Ͽ K I T Ͼ

Kit šťastně vdechl kouř a poté začal vyfukovat malé kroužky. Ani si nepamatoval, kdy to naposledy dělal.

"Ty jo, pěkný," broukl uznale Robin, Kitův kolega. O jejich pauze si šli společně zakouřit. "Já si vždycky říkal, že ty prostě musíš být ten typ, co kouří."

"Jo?" povytáhl obočí Kit. "Proč?"

"Nevím. Zkrátka na to vypadáš."

Robin byl snad jen o dva roky starší jak Kit, a tak to byl jediný člověk, se kterým si v práci opravdu rozuměl. Někdy ale jeho myšlenky byly opravdu... zvláštní.

Kit se uchechtl. "Dříve jsem kouřil balíček denně. Přestal jsem."

"Tak proč znovu skáčeš do jámy lvové?"

Toť otázka. Proč si to dělal? Proč to dělal Evanovi? Jestli se to dozví, nebude se mu to líbit. Na začátku jeho kouření toleroval, ale určitě mu nepogratuluje, že se k tomu vrátil po tom, co úspěšně přestal.

"Chybělo mi to," řekl upřímně, pohled upřený na cigaretu, kterou držel. Pak ji tipl a vyhodil.

Ten den se převlékl ještě v práci, protože se stavoval pro Lucu ve školce. Nechal ho u táty s babičkou a zamířil domů - do Evanova domu. Stále tomu úplně neříkal domov. Tak trochu si přišel jako parazit, když dům patřil Evanovi a on v něm zkrátka jen živořil.

Loudal se pomalým krokem, jelikož stejně neměl co dělat. Evan se měl vrátit až tak za půl hodiny a paní Clarková byla v práci. Nikdo ho nečekal.

Jenže na ulici někoho potkal. Někoho, kdo se ho jednou snažil zmlátit a taky možná málem jeho vinou umřel jeho přítel.

"Nazdar, sousede," pozdravil ho Adam sarkasticky. Kit jen protočil očima.

"Máš tohle zapotřebí?" zeptal se. Adama potkával Kit až překvapivě málo na to, že bydleli ve stejné ulici, možná tak jednou měsíčně. A vždy mu to zaručeně zkazilo náladu.

"Co je? Jen chci vyřídit pozdravy. Thomas tě pozdravuje."

Kit se do té chvíle ani nezastavil, ale teď musel. Celým tělem se otočil k Adamovi. "Ty ho znáš?" zeptal se.

"Jasně," uchechtl se. "A nikdy by mě nenapadlo, že máte spolu takovou minulost. Když jsme se bavili o zápase, nějak došlo až na tebe a že tě vlastně oba známe."

To trochu Kita vyděsilo, musel se přiznat. Ale snad toho tolik Adam zase nevěděl. "Já mu žádné pozdravy rozhodně posílat nebudu," zamumlal a otočil se k odchodu.

Adamova slova ho ale zastavila podruhé. "Thomas a já jsme spolu," oznámil mu. Kitovi nad tou představou až projela tělem husí kůže. "A přijde mi roztomilé, že já byl Evanův první přítel a on zase tvůj."

Takže toho věděl až moc.

Evan mu o jeho předešlých vztazích řekl vše. Adam byl jeho první opravdu vážný vztah. To, co měl Evan s nějakým klukem, jehož jméno si Kit nepamatoval předtím, prý vydrželo dva týdny a rozešli se po tom, co se spolu vyspali.

Kit naopak Evanovi toho moc neřekl. Ve zkratce jen to, že spal s hodně lidmi, které si ani nepamatoval, což byla pravda, a že nikdy žádný vztah neměl. Lež.

Thomas byl jeho první. Byl jeho první přítel, jeho první pořádná pusa, jeho první sex. Držel tolik poprvé, až to Kita děsilo. A i když byl přesvědčený, že k němu nikdy nic necítil, pořád to byl jeden z mála lidí, které si pamatoval.

Thomas byl jeho jediný vztah před Evanem. A Kit se ho vždy snažil vystrnadit, zapomenout na něj, což se mu poslední roky i dařilo. Byl to tak toxický vztah - plný drog, cigaret a alkoholu v tak mladém věku, že Kit měl jasno v jen jedné věci - Thomas se na jeho způsobu života hodně podepsal.

"Mně to tedy roztomilé opravdu nepřijde," odpověděl Kit, zatímco si snažil zachovat chladnou tvář. "Ale gratulace," usmál se falešně. "Doufám, že vás už nikdy neuvidím."

