,,Hawkite, od tohoto dne se budeš nazývat Hawkpaw, tvým učitelem bude Goldenclaw." řekla velitelka Hollystar.
   Pak se otočila na Snowkitina druhého bratra. ,,Jaggedkite, od této chvíle jsi Jaggedpaw, tvou učitelkou je Whiteface." pravila mocným hlasem a mladá bílá válečnice nadšeně přiběhla za svým novým a prvním učedníkem.
   Hollystar přistoupila blíže k její sestře. ,,Blueberrykit, od této chvíle se jmenuješ Blueberrypaw, tvou učitelkou bude Ambersoul." řekla a Snowkit si všimla stříbrné kočky s jantarovýma očima, jak jde za Blueberrypaw. Snowkit jí sice nikdy neviděla, ale byla si více než jistá, že je to Ambersoul.
   Najednou Hollystar přistoupila k ní a Snowkit zatajila dech. Budu učednice!
   ,,Snowkit," oslovila jí jemně velitelka. ,,Od tohoto dne až do toho, kdy se štěně stane válečnice, se budeš nazývat Snowpaw. Tvým učitelem bude Palmheart."
   Pravila Hollystar a Snowpaw překvapeně polkla. Palmheart byl totiž zástupce.
   Najednou k ní přišel ten béžový kocour a dotkl se jí čumáčkem čumáčku.
   Když ceremoniál skončil, všichni čtyři sourozenci, šli do svého nového doupěte.
   ,,Kam si máme lehnout?" zašeptala Blueberrypaw a někteří s učedníků naštvaně zabručeli či zavrčeli.
   Najednou se jedna z koček posadila. Její stříbrná srst vlála ve slaném větru.
   ,,Třeba tam," ukázala ocasem na čtyři volná místečka. Pak si zase lehla a dala si ocásek přes čumáček.
   Snowpaw hned poznala, že je to Silverpaw, kterou znala už od narození.
   Lehla si tedy na své nové místečko vedle Blueberrypaw a stočila se do klubíčka. Její pelíšek byl příjemně teplý a v hrudi jí hřál pocit hrdosti. Dnes jsem se stala učedníkem!

~Do Snowpawiných očích zazářilo velmi silné světlo. Když si na něj zvykla a přihmouřila oči, zahlédla nafialovělou siluetu kočky. Moc dobře si na ní pamatovala.
   ,,Vzpomínáš si na mě?" zeptala se přísně a Snowpaw přikývla. Byla to Purplestar a na ta její věštba se jí bude honit v hlavě do smrti.
   ,,Nesmíš zklamat klan!" zavolala na ní.
   Snowpaw na chvíli zaváhala, ale nakonec znova přikývla. Nechtěla, aby se jejímu klanu přihodilo něco strašného.
   ,,Musíš to udělat!"~

,,Vstávej!" zavolal na ní něčí hlas a Snowpaw sebou rychle trhla a pak hned vstala.
   ,,Rychle, ať nezmeškáme náš první výcvik!" pokračovala Blueberrypaw. ,,I když, to tvoje mňoukání a vrtění muselo vyplašit snad všechnu kořist v lese!"
   Snowpaw na ní překvapeně vykulila oči. ,,Co?! Já jsem mňoukala ze spaní?!"
   Blueberrypaw přikývla. ,,Ano, a jak!"
   Snowpaw si rychle oddychla, když si vzpomněla, že ve snu nic neříkala. Nechtěla, aby o něm její sestra nebo kdokoliv jiný věděl.
   ,,Tak už pojď," řekla jí Blueberrypaw a obě kočičky se rozběhli za svými učiteli.
   Ambersoul zrovna vylezla ze svého doupěte. ,,Jdeme!" zavolala na svou novou učednici.
   Zanedlouho vylezl z doupěte válečníků i Palmheart, zástupce klanu.
   ,,Pojď, Snowpaw, dnes budeme mít společný výcvik s Ambersoul a tvou sestrou." řekla ní a Snowpaw radostně vyskočila.
   Všichni čtyři se rozběhli do lesa. Svěží vánek jím čechral srst a Snowpaw radostně hopasala v lese.
   Všimla si, že její sestra kvůli zraněné pacce běží trošku pomaleji a zabolelo jí u srdce.
   ,,Tady jsou Čyři stromy," pravila Ambersoul a podívala se vřelým pohledem na dvě mladé dychtivé učednice.
   ,,Pojďme si ukázat hranici z WoodClanem," navrhl Palmheart a zamířil tím směrem.
   Snowpaw naježila kožich. WoodClan!
   ,,Něco cítím," špitla po chvilce Ambersoul a začala se plížit. ,,Buďte teď na chvíli zticha."
   Snowpaw nadšeně přikývla a sledovala, jak válečnice klade jednu tlapku za druhou.
   Najednou otočila hlavu směrem k hranici. Jsem si jistá, že jsem něco slyšela, pomyslela si a zbystřila zrak.
   Najednou zahlédla, jak se mezi stromy mihl stín. ,,Tam!" zakřičela.
   Ambersoul rychle vstala a Palmheart byl vzteky bez sebe.
   ,,Snowpaw! Měla si být zticha! Kvůli tobě jsme přišli o úlovek!" zahřměl na ní Palmheart.
   Snowpaw dodčeně došla za ostatními. Někdo nás sledoval, tím jsem si jistá! pomyslela si naštvaně a pokračovala dál za ostatními.
   Ještě jednou se otočila do tmavého lesa, ale po tom, kdo tam byl, nezbylo ani památky.