,, myslím to vážně! Jsme jen přátelé- sakra proč mi pořád všechno zakazuješ-?"
,, Není s ním být pro tebe bezpečné!"
,,A proč ne?!"
Zvýším hlas. Už mě nebaví poslouchat ty její kecy ohledně toho, že nesmím být s Kouem venku a podobně. Je to můj život..
,, Protože...Je nebezpečný.."
Řekne s povzdechem a koukne mi provinile do očí.
,,Nechci aby ti ublížil"
,,Budu opatrná...Slibuju"
Usměju se a Luna se snaží aspoň o menší úsměv, který se jí povede ale jakmile odejdu zpět za Kouem, který se baví s Deanem, vím, že ji úsměv spadnul.

  Dean je ten, se kterým přišla Luna. Znají se už od základky a jsou velice dobří přátelé. Jsem ráda, že je tu zrovna s ním a ne, s někým, kdo se k ní chová hnusně.

,, Můžeme jít"
Řeknu směrem ke Kouovi a nasadím úsměv. On mi ale věnuje překvapený pohled. Dojdu k němu a chytím ho za loket, což i mě samotnou překvapí když vezmu v potaz to, že jsem vůči klukům nervózní.
Táhnu ho ke stánku s cukrovou vatou a ihned si ji oba koupíme.

*

Sedíme na lavičkách kousek od poutě a koukáme na nebe plné zářících hvězd. Vždy když jsem někoho ztratila, tak jsem věřila a stále věřím tomu, že na nás zeshora dohlíží.
Kouknu na Koua, který svůj pohled upírá na nebe plné hvězd. Musím se usmát, je to krásný pohled vidět hezkého kluka vedle sebe, cítit jeho vůni, vidět jeho úsměv, prostě sedět vedle někoho, koho milujete.

Pohled mi opětuje a já rychle ten svůj odvrátím.
' co by se stalo, kdyby se naše oči střetly?'
Pomyslím si a začnu přemýšlet nad různými věcmi.
' uhnul by? Koukal by se dal? Usmál se? Naštval by se?'
Hypnotizuji keř přede mnou a v rukou svírám tyčku na které je ještě kousek cukrové vaty.
,,Je tu krásně, že?"
Zeptá se jentak do prázdna. Podívám se na něj a nasadím úsměv.
,,Ano, ano je."
Odpovím mu s širokým úsměvem a to samé se stane s tím jeho. Miluju jeho úsměv. Jeho oči. Narůžovělé rty. Miluji jeho. Celého.
,,Za chvíli by měl být ohňostroj."
Prohlásí po chvilce ticha a zvedne se. Taky vstanu z lavičky a upravím si šaty. Když se Kou rozejde k mostu, jdu pomalým krokem za ním a přitom ujídám kousky cukrové vaty, které mi ještě zůstali na tyčce v ruce.

Teď už prázdnou tyčku hodím do koše a dojdu ke Kouovi, který stojí u zábradlí mostu a kouká před sebe. Dojdu k němu a usměji se. Řeka pod mostem vydává šumivý zvuk. Zavřu oči a zaposlouchám se do jejího hlasu. Když však oči otevřu a podívám se zase na řeku, vidím v ní odrážet se zářivý měsíc a hvězdy. Když však uslyším hodně ran za sebou, zvednu pohled k němu, kde září společně s měsícem a hvězdami barevný ohňostroj. Nasadím zase svůj úsměv. Je to nádhera. Nejen že září na nebi, ale i v řece.
Když na své ruce ucítím hřejivé teplo, kouknu na Koua, který mě hypnotizuje pohledem. Mám pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi a on to uslyší...
,,May.."
Vysloví mé jméno a začne se nebezpečně přibližovat. Nedokážu se koukat jinam. Musím se stále koukat na jeho rty, oči- na něj.. Nakonec je to on, který spojí naše rty a já, která začne spolupracovat a ruce mu zaplete do vlasů. Na tento večer nezapomenu...Nikdy..

Tak, máme tu další kapitolu a s ní přišel i první polibek ^^! Snad se vám kapitola líbila :D ❤️. Jinak jaký máte názor na Lunu? Všechny komentáře si přečtu a budu odpovídat ^^ už se na ně těším :3 přeji hezký zbytek dne :3.