Chtěl opět odejít. Už se dokonce i natočil. Adam byl ale jako Thomas, oni se snad hledali, až se našli. Oba neuvěřitelně rádi rýpali do druhých, přinášelo jim to radost. "Thomas se taky zmínil, že Evan naprosto netušil, kdo je. Copak tajíš před svým dlouholetým přítelem?"

Kit udělal dva rázné kroky k němu a chytil ho za límec košile. "Drž hubu," sykl. "Tohle je mezi mnou a Evanem a je mi jasný, co se mi tady pokoušíš naznačit. Takže jestli jen něco cekneš, přísahám, že na Thomase vytáhnu takové prasárny, že-"

"Kite?"

Kit Adama pustil a strčil do něj. Když se pak otočil, stál několik metrů od nich Evan s kolem. Podíval se zpátky na Adama, pak opět na Evana. A rozešel se bez jediného slova pryč.

Ještě než zavřel hlavní dveře, viděl, jak Evan mluví s Adamem. A řekl si, že jestli mu Adam něco řekne, nedožije se pravděpodobně rána.

Když Evan přišel dovnitř, byl Kit v obýváku na sedačce s koleny přitáhnutými u sebe a nepřítomně sledoval televizi. Evan se vedle něj tiše posadil.

"Řekneš mi, proč jsi držel Adama pod krkem?" zeptal se po chvíli.

Kitovy oči se na něj podívaly, jinak se ani nehnul. "Co když řeknu ne?"

Evan pokrčil rameny. "Tak budu zklamanej. Asi."

Upřel pohled opět na televizi. "Adam a Thomas spolu chodí. Věděl jsi to?"

"Ne," odpověděl Evan rychle. "To je... zajímavý."

"Kokot ke kokotovi sedá," zamumlal Kit.

"Myslím, že takhle se to neříká."

"Ale více to sedí."

Evan se uchechtl. "Stále to ale nevysvětluje to, proč jsi ho držel pod trikem."

Kit zaváhal. Málem už mu řekl úplně všechno, otevřel pusu připraven to říct. "Měl jen debilní poznámky. A já neměl náladu," řekl nakonec.

Bál se Evanovy reakce, protože nevěděl, jestli mu přece jen Adam neřekl pravdu. On ale jen protočil očima, rozcuchal Kitovi vlasy a stoupl si. "Jak malý dítě," zamumlal si spíše pro sebe a rozešel se do kuchyně, kde si dříve odložil věci.

Kit se cítil blbě. Sám pořádně ani nevěděl, proč Evanovi zkrátka pravdu o Thomasovi neřekl. Proč se tak bál jeho reakce. Proč, když už si ho za ty roky tak moc připustil k tělu, bál se mu říct i o této nepříjemné části jeho života.

Teď měl přitom tak dobrou příležitost - Luca byl pryč, Evanova máma taky. Měli celé odpoledne jen pro sebe. A mohl mu to říct taky dřív, než se to dozví od někoho jiného.

Byly tomu více než tři roky a stejně mu to pořád nešlo, celá tahle věc s mluvením. Na jednu stranu byl Evanovi vděčný za to, jak udržoval v jejich vztahu komunikaci, protože pravděpodobně díky tomu se dostali takhle daleko, na druhou stranu to ale nesnášel. Hlavně když musel něco začínat on.

"Evane?" vyhrkl dřív, než si to stihl rozmyslet.

"Hm?" Evan se otočil, jako by se nic nedělo. Jako by byl svět naprosto v pořádku. Jenže pro Kita nebyl. A nevěděl, jak začít.

A tak nechodil kolem horké kaše. "Já ti o Thomasovi lhal," vydechl.

Evan se k němu nejprve otočil celým tělem. Mírně se zamračil. Jeho obličej vystřídalo několik emocí. Pomalým krokem se vydal zpátky ke Kitovi. "Jak?"

Jak. Jak, jak, jak. No jak? "Thomas byl můj první. Nespal jsem s ním jen pro drogy. Lhal jsem ti, že jsem před tebou nikdy vztah neměl, protože on byl můj první vztah. První přítel, první pusa, všechno."

Neviděl Evanovu reakci, protože zabodl pohled do konferenčního stolku. Jen periferně zahlédl, že se taky na sedačku posadil.

"Uhm," vydal ze sebe Evan neurčitý zvuk. "A proč?"

Stále lepší otázky, pomyslel si Kit. Možná by se mu trocha pomoci od Evana hodila, alias konkrétnější dotazy.

