Ͽ E V A N Ͼ

Evan se obklopil kamarády. Moc jich neměl, ale aspoň se domluvil s Rosie na jiném čase, kdy se každý týden scházeli (přičemž Kit byl zakázané téma) a opět se začal učit na státnice s Chrisem a dalšími kamarády, se kterými se vždy bavil jen ve škole a o škole, protože jinak všechen čas trávil s Kitem, Lucou nebo Rosie a jejich partou.

Bylo to příjemné. Už se zase necítil tak sám.

Párkrát i s Chrisem a ostatními zašel třeba do kavárny nebo do hospody ve večerních hodinách. Chris byl jediný, kdo věděl o Kitovi všechno podstatné a jednou, když se vytáhly u stolu vztahy, popadl Evana za paži a omluvil je, že jdou objednat další rundu pití. 

"Díky," zamumlal Evan, když došli k baru.

Chris jen mávl rukou. "Ave miluje rozebírání vztahů, takže tomu by ses nevyhnul. Chvíli tady pobudeme a vrátíme se, až ty kraviny dořeší."

Evan přikývl. V tu chvíli se k nim otočila barmanka a Chris objednal nějaký drink, co Evan ani neznal, pro celý stůl. Do dvou minut měli skleničky před sebou, ale nikam se nehrnuli. "Nevím, jestli ti někdo říkal, ale od desíti má Simon kousek odsud koncert se svou kapelou, tak si hrajeme s myšlenkou, že bychom tam šli."

Evan se zatvářil překvapeně. Nikdo se nezmínil a upřímně ho to překvapilo, protože i když s nimi chodil Simon na stejnou fakultu, nikdy se moc nebavili, jen se k nim párkrát přidal, když se učili v knihovně. Evan ani nevěděl, že na něco hraje. 

Chris se přiblížil k jeho uchu. "Ave po něm tak trochu jede. Proto to zvažují."

Evan se uchechtl. "Okay. Klidně můžeme."

Nebyl to ani trochu dobrý nápad.  Ani trochu.

O půl desáté se zvedli a vydali se směrem ke klubu, který Evan sice znal, ale nikdy v něm nebyl. Byl to klub, kde každý týden právě hrála pouze živá hudba - žádný DJ nebo puštěný playlist z internetu.

Když přišli, před pódiem se už hromadilo publikum. Jejich skupinka o pěti lidech se opět přemístila k baru, aby měli něco v ruce a nestáli tam jak ztracené děti. 

Na pódiu se chystala kapela, ale Evan jim nevěnoval nejmenší pozornost. Deset minut před vystoupením se pódium zase vyprázdnilo a Evan s ostatními se přemístili blíže k pódiu, i když na ně zbylo místo skoro úplně vzadu.

Stál tam s drinkem v ruce a poslouchal Ave, jak básní Chrisovi o Simonovi. Evan už tak aspoň pochopil, že Simon hraje na bicí. 

Pak ucítil, jak se k němu někdo až moc nebezpečně přiblížil a ucítil cizí dech na krku. "Co ty tady děláš?"

Evan se otočil. Byl to Patrick, se kterým byl před pár týdny v kině a snažil se tak zapomenout na Kita. Nebylo to povedené rande. Možná to byla spíše Evanova chyba, ale zkrátka se nedokázal posunout dál. 

Neměl náladu se s Patrickem bavit. "Kamarád v té kapele hraje na bicí," odpověděl Evan zkrátka. "Co ty?"

Patrick pokrčil rameny. "Slyšel jsem, že hrají slušně. Tak jsem se přišel podívat."

"Sám?" podivil se Evan.

"Vždy tady někoho najdu. S někým se seznámím. Pohoda," usmál se. A Evan hned poznal, že jeho dnešní potkání se s někým byl právě on. Protočil oči tak, aby to Patrick neviděl.

Ten večer začal pěkně. Evan se se svými kamarády bavil, opravdu si to užíval, dokud nepřešli sem. Na koncert.

Protože za prvé, začal ho otravovat Patrick. A za druhé, jakmile kapela vstoupila na pódium a on uviděl Kita s kytarou, kterou mu dal před třemi lety na narozeniny, nejspíš zapomněl jak se dýchá.

