Ͽ E V A N Ͼ

Evan vzal Kita na večeři.

Bylo to o dva dny později a Evan chtěl Kita vyzvednout, ale někdo se musel o postarat o Lucu. A tak Kit přišel i s Lucou k nim, aby ho mohla Evanova máma pohlídat.

Když otevřel dveře a uviděl Kita, hned uviděl, jak nervózní je. A jak se pro jednou výrazněji připravil, protože vlasy neměl tak rozcuchané jako vždy a měl na sobě košili. Kit se nikdy nevzdával svých trik a mikin, pokud vyloženě nemusel.

"Docela mě uráží, že kvůli mně by ses tak nevyfikl, ale kvůli mé mámě si i košili vezmeš," špitl Evan k němu tak, aby je máma z kuchyně neslyšela.

"Utekl jsem odsud bez jedinýho slova a ještě ti ublížil. Ne poprvé, podotýkám. Teď to chci s tebou zase troufale napravit. Být ní, nenávidím mě.

"Už jsem ti říkal, že chápe, proč jsi to udělal. Takže pokud nezměníš znovu názor, bude tě mít furt ráda. A když jí někdy dáme to vnouče, budě tě milovat," ušklíbl se Evan.

"Tady má Lucu. Ten ji prozatím bude muset stačit," odfrkl si Kit.

A taky že stačil. Jakmile Kit sundal Lucovi lehkou bundu, kterou měl na sobě, Luca se rozběhl do kuchyně a pak už jen slyšeli nadšený hlas jeho mámy. Evan se na Kita povzbudivě podíval.

Když i oni sami vešli do kuchyně, jeho máma dřepěla u Lucy, a tak se zase postavila. Kit už otevřel pusu, nejspíš chtěl něco říct, ale jeho máma byla rychlejší. "Konečně tady nebude zase taková nuda."

Kit si viditelně oddechl. Usmál se. A pak začal vrtět hlavou. "Jen tak se sem přece nevrátím."

"Čím dřív ale jo, tím dřív můžeš požádat o to, aby ti byl Luca svěřen do péče," mrkla na něj. "A s tím bys moc čekat neměl."

Kit se překvapeně podíval na Evana. Evan mu neřekl, co všechno se svou mámou probíral nebo co jí o něm řekl a neřekl. A nejspíš nečekal, že jí řekl i tohle.

Jeho máma ještě pokračovala. "Přijde mi zbytečné, aby sis teď ještě hledal byt, když bys stejně skončil časem tady, zbytečných problémů navíc, ale to je jen můj pohled," mávla rukama.

"Vy jste ten nejzlatější člověk na světě," vydechl Kit, což i Evana překvapilo. Kit rozhodně nebyl ten typ člověka, co by někomu řekl, že je zlatý. Musel se zasmát.

Jeho máma se zasmála taky. Došla ke Kitovi a krátce ho objala. "Ale prosím tě, já chápu, proč jsi to udělal. Jen bych si být tebou dobře rozmyslela, jestli to někdy udělám znovu."

Kit přikývl, div nezasalutoval. Evan se ho pak konečně rozhodl zachránit, rozloučili se s Lucou a konečně se vydali k autu, aby mohli vyrazit na večeři.

Zatím to ještě nebylo ono. Na střeše si promluvili teprve předvčerem a včera se neviděli. A jelikož to, že čtyři měsíce spolu nebyli, se jen tak smazat nedalo, museli vypadat jako pár, který se seznámil na internetu a šel na své první rande.

Evan se ale ničeho nebál. Věděl, že se do toho zase dostanou. Že přestanou myslet na to, co se mezi nimi stalo pokaždé, co se uvidí.

Nasedli, Evan vycouval z příjezdové cesty a místo toho, aby se vydal do centra, vydal se spíše k motelu. Kit to první nekomentoval, ale když Evan zabočil na polní cestu, která vedla k jezeru, nakrčil obočí. "Kam jedeš?"

"Uvidíš," ušklíbl se Evan.

Jediné, co Kit věděl, bylo, že jdou na večeři. Což byla do jisté míry pravda, večeře je tam opravdu čekala, ale nejeli do restaurace.

Objeli celé jezero na druhý konec. "Měli bychom si jít někdy zaplavat," usoudil Kit. Pak se otočil na Evana. "Co ty noční můry?"

"Vrátily se," odpověděl Evan upřímně. "Po tom, co ses odstěhoval. Ale už je to zase lepší. Domluvil jsem si i schůzku s nějakou specialistkou pár hodin jízdy odsud."

