Rychle otevřu oči. Hlava mě bolí. Je mi hrozně špatně. Vstanu a protáhnu se. Dávám si pozor, aby se mi nezatočila hlava. Obleču si bílý chlupatý župan a zamířím do kuchyně. Má matka zrovna připravuje lívance s borůvkami.

„Dobré ráno! Vyspala ses do růžova?" zvolá. Já si na chvíli zacpu uši. Dávám ji najevo, že je moc hlučná. Ze skříně vytáhnu sklenici a naliju do ní vodu z kohoutku. Potom se posadím na kraj linky a pozoruji mamčin kulinářský talent.

„Je mi blbě. Divím se, že jsem domů došla po svých." napiju se. Sklenici položím vedle sebe. Zachumlám se do huňatého županu.

„Taky tě sem doprovodil ten tvůj kamarád. Moc milý kluk." vezme pánvičku za rukojeť a vidličkou lívanec přehodí na talíř.

„Myslíš Jasona? Ten není milej, věř mi." Založím ruce na prsou. Máma se na mě otočí. Začne na mě koukat zvláštním způsobem.

„Ne toho nemyslím. Měl takový kudrnatý vlasy. A myslel si, že jsem tvoje sestra." na lívance nasype borůvky. Talíř vezme a položí ho na jídelní stůl. Rychle přispěchá zpět ke sporáku, protože se jí jeden z lívanců připálí.

„Tak to nevím o kom mluvíš a navíc nikdo už takový hlášky nepoužívá." Dopadu nohama na zem. Posadím se ke stolu a pustím se do zlatých, voňavých lívanců.

„Líbali jste se. Spíš jsem to jenom slyšela. Byli jste u tebe v pokoji." svůj talíř položí naproti tomu mému. Posadí se ke stolu.

„A nenechal tady nějaký vzkaz nebo tak? I tak je mi jasný, že to byla známost na jednu noc." vzdychnu. Nožek nakrájím lívance na malé kousíčky.

„Myslím, že říkal něco v tom smyslu, že mu máš napsat. Že prý budeš vědět, ale očividně... ehm... nevíš." Rychle vstanu od stolu.

„Já už asi vím." Doslova utíkám do pokoje. Sednu si k počítači. Snažím se ho rychle zapnout. Mezitím si přečtu zprávy na facebooku (na mobilu, kde si všimnu, že mi přišla zpráva od neznámého čísla). Okamžitě si ji přečtu.

Neznámé číslo
Bylo to úžasné. Škoda, že jsem takhle zmizel. Je mi to líto. Chci, abychom si to znovu někdy zopakovali. Odepiš mi, pokud bys o to stála.
-H.S

Hledím na tu zprávu s otevřenou pusou. Nevěřím vlastním očím. Počítač se mi konečně zapne. Otevřu si wattpad a odpovím na nové komentáře u mého příběhu. Také mám jednu nepřečtenou zprávu.

Your_Hazz_03 : Dobré ráno, Kylie!

Kylia- : Harry, já jsem se s tebou vyspala?

Your_Hazz_03 : O tom nic nevím. Ale myslím, že ne.

Kylia- : Kde si vzal moje číslo?

Your_Hazz_03 : Včera si mi ho dala. Sama od sebe.

Protočím očima v sloup. Nikdy bych mu své číslo nedala. Možná jo. Maximálně pod vlivem alkoholu. No jo. Alkohol, tak proto si skoro nic nepamatuji. Pitomá kocovina.

Your_Hazz_03 : Ale hezky líbáš.

Kylia- : Hezky?

Your_Hazz_03 : Jo a taky se mi líbí ty plyšáci, který máš na posteli.

Kylia- : Takže jsme se spolu jenom líbali... to bylo vše?

Your_Hazz_03 : No bylo to na hraně mezi líbáním a sexem.

Kylia- : Dobře. Budu ti věřit.

Oddychnu si. Jsem ráda, že se mezi námi nic takového nestalo. Nějak by se to v partě prokeclo a já bych byla za tu špatnou. A ještě k tomu mě vůbec, ale vůbec nezná.

