37.

Kou pov.

Poprvé v životě jsem ji viděl v tomto stavu. Vypadala vyděšeně. Strašně vyděšeně, nedokázala snad pobrat tu krev? Snažil jsem se jí říct, že je to kečup, ale lhát ji nemůžu. Nemůžu ji lhát do těch nádherných očích. Prostě to nejde.
Řekl jsem jí pravdu a ona utekla, utekla ze sídla.

Hodinu tu sedím a koukám stále na dveře od třídy. Doufám, že přijde. Že se ukáže, jenže ono ne... Zvoní na další hodinu a moje princezna tu stále není. Mám o ní strach. Co když se jí něco stalo?
Luna mě neustále propaluje pohledem a já si myslím, že má proč. Řekl jsem jí tajemství této školy a to jsem neměl. Je to má vina že tu není a byla by to i má vina, pokud by se jí stalo něco cestou.

Když škola skončí, vydám se domů a cestou nemůžu přestat myslet na May. Nebyla ve škole, neodepisuje mi a Luna vypadala dneska taky, že má o ní starost. Jestli se jí cestou domů něco stalo, nikdy si to neodpustím. Nikdy..
Znamená pro mě moc a nechci aby se jí něco stalo.

V tu chvíli mě napadne, že bych mohl přijet za ní. Vím, kde bydlí a vím dokonce i jaký je to byt. Určitě bude u sebe doma a vše si spolu v klidu vyřešíme.

*
Limuzínou jedu k místu, kde bydlí moje princezna. Snad je doma. V pořádku...

Když přijedeme na místo, vylezu z limuzíny a zazvoním na určitý zvonek, avšak nikdo mi neodpoví a zvonek zvoní dál.

Povzdechnu si a už se chystám odejít jenže nějaký starší člověk z toho paneláku mi otevře dveře, tímto způsobem se dostanu dovnitř a vyběhnu po schodech jak nejrychleji dovedu, což pro mě není nijak těžké.

Stojím přede dveřmi, kde bydlí May. Přemýšlím zda zaklepat. Jak bude reagovat? Bude mě chtít vůbec vidět?
Už se snažím zaklepat, ale dveře se otevřou a v nich stojí May s pytlem odpadků v ruce.
Má zarudlé oči a pod nimi kruhy. Rty má suché. Ach, jak moc bych chtěl aby se na mě smála!
,,May.."
Promluvím ale ona bleskově zavře dveře. Jediné co zůstane se mnou na chodbě je pytel odpadků který stihla v tom šoku upustit.

Neodejdu odsud... Sedím u dveří jejího bytu už asi hodinu, chci ji znovu vidět. Promluvit si s ní a při nejlepším ji zase políbit. Miluju její rty tak moc, jako miluji ji samotnou.

Můj pohled se zasekne na dveřích bytu, ze kterého vyjde May se županem. Bleskově vstanu a kouknu na ni.
,, Máš štěstí, že tu nikdo není, máma by tě zabila kdyby viděla co tu děláš za divadla"
Zachraptí a utře si pár slz které ji stékaly po tvářích.
,,To... Kvůli mně?"
Zeptám se jí a chvíli neví na co narážím, ale pak ji dojde, že myslím slzy.
,,Ne.."
Zamumlá a odvrátí pohled. Já jediné na co se zmůžu je, že na ni provinile koukám.
,,Zlobíš se?"
Špitnu a ona s povzdechem uhne aby mě pustila k nim domů.

Kdy vejdu dovnitř, zavře za námi a vede mě do svého pokoje.
,,Fajn.."
Posadí se na postel a kouká na mě s nezájmem.
,,Co chceš?"
Nadzvedne tázavě obočí a čeká co ze mě vypadne.
,, Já...Promluvit si o nás dvou."
,, Nemyslím si, že je něco o čem bychom zrovna my dva měli mluvit..."
,,Tím chceš říct co?"
Vyděšeně se na ní podívám. Snad náš vztah nechce kvůli takové kravině ukončit.
,,Snad to nechceš ukončit..."
,,Nechci... Jediné co chci je, aby jsi mi dal pokoj...Chci klid...Chci chvíli od toho co je mezi námi klid.."
Pohlédne mi do očí a já vím přesně, že to myslí smrtelně vážně. Z těch jejich očí dokážu vyčíst vše.
,,Takže Pauza..."
Šeptnu a ona pomalu přikývne.
,,Jsi upír..."
Špitne a kouká na mě zase trochu vyděšeně.
,,No...jo."
Nervózně se usměju a ona se uchechtne.
,,Nevěřila jsem že nějaké takové bytosti ještě existují, ale jak vidím, tak ano...Proč jsi mi to neřekl?"
,, Protože jsem nechtěl prozradit tajemství naší školy a vyděsit tě tak, jak předtím...Proto se na mě zlobíš , ne?"
Kouknu na ni provinile a ona nadzvedne tázavě obočí a začne se smát. Miluju ten její smích.
,,Ne, jsem na tebe naštvaná, za tu holku, kdo ví, co všechno jste tam dělali!"
Zavrčí žárlivě a zkříží ruce na prsou. To mě přinutí se ušklíbnout a naklonit se k jejímu obličeji co nejvíce.

,,Nemyslím si, že tu pauzu vydržíš."
Řeknu s úšklebkem a ona mi jej oplatí.
,,To samé si myslím já o tobě-"
Jen co to dořekne své rty spojím s jejími. Tohle mi chybělo. Chyběla mi ona.





Cuuuuus, další kapitola je tadyyy není nijak dokonala EHM EHM xd ale potřebovala jsem ji už napsat protože nechci aby mi utekli čtenáři xdd (ikdyž ti věrní zůstávají foverer :p xdd) každopádně, jak to jde ve škole? Jak se máte? ^^

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top