Pouta
Maya:
Vtáhla jsem ho do místnosti. Usmíval se. Ale měla jsem takový malý plán. Začal mě líbat a já se nechala. Omotala jsem si jeho ruce kolem mého pasu. Pak mě začal pomalu rozvazovat šaty. Vydechla jsem, když mě konečně přestal líbat. Začala jsem se od něj odtáhla a on začal mručet. „Ne Mayo, chci s tebou takhle být dlouho." řekl a líbal mě na krku. Já jsem pomalu sáhla pro mé věci, které jsem si sebou přinesla. Nahmatala jsem pouta. Čekala jsem na tuhle příležitost dlouho. V rychlosti jsem mu jednu část připnula na ruku, ale než jsem druhý konec připnula k trubce od topení, Jimin mě překvapil a rychlým pohybem si mě připnul k sobě. „Teď doufej, že máš klíčky, jinak budeš muset být ke mě takhle připnutá po celou večeři a pak i na líbánkách." pošeptal mi do ucha. Začala jsem rychle hledat klíčky. Nemohla jsem je najít. Sakra musela jsem je určitě nechat doma. Zaklela jsem a Jiminovi se objevil na tváři velký úsměv. „Tak to vypadá, že takhle budeme muset zůstat celý večer." Ta představa mě děsila. Co si o nás ostatní pomyslí, kdyby jsme vešli do sálu takhle? Vytáhla jsem mobil a zavolala bratrovy ať okamžitě přijde. Měla jsem plán a chtěla ať jede najít ty klíčky k Jiminovi domů, ale ten mi odmítl vydat klíče od jeho domu. „Co jste vlastně proboha dělali?" zeptal se bratr. Jimin se šibalsky usmál a chtěl to vyžvanit, ale zakryla jsem mu ústa. „Byl to jeden z mých pokusů utéct, ale skončilo to takhle. Jimin se na mě překvapeně podíval.
Jimin:
Byl jsem naštvaný, že i po tom všem se stále pokusila utéct. Nebo to nemyslela vážně? Zatáhl jsem za pouta a přitáhl si ji k sobě. „Pojedeme už teď." řekl jsem a její bratr byl v šoku, stejně tak ona. „Kam pojedeme?" řekla. „To už chceš s ní vyjet na líbánky? Měli jste jet až za tři hodiny. Podíval jsem se na jejího bratra naštvaně. „Jedeme hned! Buď budeš řídit a odvezeš nás na letiště nebo se kvůli těm poutům vybouráme. Budeš riskovat smrt své setry?" hned jsem mu dal nabídku.
Její bratr nás zavezl na letiště, všichni na nás koukali. Ani se nedivím Maya byla stále v těch nádherných šatech, ale nechtěl jsem, aby se z nich převlékala. Chci být první kdo je z ní sundá. Mezi tím, co jsme jeli autem zařídil jsem jiný let a přeměnil celé líbánky. Rodiče se to už asi dozvěděli. Budou zuřit, ale chci být už jen s ní. Chci ji přesvědčit. Doufal jsem, že po tom všem je už jen moje, ale jak se zdá stále ne. Nevzdám se tak snadno Mayo.
Letuška si nás vykuleně prohlížela, ale ukázala nám cestu k naším místům. Posadili jsme se a Maya vypadala naštvaně a otráveně. „Proč jsi to dělal? Je to tak otravný být k tobě pořád připnutá."
„Já si to naopak užívám." usmál jsem se. „Chtěla bych na záchod." tak jsme se zvedli a šli. Strčil jsem ruku dovnitř a přivřel dveře. Snažil jsem se co nejvíce zastínit škvíru. Pak konečně skončila a umyla si ruce. „A nemůžu se už vysléct z těch šatů?" řekla otravným hlasem. Vytáhl jsem ji ven a zatáhl ji zpátky na naše místa.
Let trval asi 6 hodin. Maya spala, hlavu v mém náručí. Hladil jsem jí ve vlasech a poslouchal jak klidně spala. Když jsme konečně přistáli přivítal nás chladný vzduch. Rychle jsme vběhli do velkého terénního auta a řidič nám podal deku. „Copak novomanželé dělají na horách? A jak to, že nejste teple oblečení?"
