tím, že ani kuře nehrabe zadarmo. Měl si připravit něco na oplátku, teď se však bojí vůbec zeptat, co chce jeho lakrosový spoluhráč na oplátku. 

„Co?" zeptá se za něj Mark se založenýma rukama, které mu zvětšují hruď. Jeho výraz je pevný a celkově vypadá velice hrozivě. Jenže Matt mu může svou postavou hravě konkurovat, protože i on je samý sval. A Alexe překvapí, když se usměje, tak zákeřně, že pochyboval o tom, jestli je to vůbec ten Matt, kterého zná. 

Pak se ozve jasná prosba a Alexovi z části spadne kámen ze srdce. Mattův pohled je totiž přímý a upřímný. Bez vedlejších úmyslů. 

„Chci do toho všeho jít s váma!"