,Stracatela.'

Tohle byl popis jednoho příběhu, který jsem nedávno objevila. Jako vážně?! Lidičky, většina kultivovaných osob by měla ovládat takzvané ,shrnutí' děje (To je těch několik vět pod příběhem). Stačí pár řádků lidi, hlavně, aby to čtenáře upoutalo, nebo třeba kousek děje, ale tohle...

Měli by jsme se nad sebou zamyslet. Všichni...

A ještě je celkem tragédie, když v popisu najdete chybu. Příklad? Ok...

Zkamarádím se a přynutím ho k tomu. Ještě uvydí!

Ehm... Jsem zastánce názoru, že člověk by neměl v žádném případě vidět pravopisné chyby, jinak se mu vryjí do paměti, takže se vyvarujte té věty výš.

Skamarádím se a přinutím ho k tomu. Ještě uvidí!

Lepší... Tedy, nechci do Vás cpát moje moudra, ale zkuste se těmto příběhům prosím vyhnout. Ale zpět k tématu: Popis příběhu je pro hodně lidí opravdu důležitý.

- Když tam není žádný, hodně z nás (Společně se mnou v čele) nad tím ohrne nos.

- Když je to naprostá s****a (Pardon), bude to podobné, jen ti odvážnější kliknou na číst.

- Když je to nádherný, rozmanitý popis, nebo zajímavý úryvek z příběhu, proč do toho neskočit?

Tak snad jsem to shrnula, nebo Vám udělala alespoň ždibec jasněji v makovičkách. (Doufám, že nevařím guláš :D). Nebojte se vyjádřit a napsat, s čím máte zkušenosti vy. Budu ráda za každý názor, možná mě tím cvrknete do nosu a připomenete mi, že jsem o tom chtěla napsat kapitolu.