2. - Do you need anything, Potter?
✩
Mezitím, co se James se Siriusem zdravili, se na nástupišti snažila najít své kamarádky i jedna tmavovláska, která procházela celé nástupiště, ale pořád nic. Konečně v davu zahlédla ohnivě rusé vlasy, které nepatřily nikomu jinému než té známé Lily Evansové.
A to také tmavovláska poznala, jelikož na kamarádku zavolala. "LILY!"
Rusovláska, která doteď jen mlčky hledala aspoň jednu svou nejlepší kamarádku, se prudce otočila a její smaragdové oči se rozzářily štěstím. "Gabriell!" vykřikla, nechala vozík vozíkem a rozeběhla se obejmout tmavovlásku.
Obě dívky si padly do náruče a štěstím začaly plakat. Rusovlásčiny rodiče šťastně pozorovali tmavovlásku společně s jejich dcerou a paní Evansová si otřela koutek oka kapesníčkem.
Po chvilce se obě dívky od sebe odtáhly a Gabriella se ohlédla na rusovlásčiny rodiče. "Pane Evansi, paní Evansová, ráda Vás opět vidím," usmála se a podívala se dospělým lidem přímo do očí.
Paní Evansová přešla ke Gabrielle a jemně ji objala. Také tě rádi vidíme, Gabriello," řekla a odstoupila od ní, aby si s dívkou mohl potřást rukou její manžel.
"Již několikrát jsme ti říkali, ať nám tykáte. Jak ty, Gabriello, tak i vaše kamarádky. Vždyť vás všechny bereme jako rodinu," usmál se pan Evans a poodstoupil od tmavovlásky.
"LILY! GABRIELLO!" ozvalo se za dívkami a obě dívky, jak tmavovláska tak rusovláska, se prudce otočily a uviděly fialovlásku, která k nim běžela tak vehementně, že jí vozík, který měla před sebou, vyletěl z rukou a Violett přes něj udělala nebezpečný kotrmelec a přemet v jednom.
"VIOLETT!" zaječely obě dívky a vrhly se ke kamarádce, která ztratila vědomí. Lilyiny rodiče si překryli ústa rukama a zděšeně pozorovaly výjev před sebou.
Rusovláska si dala její hlavu do klína, vytáhla hůlku a namířila jí na bezvládnou dívku. "Rennervate," přikázala tiše a z její hůlky vylétl červený paprsek světla a vsákl se do ležící dívky.
Violett okamžitě otevřela oči a prudce se posadila. Jakmile to však udělala, tak toho okamžitě zalitovala, protože se jí zamotala hlava a nebýt tmavovlásky, která ji rychle chytila, padla by na tvrdou podlahu nástupiště přímo levým spánkem.
"Tys nám teda dala, Vio," ušklíbla se Gabriella a pomohla dívce vstát.
Fialovláska se zašklebila. "Pardon, holky, ale strašně jsem se na vás těšila," řekla a podívala se na rodiče Evansovi. "Dobrý den, omlouvám se Vám za trochu živější odpoledne, ale nešlo to jinak," zasmála se a Gabriellu i Lily vtáhla do objetí.
"Ty jsi teda číslo, Vio," zasmál se pan Evans a pohlédl na hodinky. "Holky, nechci rušit, ale odjíždí to za deset minut. Měly byste nastoupit," řekl a tím popohnal dívky do vlaku.
Všechny tři popadly své vozíky, postoupily k vlaku a rychle si kufry -samozřejmě pomocí kouzel* přenesly do jejich oblíbeného kupé.
Poté ještě rychle rusovláska vyběhla ven za rodiči a rychle se s nimi objala. "Mám vás ráda. Napíšu vám hned, jak dorazíme nebo ještě zítra, ano? A dávejte mi pozor na Petty," zamumlala rusovláska a do očí jí vstoupily slzy.
Marka s otcem ji k sobě pevně přitiskli. "Neboj se, Lily. Ona jednou dostane rozum. Teď utíkej, ať to stihneš," usmáli se a postrčili dceru do vagónu.
Jakmile se všechny tři dívky usadily, tak teprve poté se vlastně podívaly, co mají ty ostatní na sobě.
Gabriella měla na sobě šaty, které měly vršek černý a posetý tyrkysovými kamínky. Spodní část měly čistě tyrkysovou a v přechodu mezi tyrkysovou a černou barvou měly jakousi vykrouhlinu, která odhalovala dívčiny boky. Vlasy si tmavovláska spletla do drdolu a několik pramínků nechala viset podél obličeje. V uších měla černé kytičky a jako makeup zvolila černé stíny s linkami a zvýrazněným obočím. Boty měla otevřené sandálky na podpatku s černou kytičkou. Samozřejmě celé černé.
