.6.

Ráno mě probudí paprsky Slunce, které se do pokoje dostávají mezi žaluziemi.
,,Hm?"
Rozhlédnu se po pokoji a zjistím že už tu Kou není.
Vstanu z postele a jdu k topení kde mám oblečení.
' konečně to uschlo...Ta košile mě už začíná štvát'

Vezmu je do náruče, sednu si na postel a začnu si rozepínat knoflíky od košile.
Když už je mám rozeplé, košili si vysleču a stoupnu si abych si mohla obléct kraťase.
Zrovna když se chystám si obléct tričko, tak uslyším že někdo otevřel dveře od pokoje.
Jelikož jsem zády ke dveřím, tak k nim otočím pouze hlavu.
,,P-promin!"
Vypiskne Kou a otočí se ke mně rychle zády.
Bleskově si tričko obleču a otočím se čelem k němu totálně rudá.
,,M-můžeš"
Špitnu a Kou se otočí.
,, Promiň mi to, nevěděl jsem že-"
,,V pohodě"
Pousměju se a Kou udělá to samé.

Výjdeme oba z jeho pokoje, ale na chodbě nás zastaví nějaký kluk s knížkou v ruce.
,,Ruki..."
Povzdechne si Kou.
' takže Ruki...'
,, Doufám že už odchází"
Kou kývne na souhlas a vede mě k hlavním dveřím.

,,Tak ve škole"
Kývnu a usměju se.
,,A... Děkuju, že jsi mě přes noc nechal u vás"
,,To nestojí za řeč"
Pousměje se a já mu úsměv oplatím. Když se rozloučíme, já jdu na zastávku a Kou zaleze do sídla.




Ahojda, snad se kapča líbila ❤

Těšili jste se na víkend?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top