E: Tak jak to všechno jde?

W: Samota mi svědčí, bez protivního rušení mám román skoro dopsanej.

E: Byla jsem protivný rušení?

W: Máš pár protivných zvyků.

E: Třeba?!

W. Hihňáš se, když píšeš, což je nepřetržitá závislost.

E: No, aspoň to není bušení do psacího stroje působící migrénu.

W: Když neskřípeš špičákama, tak vrčíš ze spaní.

E: Co tvoje půlnoční sola na čelo?

W: Hlásíš se do všemožných klubů a pak si na ně v jednom kuse stěžuješ.

E: Co tvoje posedlost vším desivým a mrtvým?!

W: Mohla bys udusit vesnici množstvím parfému, kterým se stříkáš. A to je jen namátkou.