Lily si vybrala outfit, který se skládal ze stříbrných šatů, posetých flitry, které držely na jejím hrudníku a velice dobře obepínají rusovlásčinu postavu. Jako boty zvolila obyčejné černé balerínky. S makeupem a vlasy se nijak nezatěžovala. Vlasy jen namátkově sepnula a oči si zvýraznila linkami.
Violett si protentokrát prodloužila vlasy a trochu je zesvětlila, takže nabraly světle fialkový odstín. Její černá skládaná sukně a fialovo-bílá kostkovaná košile jí velice ladily s vlasy, botami i líčením. Boty měla černé, otevřené, na podpatku, páskové boty a líčení si udělala s černými linkami a rudou rtěnkou, která jí velice sluší.
"Holky, co jste dělaly celé léto?" zeptala se rusovláska poté, co si odlevitovala kufr na horní přihrádku, a posadila se na sedačku.
První si slovo chtěla vzít Violett, ale to by se nesměly otevřít dveře kupéčka a v nich...
"Jas?" zalapala po dechu tmavovláska a doslova zírala na kamarádku.
Jasmine, která stála ve dveřích, na sobě měla obyčejné černé kraťasy, doplněné o růžové tílko a béžové tenisky. Ovšem jedna věc na ní byla zcela jiná. Totiž její vlasy. Dříve to byla blondýnka s hnědýma očima, ale toto léto si je nechala obarvit na tmavě hnědé vlasy, které nyní měla sepnuté v drdolu. Na krku se jí houpal přívěsek s kočkou, která měla smaragdově zelené oči. U kotníku jí cinkal náramek se srdíčky.
"Ahoj, holky," usmála se zářivě Jasmine a objala všechny kamarádky naráz. "Tolik se mi po vás stýskalo," řekla a všechny čtyři dívky se rozesmály zvonivým smíchem.
"Nám taky," odpověděly najednou rusovláska, tmavovláska i fialovláska. A to u všech dívek rozpoutalo další salvu smíchu.
Náhle se otevřely dveře od kupé a všechny dívky, které se příšerně lekly, a prudce se otočily. Jakmile to udělaly, tak se pousmály. Před sebou, na prahu dveří, totiž uviděly malou holčičku, která se třásla strachy při pohledu na čtyři sedmačky přímo před ní.
Rusovláska se sklonila a přívětivě se usmála. "Copak se děje, maličká? Ztratila jsi někoho??" zeptala se mile a položila malé holčičce ruku na ramínko.
Holčička se na ní podívala a objala ji kolem krku. "Ztra-ztratila jsem bratříčka. On-on tady někde je, a-ale nevím kde," zavzlykala dívenka a její malé slzy začaly rusovlásce padat do dlouhých vlasů.
Lily se usmála a jemně od sebe holčičku odtáhla. "Pojď si sednout k nám, uklidni se a všechno nám povyprávěj, ano?" usmála se a přivedla holčičku k sedadlům, kam ji posadila. Jasmine, Violett a Gabriella s Lily se usadily kolem holčičky a všechny čtyři se jí snažily utěšit.
Když se holčička uklidnila, tak se nadechla a začala vyprávět. "Jmenuju se Daphne Scottová a můj bráška je Josh Scott. Ztratil se mi a já nevím kde je," řekla a prosebně se podívala na dívky.
Celá čtveřice dívek pochopila a tak se Jasmine, Violett a Garbiella zvedly a šly hledat Joshe Scotta, bratra malé Daphne.
Jen rusovláska zůstala s dívenkou a podala jí jednu z čokoládových žabek, které měla z Příčné ulice. "Tady máš, Daphne. Mimochodem, máš krásné jméno," řekla rusovláska a pohladila dívenku po kaštanově hnědých vlasech.
"Děkuji ti. Ani nevím, jak se jmenuješ," řekla ostýchavě Daphne a se strachem v hlase se podívala na Lily.
Rusovláska se usmála. "Lily. Lily Evansová," odpověděla rusovláska a zahleděla se na běžící krajinu. Krajinu, kterou uvidí už jen jednou v životě z okna téhož vlaku.