Your_Hazz_03 : Bavil jsem se s tvou matkou. Je fajn. Tak jsem jí dohodil Nialla.

Kylia- : Mám se bát?

Your_Hazz_03 : Neměla bys. Ale bylo by dost vtipný, kdyby to byl tvůj nevlastní táta.

Kylia- : Rozhodně by byl lepší, než ten biologický.

Mám velký štěstí, že jsem si předepsala jednu kapitolu mého příběhu. Na psaní v tuto chvíli nemám náladu. A ještě k tomu mi třeští hlava.

-

Rukou do Susan strčil. Chtěl, aby šla první.

„Ani náhodou," prudce se otočila, „tebe chtějí. Takže běž první ty a nehraj si na hrdinu!" zvýšila hlas a popostrčila Hazzu k ventilaci.

„Dobře." Protočil oči v sloup. Silou odhodil kovový poklop ventilace do rohu. Sklonil se a do té ventilace vlezl. Pro něj to byl hodně stísněný prostor. Bylo to asi tím, že si dál pár housek navíc k snídani.

Susan se vydala za ním, když byl o několik metrů v té ventilaci dál.

„Pohni! Kam to vůbec vede?" pěstí ho praštila do nohy, aby si pohnul. Susan se stále musela ohlížet za sebe. Měla strach. Bála se, že jí nějaký z těch mužů zatáhne zpět.

„Měl si pravdu. Měla jsem jít první."

„Já ti to říkal." zastavil se na rozcestí. Nevěděl, kam se má plazit dál.

„Zaboč doprava." poručila mu Susan.

„Půjdeme vlevo." zabočil tedy po svém. Zvedl hlavu a praštil se do menší kovové trubky.

„Vidím další poklop." Řekl a zrychlil.

Vzadu za nimi se ozvala rána.

„Otevřeli dveře." objasnila Susan. Hazza poklop vyrazil a vylezl ven. Susan ho následovala. Objevili sev jakési kanceláři. Byla útulně zařízená, ale i tak se tu necítilo nejlépe. Hazza se začal prohrabovat v šuplících a kartotékách.

„Musíme najít mé záznamy a vzít je s sebou." poručil a v abecedním seznamu hledal písmeno H.

Susan kývla a udělala to samé.

„Mám to!" řekla Susan po chvíli. Zvedla složku nad hlavu.

Když v tom někdo přistoupil ke dveřím a začal je pomalu otevírat.

-

Zbytek dne jsem se povalovala na posteli, jedla a chatovala s kamarádkami. Právě sedím v obývacím pokoji a ovladačem přepínám televizi. Vedle sebe mám položenou misku s křupkami a cpu se do té doby, než prasknu.

„Volal táta." Povídá máma a postaví se před televizi. Zrovna tam dávají napínavou scénu, kdy se snaží dívka utéct svému únosci.

„A co říkal?" hlasitě žvýkám. Najednou ruku strčím vedle než do misky. Vypadá to vážně trapně, ale rychle se vzpamatuji a naberu si hrst křupek a strčím si ji celou do pusy.

„Že by si tě na týden rád vzal k sobě." založí ruce na prsou a posadí se na křeslo, které bylo natočené směrem ke mně.

„No, tak to je super. Vždyť přeci víš jaká tam je nuda. A hlavně, když se musím starat o tu malou zrůdičku jménem Courtney." Nasupeně fouknu do pramenu, který mi přepadl přes čelo.

„Pojedete stanovat, takže tam nuda nebude. A já si aspoň od tebe odpočinu a uklidím si tady." mrkne. Protočím nad celým tím nápadem oči v sloup, protože se mi ten výlet vůbec nezamlouvá.

„Není tam internet, takže tak. Nikam se mi nechce." ruku strčím do misky a zjistím, že je prázdná.

„Mark říkal, že si tam můžeš vzít nějakou partu kamarádů, či kamarádek. Mělo by tam být jezero a taky poblíž nějaká menší restaurace. Třeba si to tam užiješ, uvidíš." usměje se.

