Ahoj...takže konečně mám trochu času a jsem tu s novou částí...

Fakt všem moc děkuju za ty komentáře, který jsou neskutečně krásný ♥

Věnováno ccalamity

♥firefly♥

-******************************************************************************

Ležela vedle mě, hlavu na polštáře v mym klíně a sledovala film. Sem tam si do úst strčila hrst popcornu, ale jinak se nezajímala o nic okolo. Běžel tam její oblíbenej film Most do země Terabithia. I já ten film zbožňoval, ale nepřiznával jsem to nahlas, jenže dneska jsem se na děj nesoustředil. Blížila se scéna, u které se Ollie vždycky rozbrečela, otočila se k televizi zády a zabořila obličej do mýho trička. Dělala to vždycky. Udělala to i v kině, když jsme na tom filmu byli.

Pozoroval jsem její výraz, nevědomky si hrál s pramínkem jejích vlasů a čekal, až se pohne. Vypadala stejně úžasně jako vždycky a já si v tu chvíli v duchu slíbil, že už se na ten film nikdy nebudu soustředit. 

Úplně jsem se přestal soustředit na televizi a tak mě zaskočilo, když se otočila a objala mě kolem pasu. Obličej měla zabořený do mého trička a vzlykala. Pohladil jsem jí po vlasech a zasmál se.

,,To neni vtipný."

,,Vlastně je to smutný, film tě rozbrečí, ale skutečnost ne." Otočila obličej na mě, v očích měla stále slzy a povzdechla si.

,,Víš, nad skutečností se brečí potichu a pro sebe do polštáře." Tuhle odpověď jsem nečekal. Vlastně jsem nečekal žádnou.Na chvilku jsem se zasekl...Co vím o opravdové Olivii, bez jejích her, vtipů a neprůstřelnosti?

,,Tyhle chvíle mě tak hrozně deptaj." Zašeptala najednou. Vytrhlo mě to z přemýšlení. 

,,Jak to myslíš?"

,,No tak, podívej se na tuhle situaci. Nebo se to zdá šílený jen mě."

,,Nevim o čem mluvíš."

,,Sakra Jessie, tohle ...víš co? Zapomeň na to. Jdu si ještě na chvíli lehnout. " S tím se zvedla a odešla. A já? Já zase zíral za její postavou, absolutně zmatenej.

,,Sakra Olivie, co to děláš?" Zamručel jsem spíš sám pro sebe, protože v tu chvíli se za ní zavřely dveře od ložnice. Vypnul jsem film a zvedl se. Teď byl čas na moje otázky.