Po nějaké chvíli se otevřely dveře a rusovláska vzhlédla s očekáváním, že uvidí své nejlepší kamarádky. Ovšem to, spíše koho, uviděla ve dveřích jí na náladě nepřidalo. Spíše naopak. "Pottere?! Co chceš?!" utrhla se na něj a její pohled zjihl.
Mladík s černými rozčepýřenými vlasy, kulatými brýlemi a čokoládově hnědýma očima se na rusovlásku podíval a levou rukou si vjel do vlasů. "Nazdárek, Evansová. Hele, nechceš..." James ani nedopověděl větu, kterou chtěl dokončit, když si všiml malé Daphne, která se vyděšeně přitulila k Lily a se strachem v očích se dívala na Jamese.
Lily si toho všimla, takže se otočila s milým úsměvem k Daphne a konejšivě ji pohladila po vlasech. "To nic, Daph. Ten ti neublíží. Je to jen nedospělý pa...ehm...kluk z mého ročníku," řekla rusovláska a zase se otočila k Jamesovi. "Potřebuješ tedy něco, Pottere?"
James, který celou dobu zíral na malou holčičku, sebou trhl a podíval se rusovlásce přímo do smaragdově zelených očí. "Ehm...měli bychom jít do primusského vagonu," řekl a poklepal si na prsa, kde mu zářil primusský odznak.
Rusovláska se bezradně podívala na Daphne a pak na Jamese. "Myslíš, že bys mohl chvíli počkat? Jenom dojdi pro Remuse, ale zbytek party nech u sebe, jasný?" řekla a jasným gestem ho vykázala ven z kupé.
James poslušně odešel a raději se zdržel jakéhokoliv komentáře, za což byla Lily jen ráda. Nepotřebovala, aby to střapaté pako jí udělalo ostudu i před malou holkou.
Po chvíli přišel Remus, což se rusovlásce velice hodilo. Nechtěla ho nijak využívat, ale nyní jeho pomoc potřebovala. Ostatním členům Pobertů totiž nedůvěřovala tak jako Removi.
"Ahoj, Lily. Rád tě vidím. Potřebuješ něco? James přišel a říkal, že se po mně sháníš," řekl mladík s mnoha jizvami po obličeji a usmál se.
Rusovláska vstala a jemně hnědovláska objala. "Ahoj, Remusi. Ano, potřebuji, abys tady pohlídal malou Daphne," řekla rusovláska a podívala se na maličkou dívenku, která se krčila v koutě a, s očima rozšířenýma strachem, zírala na Remuse. "Neboj se, Daphne. Tady Rem tě teď na chvilku pohlídá, ano?" řekla Lily a prosebně se podívala na chlapce.
Remus vesele přikývl a vytáhl z kapsy tabulku té nejlepší mudlovské čokolády, kterou s sebou měl. Měla fialový obal a nesla název Milka. "Tady máš, vezmi si," usmál se hnědovlásek a klekl si k malé holčičce.
Lily zašmátrala po hůlce, kterou měla zastrčenou v pouzdře připevněném ke stehnu, a zdvihla ten kouzelný proutek. "Accio Primusský odznak," přikázala Lily a odznak jí vlétl do ruky. Rusovláska si ho připevnila na prsa a vyšla z kupé.
Ještě předtím, než rusovláska doopravdy vyšla, tak se jí něčí ruce omotaly kolem kolen. Rusovláska se podívala dolů a zjistila, že to byla Daphne, kdo jí objal. Sklonila se k holčičce a objala ji. "Neboj se, Daph. Rem ti neublíží. Určitě budete skvělí přátelé," řekla, vymanila se z objetí malé dívky a odešla do primusského vagonu, kde na ní čekal James a ostatní prefektové.
Ahoj, Potterheadi :D
Jelikož mne mrzí, že kapitolka nevyšla už dřív, tak tady máte cca 1625 slov :D :D snad se to bude líbit :)
A jelikož jsem teď přidala novou postavu, Daphne Scott, tak ji máte na obrázku nahoře. Je to malá Mackenzie Foy, která ztvárnila malou Ness v Twilight :D
Tak a tuhle kapitolku věnuji....AdamovskaAmi :) Jsi mi velkou oporou, tvoje příběhy jsou jako droga a podobné poklony :D Známe to :D :D
Jsem ráda, že vás mám, lidi :D [Néé, vůbec jsem nechtěla říct Skvorejšové :D]
Jinak, co si myslíte o Daph?? A co její, zatím neobjevený, brácha Josh?
Za votíky a komentíky budu ráda <3
~Jessie
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top