"Wow," písknul uznale Kit.

Evan se pousmál. Kit se totiž přestal dívat z okna a tak neviděl, kam přijeli. Evan zaparkoval přímo pod tím objektem.

"Jsme tu," oznámil Kitovi.

Kit se podíval ven a zamračil se snad ještě více. "Vyhlídka na jezero?"

"Asi jsi tady pěkně dlouhou nebyl, že?" uchechtl se a začal si rozepínat pás. Kit ho nejistě následoval. Jakmile vystoupili, Kit pořád nespouštěl oči z jezera, jako by právě tam měl něco najít.

Evan obešel auto a došel k němu. "Tam," kývl hlavou a ukázal nad sebe. Kit zaklonil hlavu.

Stáli pod domkem v korunách stromů. Evan o něm věděl už delší dobu, když si jednou šel zaběhat, všiml si, že se tady něco staví. Šlo o projekt nějakého architekta, který stavěl malé domky v korunách stromů na zajímavých místech. Evan si našel nějaké informace na internetu a sice to nebyla nejlevnější záležitost na jednu noc, ale pro ten zážitek byl Evan ochotný si připlatit.

Plus večeře. Za tu si také musel připlatit.

"Si děláš srandu," houkl Kit. "To je jen pro nás?"

Evan přikývl. "Až do zítřka. Neboj, máma o tom ví, takže Luca u nás bude do zítra."

Kit k němu přelétl pohledem. "Nesbalil jsem mu nic na spaní. Ani kartáček na zuby."

"Víš, když jsi odešel, několik věcí jsi u nás nechal, i Lucových. A kartáček máma určitě nějaký najde," uklidnil ho.

Kit opět zvedl pohled k domku nad jeho hlavou. Na tváři se mu objevil úsměv a už začal lézt po žebříku nahoru.

Evan si ve zprávě zkontroloval kód, kterým otevřel sejf s klíči, aby mohl odemknout, když se dostali dovnitř, Kit si jako první všiml výhledu. "Tady by to Luca miloval," řekl uznale.

A Evan musel uznat, že měl pravdu. Domek byl opravdu malinký - sotva vešli, po pravé straně byla miniaturní kuchyňská linka, nalevo pak stůl se dvěma židlemi (a nachystanou večeří). A hned naproti nim výklenek s obrovským oknem, kde byla obří postel. A ty zavřené dveře, co byly vedle kuchyňské linky, nejspíš vedly do koupelny.

Všechno bylo ale nové a moderní. A Evan najednou nelitoval jediné koruny.

Podíval se na hodinky. Bylo pět minut po šesté. "Měli bychom začít jíst, než to vychladne. Nachystali to tady na šest, takže jsme se asi těsně minuli."

Kit se překvapeně otočil. Nejspíš si večeře před tím nevšiml a hned ho oslovil ten výhled , což se Evan ani nedivil. Na ten ale měli celou noc.

Hned se atmosféra mezi nimi o něco víc uvolnila. Uprostřed jídla Evan poznamenal: "Ještě, že jsem nepřiplácel za snídani, tohle nám bude stačit i na ráno."

Kit si ho přeměřil pohledem. "Mám se vůbec ptát, kolik tohle celé stálo?"

"Ne," zavrtěl hlavou Evan.

Kit protočil očima. "Tohle nikdy jen tak nepřekonám."

"Však nemusíš."

Po večeři vzal Evan šampaňské a dvě skleničky a odnesl je k posteli. Kit už tam ležel na břiše, hlavu podepřenou a díval se z okna ven. "Tohle je lepší jak televize," uznal. To Evana ani nepřekvapilo, Kit se totiž na televizi skoro nedíval.

Když uslyšel, jak Evan otevřel láhev šampaňského, otočil se. "Je nealkoholické, neboj," řekl Evan dřív, než stihl promluvit Kit.

"Neboj? Já bych si alkoholické klidně dal," našpulil pusu uraženě. Evan mu se smíchem podal skleničku a tu svou nechával na na schodku vedle postele. Nejprve odnesl lahev na kuchyňskou linku a pak se vrátil ke Kitovi. Lehl si vedle něj a nastavil ruku se skleničkou na přiťuknutí.

"Tak na nás. Navždy," řekl. Neuteklo mu, jak Kit zaváhal, když Evan vyslovil navždy. Pak se ale usmál a dodal.

"Až za hrob."