„Myslím, že máte moc otázek pane." řekl jsem a on se usmál. Pak nám nabídl, že nás odstřihne a Maya souhlasila. Zavezl nás do jedné dílny a pro ně to nebylo nic nezvyklého. „To kdyby jste věděl kolik lidí tady z okolí s tímhle už k nám přišlo? To by jste se divil a obzvlášť takový mladí lidi jako vy. Jestli můžu radit. Vymyslete si lepší sexuální praktiky."
Maya drkotala zubama a já ji dal ještě kolem ramen svoje sako. „Proč jsi vybral hory?" promluvila konečně po dlouhé době. Pozorovala sníh a sjezdovky. „Protože moc dobře vím, že když jsme jezdívali s rodinou, hrozně ráda jsi ode mě prchala lyžovat na sjezdovky. Vím, že miluješ bruslení na ledě, lyžovaní a vše co se točí kolem zimních sportů. Nejprve jsme měli jet k moři, ale na poslední chvíli jsem vybral hory." Maya se na mě podívala. Zdálo se mi to nebo jsem v jejích očích viděl vděčnost a lásku? Hodně dlouhou dobu jsme se sobě dívali do očí, dokud nám řidič neoznámil, že jsme na místě.
Maya:
Byla to jejich obrovská dovolenkářská chata. Ani jsem si ji nestačila prohlédnout z venku, zda se za ty léta vůbec nezměnila a Jimin už mě táhl do tepla. „Chovej se tu jako doma." řekl a já vstoupila do velkého a zároveň útulného obyváku. Jimin okamžitě zapnul krb a já se k němu schoulila. „A konečně teplo." řekla jsem a zaklonila jsem hlavu dozadu. Jimin mě pozoroval, cítila jsem jeho oči na mě. „Proč koukáš?" zeptala jsem se stále s hlavou vzadu. „Dívám se jak jsi nádherná paní Parková." řekl a mě poskočilo srdce, ale nedala jsem to na sobě znát. Najednou jsem ucítila jeho ruku, jak se pídí po mé. A když ji konečně našel přitáhl si ji k tváři. Podíval se na náš manželský prstýnek a políbil mi ruku. „Miluju tě." řekl. Dlouhou dobu jsme tam tiše seděli a zahřívali se. Ale pak se to pokazilo. „Co ten náš malý dáreček?" řekl a podíval se na moje bříško, jako bych ho už měla mít snad vetší či co.„Nejsem těhotná. Myslím, že bych to cítila." Zamračil se a odběhl. Hrabal se chvíli v naších zavazadlech a vytáhl krabičku s těhotenským testem. „Jako vážně jsi ji táhl až sem?"
„Běž chci už vědět výsledek, ale ne že se na to podíváš první sama." řekl a strkal mě do koupelny. Udělala jsem co mi řekl. Pak jsem otevřela dveře a on tam stál a čekal. „Musíme ještě pár minut počkat. Jeho úsměv pohasl.
Po minutách čekání se mě zmocnil strach, co když jsem opravdu těhotná? Co budu dělat. Nejsem ještě připravená. „Už to stačí. Jsi připravená?" polkla jsem. „Ne."
Zasmál se. „To je tvůj problém, protože já jo a nemůžu už čekat ani minutu." řekl a ukázal výsledek. Uff. Jen jedna čárka.„To není možný!" řekl. „Sakra!" klek. „Asi máš moc pomalé spermie?" smála jsem se mu. Ale sklopil hlavu a těžce vydechl. „Ale ty nechápeš, jak moc chci s tebou dítě?" Najednou mi ho bylo líto. „Ale Jimine na dítě máme přece jen hodně času." řekla jsem a hladila ho po zádech. Nevím co to do mě vjelo. Chvíli se nechal utěšovat, ale když si všiml, že mám ty šaty ještě stále na sobě v rychlosti mě svalil na pohovku a usmál se na de mnou. „Mám nápad, co takhle to zkusit znovu? A tentokrát víc kol, aby jsme měli jistotu." usmál se na mě ďábelsky.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top