Pohled Louis

Konečně jsem skončil v práci a vydal se domů. Jsem tak rád, že teď budeme všichni šťastní.

Dojel jsem k našemu paláci, otevřel dveře a zakřičel „ Jsem doma!!"

Ale místo milého přivítání jsem na schodech uviděl Bee s Williamem, která se pořádně klepala a brečela.

„Co se stalo?" zeptal jsem se „A kde je Megan," dodal jsem ještě. Bee nic neříkala a ukázala na dveře od obývacího pokoje. Otevřel jsem je a málem mě kleplo. Uviděl jsem Robertovo bezvládné tělo jak leží na naší podlaze v naší kuchyni.

„Bee co se stalo?" běžel jsem k Robertovi, ale nenašel jsem žádné známky života.

„Bee byl tady vrah?" pořád nic neříkala.

„Sakra, mluv se mnou!" zakřičel jsem a ona se rozbrečela ještě víc.

„J-já" zarazila se

„On přišel, pro-protože Megan se zasekla v zácpě a on mi při-přivez pizzu,je- jenomže mi chtěl vzít Williama."

„On ho chtěl jako odnést pryč?" Bee přikývla. Já ho zabiju. I když teď už vlastně nemusím.

„Bee musíme zavolat sanitku." William spal a já za to byl rád, alespoň tohle nemusí poslouchat. Teď Bee určitě zavřou. Nebo třeba usoudí, že šlo o bránění se nebo, že byla nějak psychicky mimo.

„Louisi, já moc mě to mrzí." Políbil jsem jí možná to byl pro nás na dost dlouho poslední polibek.

Zvedl jsem se a šel zavolat sanitku. Přijela asi do pěti minut a potvrdili Robertovu smrt. Každopádně byli povini zavolat i policii.

„Dobrý den. Jsem strážník Count, vy jste pan Tomlinson?" podal mi ruku strážník

„Zdravím ano jsem pan Tomlinson."

„Můžeme mluvit s vaší přítelkyní?"

„Ano" ukázal jsem rukou směrem k Bee. Neslyšel jsem nic co si povídali a byl jsem za to celkem rád.

Asi po patnácti minutách byla pryč sanitka a vše bylo uklizené a přišel za mnou strážník.

„Pane Tomlinsone, máme pro vás špatnou zprávu" zvednul jsem k němu pohled

„Budeme si muset vaši přítelkyni odvézt" Zatmělo se mi před očima. Moje milovaná Bee, tady teď se mnou nebude. Život je svině.

Odešel jsem si pro Williama a viděl jak Bee odváží pryč. Ani né za pět minut přijela Megan.

„Dobrý den. Moc se omlouvám, ale uvízla jsem v záspě." Přiběhla udýchaně do obyváku

„Co se stalo?" Zeptala se, když uviděla mojí tvář.

„Za Bee přijel její expřítel a chtěl jí vzít Williama. Tak ho Bee zabila." Řekl jsem a Megan na mě nevěřícně koukala.

„A-a kde je?"

„Na policii."

„Pane Bože, moc mě to mrzí."

„Vás Megan nemusí nic mrzet. Bee jim podle všeho řekla úplně všechno, což by jí mohlo pomoc. Každopádně tento dům prodáme a budeme bydlet v mé vile na druhé straně Londýna." Megan jenom přikývla a odešla.

„Williame proč zrovna my?" Podíval jsem se bezmocně na svého synka, který spokojeně ležel v mé náruči.

---

„Megaaaaaaaaaaaaaan!" volala jsem přes celý dům, protože mi nešlo vykoupat Williama.

„Ano pane?" Zeptala se Megan když přiběhla

„Vykoupejte prosím Williama a uložte ho" řekl jsem a ona přikývla

------------------------

Pohled Bee

Teď sedím v mé dočasné věznici. Zítra po soudu mě totiž odvezou do jiné. Ano, jsem si stoprocentně jistá, že půjdu do vězení. Řekla jsem jim úplně všechno. Nemám důvod lhát. Soud je už zítra kvůli Louisově práci. S Louisem se nechci bavit. Cítím, že jsem ho zklamala, cítím to v sobě pokaždé když na něj myslím a kdybych se měla podívat do těch jeho očí, asi bych se zbláznila. Jenom doufám, že se o Williama postará hlavně on a ne nějaké chůvy nebo tak.

z obývákem. Blížil se ke mně a

já nevěděla co dělat. William strašně brečel a já uviděla na lince nůž. Vzala

jsem ho do ruky zabodla ho Robertovi přímo do srdce. Začala jsem pištět

strachy. Já právě zabila člověka. Robert spadl na kolena a pak upadl do věčného

klidu. Odešla jsem s Williamem pryč z obýváku a sedla si na schody.