Byl to měsíc od toho, co se Luca ztratil. Měsíc ho neviděl, nevěděl o něm nic. A nikdy by nečekal, že bude hrát v kapele. 

Pokaždé, co ho Evan viděl, přišlo mu, že ať už se posunul jakkoliv, jedním pohledem na něj se vrátil na úplný začátek.

Chris do něj dloubl. "Co ten tam dělá?" zeptal se překvapeně.

Evan jen zavrtěl hlavou. Neměl tušení. 

Za bicími seděl opravdu Simon a a u zbylých dvou mikrofonů stáli ten kluk s holkou, kteří tenkrát přijeli pomoct hledat Lucu. Evanovi se hned spojily dvě a dvě dohromady. 

Nevypadalo to, že by si ho Kit všiml a Evan upřímně doufal, že si ho ani nevšimne. 

Ͽ K I T Ͼ

Když Kit vešel na pódium, ani nebyl nervózní, což ho překvapilo. Byl to jeho první koncert. Měl zpívat jednu píseň celou sám. Měl by být nervózní.

Přelétl pohledem po lidech, ale kvůli světlům je moc neviděl. Bylo jich tady ale více, než by čekal. 

Henry se na něj podíval a nenápadně kývl. Kit jen přikývl, že ano, byl připravený, mohli začít.

A tak spustili první písničku. A druhou. Kit najednou pochopil, proč jsou všichni hudebníci tak vášniví, protože ten pocit takhle vystupovat před lidmi, kterým se jejich hudba líbila, byl k nezaplacení. 

Když pak přišel čas na Kitovu píseň, Henry ho pár slovy uvedl. "Další píseň napsal náš kytarista a taky vám ji zazpívá. Doufám, že se ho pořádně podpoříte, protože bych řekl, že je ta píseň docela osobní. A ty jsou nejlepší."

V tu chvíli se Kitovo srdce rozbušilo. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. Šlo o pomalou píseň, a tak se světla v sále ztlumila. Většina se zamířila na něj. 

A tak Kit začal. Zahrál krátkou předehru a začal zpívat.

Pamatuješ si všechny ty věci, co jsme chtěli?
Všechny naše vzpomínky nás teď straší,
Vždy nám bylo souzeno, abychom si řekli sbohem.

Po první sloce Kit konečně otevřel oči. Najednou do publika viděl mnohem lépe a tak znovu po lidech přejel pohledem. A zastavil se na jednom člověku. Srdce mu snad vynechalo několik úderů, když najednou uviděl toho kluka, o kterém zpíval. 

Měl v tu chvíli chuť utéct. Ale nemohl, už začal. A tak porkačoval.

Přestože jsme drželi hlavy zpříma,
Nikdy by to nefungovalo,
Nebyli jsme stvořeni šťastně až do smrti.

Nepřál jsem si, abychom vyhasli,
Nepřišel jsem, abych ti ublížil,

Ale teď už nemůžu přestat.

Dívali se sobě navzájem do očí. Dokud kluk vedle Evana nenatáhl ruku a neobmotal ji kolem něj. V tu chvíli Kit pohledem uhnul.

Chci, abys věděl,
Že nezáleží na tom,

Kam se vydáme,
Někdo musí odejít.

A chci, abys věděl,
Že jsi mě nemohl milovat více,

Já ale chci, aby ses posunul dál,

Takže už jsem pryč.

Přeskočil mu hlas a jeho oko opustila první slza. Znovu zvedl pohled k Evanovi a viděl, jak odhání ruku onoho kluka, jak se mu lesknou oči, jak se Kitovi snaží pohledem něco říct. 

Periferně ale zahlédl taky Henryho starostlivý pohled. A bylo mu jasné, že si Evana také všiml. 

Dívat se na tebe mi to stěžuje,
Ale vím, že si najdeš někoho,
Kvůli němuž nebudeš furt jen plakat.

Evan začal vrtět hlavou. A Kit nenáviděl to, že poznal, že je to o něm. Že odpovídal na slova, která zpíval. 