„Tak kvůli tobě tam pojedu," kývnu, „ale kvůli tobě se tam budu muset dívat na Diannu jak se před tátou natřásá. Bože jak já tu jeho novou manželku nesnáším." zašklebím se téměř znechuceně.

Máma pokrčí rameny.

„Stejně nechápu, jak tě mohl nechat," máma nade mnou protočí očima v sloup, „ty jsi taková milá a přírodní. A ona je namyšlená a umělá pitomá blondýna."

Obě se zasmějeme nad mou poznámkou. Rády ji takto urážíme.

Osprchovaná a v pyžamu (já tomu říkám pyžamo, ale je to spodní prádlo) zamířím do pokoje. Zhasnu světlo. Skočím do postele. Rožnu si lampičku, kterou mám na nočním stolku. Sedím na posteli a projíždím fotky na instagramu, když v tom mi začne volat neznámé číslo. Zvednu to, ale nedávám si velké naděje. Beztak to bude nějaký nadšení operátor, který mě chce informovat o tom, že mají v nabídce nový mobilní telefon.

„Haló?" zeptám se.

„Spíš?" ozve se mužský hlas.

„Ne, ale nejspíše jste si spletl číslo." prstem se pomalu přesouvám k červenému sluchátku.

„Kylie! To jsem já! Harry..." vykřikne nadšeně. Na chvíli mi zalehne ucho. I tak se zarazím.

„Ehm... Oo... E... Ahoj?" velmi zvláštním způsobem ho pozdravím.

„Jak se máš?" zeptá se. Představuji si ho, jak leží v posteli a na tváři má ten velice známý úsměv.

„Celkem fajn. Jen se musím dát dohromady z té párty, na které jsme byli. A ještě k tomu příští týden musím jet k tátovi stanovat. No prostě hrůza. A ty?" protočím očima v sloup a následně se usměji. Pak ale zjistím, že se můžu tvářit jakkoli, protože je to stejně fuk.

„Já už jsem byl stanovat tolikrát. Mimochodem mám se dobře. Hlavně po tom včerejšku. Nebo snad i dnešku?" zní to jako by se zamyslel. Pak mi trkne, že si můžu s sebou někoho vzít.

„Je to divný, ale nechtěl bys tam jet se mnou?"

„Jenom my dva? Nebude to divný? Můžu tam vzít i kluky."

Plácnu se do čela.

„Jenom my dva a divný? To spíše to bude divný, když tam budu já... jediná holka a čtyři kluci."

„Eee... no," očividně se zarazí, „máš pravdu, ale bude to větší sranda. Stejně oni vědí, že jsi moje... ehm... noo, že jsi vtipná."

Dělám, jako že jsem to slovo ‚moje' neslyšela.

„Fakt? Tak to jsem ráda," znovu se usměji, „tak jim vyřiď, že se odjíždí ráno v neděli. A ještě dodej, že vás tam stejně nikdo nezná kromě mě, takže se nemusí bát."

„A bude i tam tvoje máti?" zeptá se rozzářeně Harry.

„Ne ta by tam nevydržela ani chvíli už jen kvůli tomu, že tam bude mít táta svou ženu. Proč se ptáš?" nechápavě nadzvednu obočí.

„Aby měl Niall s kým flirtovat."

Já se začnu bezhlavě smát.

„No nic. Díky, že si mě večer takhle pobavil, ale já radši půjdu už spát." usměji se.

„Dobře. Dobrou, Kylie."

„Dobrou." típnu mu to. Do mobilu zapojím nabíječku a položím ho na noční stolek. Přikryju se peřinou. Zhasnu světlo. Zavřu oči a snažím se usnout.

---------------------------------------------
Prosím komentáře. (Nemusíte, jen chci vědět váš názor na tuto kapitolu.)

• Budu hodně často používat Harlena gify, takže... :3
Začneme dávat dohromady Ellu (Máma Kylie) a Nialla? :D