"Znáš takový ten pocit, že se o něčem přesvědčuješ tak moc, až tomu uvěříš? Takhle jsem to měl já s ním. Snažil jsem se na něj zapomenout tak moc, že ho prostě neberu jako součást mé minulosti," snažil se vysvětlit.

Cítil na sobě Evanův pohled. "Co ti udělal?"

"Spíš co jsme si udělali navzájem," opravil ho Kit. Věděl, že sám v tom nebyl nevinně. "Bylo mi šestnáct. Mu sedmnáct. Jeli jsme ve všem, co tě jen může napadnout. Drogy ale vždy sháněl on. Bylo to po tom, co se na mě úplně všichni vykašlali, byl doslova ten jediný, koho jsem měl."

Podíval se do Evanových prázdných očích. "Já ho ani nemiloval. Nic jsem k němu necítil, ale potřeboval jsem ho. Navzájem jsme se kazili. Alkoholem, drogami, vším, co nám přišlo pod ruku."

"Vždyť jsi byl teoreticky ještě dítě," vydechl Evan.

Kit nasucho polkl. "Už chápeš, proč jsem to chtěl tak moc zapomenout?"

Evan nepatrně přikývl. A Kir pokračoval. "Skončilo to mezi námi, když nás jednou málem chytili policajti. Chybělo opravdu málo. Strašlivě jsme se pohádali. Vše házel na mě a vytahoval vše, co věděl, že mi ubližovalo. A já mu dělal to samé. Tenkrát jsme se dobili do krve."

Cítil slzy. Nechtěl o tom mluvit. Byly to tři měsíce života, které opravdu dokázal vystrnadit z paměti. Když se ale Thomas objevil na tom zápase, vše se mu vrátilo lusknutím prstu. A to měl tohoto člověka teď potkávat na ulici?

"A pak?" zeptal se opatrně Evan, když Kit nepokračoval.

"Pak nic. Už jsem ho neviděl. Ale vzpamatovával jsem se několik týdnů. A od té doby nepřestal pít a kouřit."

Chtěl by v tu chvíli, aby ho Evan objal. Aby se ho dotkl. Ten byl ale až podezřele ostražitý.

"Proč mi tohle říkáš po třech letech? Proč jsi mi o Thomasovi nejprve lhal, když se očividně na tobě podepsal?" zeptal se Evan tiše. V jeho očích se míchalo pochopení s nepochopením.

Kit ale odpověď zkrátka neměl. "Asi jsem si myslel, že když to odfláknu a nebudu to s tebou více rozebírat, zase na něj úspěšně zapomenu."

"Já tušil, že mi něco neříkáš. Ptal jsem se i Rosie."

"Rosie nemá tušení, kdo Thomas je," odfrkl si Kit. "Nikdo neví, že jsme se vůbec znali."

Evan s táhl rty do úzké linky, než promluvil. "Měl bys přestat s tím mi věci tajit, dokud víš, že už to více neutajíš. Vždyť víš, že se mnou můžeš mluvit doslova o čemkoliv."

Kit to dělal často, to musel přiznat. Ať už šlo o malé věci nebo větší, tento koncept se u něj často opakoval. Evan byl jediný člověk na světě, který o něm věděl devadesát devět procent všeho, co šlo. A Kit si tak asi zachovával to jedno procento soukromí.

V dalším okamžiku ucítil Evanovu ruku na tváři. Otočil si ho k sobě. "Ponaučený?" zeptal se.

Kit se na něj zmateně podíval, ale přikývl. Evan ho pustil, přisedl si k němu blíž a objal ho.

To bylo to, na co Kit čekal. To, o co si sám nedokázal říct, ale Evan vždy věděl, kdy to potřeboval.

"Je mi to líto. Čím sis musel projít," zamumlal mu Evan do ramene. "Jestli s ním ještě někdy budu hrát, přísahám, že mu dám smeč přímo do obličeje."

Kit se tlumeně zasmál a mírně se uvolnil. Proč se Evana tak bál, to mu bylo záhadou. Proč se bál Evanovy reakce na tohle celé, když věděl, že se málo kdy dokázal opravdu naštvat.

A když šlo o Kitovu minulost, tu nikdy nezlehčoval. Chápal, čím si musel Kit projít, aby se dostal až tam, kde byl teď.

Přesto ale nasadil Evanovi brouka do hlavy.

Ͽ Ͼ

hele, uděláme deal? když za mě někdo napíše test do mikroekonomie, němčiny a španělštiny a udělá group project do angličtiny, budu vás zásobit novými kapitolami i příští týden :D jinak to asi moc nevidím :')