Ͽ K I T Ͼ

Dřív, než Kit slyšel něco od Evana, zavolali mu z policejní stanice. A to proto, že tam Evan byl. 

"Uhodil pracovníka na úřadu," vysvětlil mu krátce policista. Kit si vyčerpaně oddechl, popadl Lucu a klíče od auta paní Clarkové a vyjel směrem ke stanici. 

Evan seděl hned u vchodu na jedné ze stoliček, které Kit moc dobře znal. Za ty roky se stanice vůbec nezměnila. Jakmile Kita s Lucou uviděl, odvrátil pohled, jako by se na ně bál vůbec podívat.

Kit k němu došel a nakrčil obočí. "Tím, že jsi někoho na sociálce uhodil, nám pomůžeš jak?" zeptal se. 

Evan se naštvaně zvedl a vydal se ven ze stanice. Hned, jak byli v dostatečné vzdálenosti od jakýchkoliv policistů, obrátil se na Kita. "Uhodil jsem toho člověka, co rozhodoval o tvém případě, Kite. Protože je to zasraný homofob. Sotva zjistil, kdo jsem, začal se chovat povrchně a říkal mi tak takový kecy, jakože dítě nemůže vyrůstat v takovém prostředí, že i když je jeho táta alkoholik, stále se bude mít lépe s ním, než s námi a-"

Evan zuřil. Kit ho takhle neviděl pěkně dlouho, jestli vůbec někdy. Evana nedokázalo jen tak něco naštvat a když už jo, projevoval spíš zklamání a vše řešil až nepříjemně klidně. Kit ho zastavil uprostřed věty. "Chápu tvoje rozhořčení, ale bacha na jazyk, Luca tě slyší," sykl.

"Odvoláme se," ignoroval jeho poznámku Evan. "Musíš podat odvolání. A zažádat, aby tvou žádost přezkoumal někdo jiný. Vsadím se, že kdokoliv jiný by rozhodl jinak."

Kit otevřel zadní dveře auta, posadil Lucu na bobek a zapnul mu pás. Pak dveře zavřel, ale sám se ke svému místu nevydal. "Uvidíme. Nenechal jsi mě ani ten dopis přečíst. Vyhodím tě u úřadu, aby sis mohl vzít auto, pojedeme domů a s klidnou hlavou to celé probereme. Nebo musíš do práce?"

Evan si povzdechl. "Asi bych měl. Dovolenou jsem nenahlásil a asi bude lepší přijít pozdě než vůbec."

Kit mlčky přikývl. Nasedli do auta a vydali se zpátky k úřadu. Tam se rozloučili, Evan přesedl do svého auta a jel přímo do práce. Kit s Lucou zamířili zpátky domů.

Evanova máma se vrátila z práce jako první, ale Kit ji nic neřekl o tom, že jim přišly výsledky. Chvíli se s ní bavil v kuchyni, zatímco připravoval pro Lucu svačinu, a pak si s bráškou hrál do té doby, dokud nepřijel Evan.

"Řekls jí to?" zeptal se jako první.

Kit zavrtěl hlavou. "Myslíš ale, že by mohla pohlídat Lucu, zatímco to tady budeme probírat?" zeptal se.

"Jasně," zamumlal Evan. Shlédl na Lucu, vzal ho za ruku a když Luca nejprve dupal a protestoval, nakonec odešli dolů. Kit slyšel, jak se Evan tlumeně baví se svou mámou a nejspíš jí vysvětluje, co všechno se stihlo za dnešní ráno udát. 

Když se Evan vrátil, uchechtl se. "Má návštěva na policii jí moc radost neudělala."

Kit se usmál. Zatímco byl Evan pryč, přesedl si na postel, a tak teď kývl na místo vedle sebe a pobídl ho, aby si vedle něj sedl. "Tak mi do detailů řekni, jak se sakra stalo, že jsi skončil na policii."

A Evan mu vše převyprávěl. Jak přišel na úřad a nikdo mu nic samozřejmě nechtěl říct. Jak se vztekal, dokud kolem neprošel jistý pan Kennedy, který si rozruchu všiml. Když mu Evan řekl, co tam dělá, úředník se jen ušklíbl. "Jo, to jste vy," utrousil znechuceně.