Byl to krásný večer. Váleli se vedle sebe s nealkoholickým šampaňským a povídali si o věcech, které se staly, zatímco byli od sebe. Třeba jak se Kit objevil v kapele.

"Měl bys napsat novou písničku," usoudil Evan. "Takovou... aktualizaci té první."

"Tu první jsem napsal za jeden večer, když jsem se opil u Henryho v bytě po zkoušce, protože jsem měl zase plnou hlavu tebe. divím se, že se mu ta písnička vůbec líbila."

"Tak teď jsi tady se mnou, střízlivý a doufám, že šťastný. Takže chci upgrade," nedal se Evan.

Kit doteď ležel ne zádech na Evanově ruce, ale posadil se. Vzal Evanovi skleničku z ruky, popadl i tu svou a dolezl na kraj postele, kde je odložil. Pak se vrátil k Evanovi.

Evan povytáhl obočí. "Co bude?" zeptal se.

Kit se ušklíbl. "Pro upgrade potřebuju inspiraci," vysvětlil. "Takže potřebuju si připomenout po těch měsících, jaké je to s tebou být."

Obkročmo si na něj sedl. Evan si neodpustil malé poznámky. "První se cítíš furt tak vinen, že mi ani pusu nedáš a najednou tohle?"

Totiž od toho, co Evan Kita políbil na střeše, si opravdu ani pusu nedali. Skoro se navzájem ani nedotkli, protože Kit byl takový odtažitý a Evan i v autě viděl, že je furt ztracený ve svých myšlenkách a nad vším zase až moc přemýšlí.

"Jsme sami. Bez Lucy. V posteli. A můj instinkt je toho využít," odpověděl a sklonil se, aby mohl Evana políbit. "Ať už se cítím jakkoliv vinej, tomuhle neodolám. Možná jsi mě měl fakt vzít do normální restaurace."

Kit se opět sklonil, tentokrát k Evanovu krku, a začal mu pokládat jemné polibky na klíční kost. Evan tak toho využil, pevně ho chytil a překulil je tak, že tentokrát byl nad ním. "Však já s tím počítal," přiznal se Evan a Kit se rozesmál.

Začal rozepínat Kitovu košili, když ho ještě Kitovy ruce zastavili. "Dotaz," oznámil, jako by byl někde ve škole. "Musíme být přece maximálně zodpovědní. Takže, spal jsi s někým jiným?"

Tohle bylo snad to poslední, co od Kita čekal. Ale věděl, jak to myslel. Zavrtěl hlavou. "Ty?"

Upřímně? Trochu se odpovědi bál, protože než se poznali, Kit spal s hodně lidmi a nikdy nevynechal příležitost. Kdo ví, jak k tomuhle přistoupil za uplynulé dva měsíce?

Jenže Kit bez váhání také zavrtěl hlavou. "Ani s Thomasem."

Evanovi to nedalo. "Henry?" zeptal se.

Kit se rozesmál. "Henry?"

"Co je?" bránil se Evan. "Neznám ho. A vypadá to, že si jste blízcí."

Kit opět zavrtěl hlavou. "Kamarád," ujistil ho. "V tomhle směru jsi tady pro mě už jen ty."

Kolikrát Evana až šokovalo, když už Kit promluvil. Málo kdy se vyjadřoval k tomu, co pro něj Evan znamená, pokud vyloženě neřešili nějaký problém. A tak ho teď překvapila jeho slova.

Jelikož už pár knoflíků jeho košile zdolal, bez problému mu odhrnul triko, aby viděl na tetování na jeho klíční kosti. Nezměnilo se. Pořád tam byly ty dvě vlny, kdy jedna končila vlnkou vypadající jako E.

"Jestli mám být upřímný," řekl Kit, když mu došlo, na co se Evan dívá, "měl jsem v jednu chvíli i rezervovaný termín u tatéra. Ale nedokázal bych to."

Evan neměl jediný důvod pochybovat o Kitových citech k němu. A tak se jen sklonil a dal mu lehký polibek na ono tetování. Pak se konečně začal věnovat čistě jen Kitovi.

Ͽ Ͼ

já tak umírám z toho, jak prostě stále očekáváte, že se ještě něco pokazí jen proto, že to píšu já :'D zbývá nám tak 8-10 kapitol do konce (ano, bude to kratší jak první díl) a myslím, že musí vyřešit ještě hodně věcí ohledně jejich společného života, takže se zaměřím na to a ne na nějaké podpásovky, nebojte sjsksl