Začalo to perfektním polibkem,
Pak jsme začali cítit ten jed,

A dokonalost nás nemohla udržet spolu.

Věř, že tě miluju,
Miluju tě natolik, abych tě nechal jít.

Kit už to nezvládal. Zbývali mu ještě dvě refrény a jedna sloka, ale nemohl pokračovat. Dusil v sobě slzy, sledoval, jak nějaký cizinec osahává Evana a zkrátka to takhle vydržet nemohl.

Ukončil písničku dřív. Nejspíš to šlo poznat, ale snažil se to uhrát tak, že to tak mělo být. Publikum začalo tleskat a Henry se rychle ujal slova a oznámil všem, že je na řadě krátká pauza.

Kit do zákulisí téměř dosprintoval. Odložil svou kytaru na obal a vběhl do koupelny. Henry mu byl celou dobu v patách.

"Sakra, jsi v pohodě?" zeptal se hned, jak se za nimi zavřely dveře koupelny. Kit se k němu otočil, ale slzy mu už tekly proudem. Henry ho neustále upozorňoval, že tu píseň nemusejí hrát, že to bude úplně jiný pocit, než když to zkoušeli u Simona v garáži. Kit ale trval na svém a už moc dobře věděl, co měl Henry na mysli. Ta písnička byla sama o sobě těžká, aby ji zpíval před tolika lidmi, natož aby to zpíval přímo před Evanem. To nečekal.

A tak jen zavrtěl hlavou a po zdi za sebou sjel na zem do dřepu.

Znal Henry více jak dva měsíce a byl s ním skoro každý den v práci. Byl to člověk, který se objevil, když ho Kit nejvíce potřeboval. Našel v něm opravdu dobrého kamaráda, a i když to byla Rosie samozřejmě taky, potřeboval někoho, kdo Evana neznal. 

Proto Henryho nechal, aby si k němu dřepl. Aby se ho snažil uklidnit. Henry na něj netlačil, že musí jít zpátky na pódium, zkrátka dal Kitovi všechen čas, který potřeboval. Zůstal tam s ním celou dobu a odháněl každého, kdo se pokoušel do koupelny vejít. 

V jednu chvíli nakoukla dovnitř Beth. "Měli bychom se vrátit-" začala, ale Henry ji přerušil.

"Řekni že máme nějaký technický problém nebo něco," štěkl a naznačil jí, ať jde pryč.

Kit si ale otřel oči a konečně taky promluvil. "Má pravdu. Musíme jít zpátky."

A tak se na pódium vrátili. Kit se bál zvednout pohled, bál se podívat do publika, ale když tak konečně udělal, Evan už nebyl nikde k nalezení. 

Oddechl si a pokračoval v hraní. Nějak se mu povedlo dohrát zbytek večera, ale jeho nejlepší výkon to zrovna nebyl. Když pak sbalili i scénu, Henry ho hodil autem domů. "Budeš v pohodě?" zeptal se.

Kit přikývl a vystoupil. Vrátil se do svého pokoje a zkontroloval Lucu v jeho malé posteli. Pak se tiše umyl a převlékl a lehl si do postele vedle Rosie, která Lucu hlídala (Kit jí řekl, že s Henrym má oslavu). Když si k sobě přitahoval peřinu, Rosie se otočila a v polospánku ho objala, což Kitovi nevadilo. Po dnešku definitivně potřeboval mít u sebe někoho, koho měl rád. 

Ještě než usnul, Luca se vyhrabal z postele a došel k té jejich se slovy, že se mu zdál škaredý sen. A tak v ní najednou spali všichni tři. 

Kitovi to připomnělo časy, když takhle spali všichni tři s Evanem a donutilo ho to přemýšlet. Ani trochu se mu nelíbil pohled na Evana s tím cizím klukem.

Když nevydržel ani tohle, jak se měl pak nějak posunout?

Ͽ Ͼ

VY MI TAK NEVĚŘÍTE???

i cri. tak vám asi ani nemusím říkat, že už se blýská na lepší časy, co? vy mi stejně neuvěříte skjksj

(kitův song v médiích hehe)