"Myslel jsem, že mu vydlabu oči z důlků," zavrčel Evan. 

Taky mu převyprávěl všechny ty další urážky, které stihl Kennedy vypustit z úst. A Kit si akorát tak pomyslel, že kdyby on stál na Evanově místě, pan Kennedy by už nebyl mezi živými. Ještě, že tam nebyl. 

"Odvolání je v tomto okamžiku asi jediná možnost. Když požádáš, aby tvou žádost přezkoumal někdo jiný, měli by ti vyhovět," ukončil svůj monolog Evan.

"Tak jo," přikyvoval Kit. "Sakra, už jsem to chtěl mít za sebou, ale začínáme nanovo," povzdechl si.

"Teď to snad bude rychlejší," odpověděl Evan. 

Kit sebou plácl na postel a přes obličej si hodil polštář. Frustrovaně vykřikl. Za chvíli ucítil, jak se Evan taky dal do pohybu a v dalším okamžiku už ležel s hlavou na Kitově břiše. Oddělal Kitovi polštář z obličeje a natáhl se po jeho ruce, aby si s ním mohl proplést prsty. 

"Doufám, že se neviníš z toho, proč tvé žádosti nevyhověli," zašeptal. 

Kit by si v tu chvíli nejraději plácl ten polštář na hlavu znovu. Ne, že by se úplně vinil, ale samozřejmě ho napadlo, že třeba opravdu není dostatečně dobrý na výchovu Lucy. Jeho minulost byla taková, jaká byla, a mohl se změnit jak chtěl, ale v papírech to stálo jasně.

Když dlouho neodpovídal, Evan pokračoval. "Není to tvoje chyba. Může za to ten pitomý homofob, co o tom rozhodoval."

"Já vím," řekl Kit nejistě.

Evan se otočil na bok tak, aby na Kita viděl, ten ale pohledem skenoval strop. "Na podruhé to dopadne dobře. Určitě."

"Když říkáš," odpověděl Kit nepřítomně.

"Hej," zamračil se Evan. "Já ten tvůj pohled poznávám. Jako bys to vzdával ještě před bojem."

Kit zvedl hlavu, aby na Evana viděl. "Asi chci být chvíli sám," řekl mu tiše.

Byl unavený. Myslel si, že konečně bude po všem, ne že to celé začne na novo. Nevěděl, jestli má na to ještě kapacitu, ale taky mu nic jiného nezbývalo. Přepadl ho opět ten nepopsatelný pocit, kdy chtěl jen ležet, nic nedělat a možná brečet. Jeho deprese nikdy úplně neodešla a tu a tam se vrátila. Zdálo se mu, že teď byla také ta cvhíle.

Evan zaváhal. Zpátky se posadil a podíval se na Kita, který hned toho využil, otočil se na bok a téměř se schoulil do klubíčka. "Asi si dám jen šlofíka," oznámil Evanovi. "Jsem nějaký unavený."

Zavřel oči a analyzoval zvuky. Nejprve to znělo, že se Evan z postele zvedl, ale byl vyveden omylu, když se najednou k němu Evan přitiskl zezadu a objal ho.

"Co děláš?" zeptal se Kit.

"Jdu si dát taky šlofíka," zamumlal Evan.

"Tak najednou?"

"Jestli chceš být fakt sám, stačí říct," řekl mu.

Kit už málem automaticky řekl, že ano, chce být opravdu sám, ale zastavil se. Takhle mu bylo dobře, mlčky v Evanově objetí. Nic dalšího tedy neřekl a zpátky se uvelebil. Pak si ale ještě něco uvědomil. "Děkuju, že to takhle všechno řešíš se mnou," zašeptal.

"To je samozřejmost," odpověděl Evan bez jediné pochyby v hlase. "Zítra hned podáme to odvolání."

Kit přikývl, i když si nemohl být jistý, jestli to Evan zaznamenal. Do pěti minut pak úplně vytuhl. 

Ͽ Ͼ

have a nice day yall :]