Snowdrift se probudila do temné a mrazivé noci s rychle bušícím srdcem.
Jsem si více než jistá, že jsem slyšela křik! řekla si v duchu a rozhlédla se po doupěti. Celý tábor ale poklidně spal.
Snowdrift si znova položila hlavu na své tlapky a zavřela oči. Není se čeho bát, to se mi jen zdálo....
Najednou rychle zvedla hlavu. Nocí se ozvalo bolestné zakřičení, jako kdyby tam někdo zabíjel kočku strašným způsobem.
Ale ne, vždy se může stát cokoliv, jak dobrá věc, tak i zlá, jak klasická věc, tak i úplná blbost....
Kolem ale všichni pořád v klidu spaly. Výkřik se ozval znova tentokrát hlasitěji a bolestněji.
,,Snowdrift!" zašeptalo cosi a Snowdrift se rychle otočila kolem sebe, ale nic neviděla. ,,Snowdrift! Přeci ho nenecháš zabít tu kočku!"
Snowdrift se rychle zvedla a rozběhla se po táboře. Pak zamířila k lesu.
Běžela, srdce jí hlasitě a splašeně bušilo a ona hlasitě a přerušovaně dýchala.
Proplítala se mezi větvemi stromů, které jí švihaly do tváří. Sníh jí křupal pod tlapkami.
,,Haló?! Kde jste kdo?!" zavolala, ale nikdo jí neodpověděl. Běžela tedy dál. Ani vlastně nevěděla, proč to zavolala.
,,Snowdrift! Snowdrift!" šeptalo jí cosi do ucha. ,,Musíš zabít Blacknose! Musíš zabít Blacknose...."
Snowdrift se rychle otáčela kolem sebe, ale vždy když se zastavila, hlas pominul. Jako kdyby to jen ševelilo listí.
,,Jen ty dokážeš zachránit svůj klan! Ty, a nikdo jiný! Snowdrift! Celý tvůj klan jinak zemře! Pamatuj, co jsi slíbila! Musíš to udělat!"
Snowdrift běžela dál, ale najednou se prutce zastavila. Něco slyšela. Tohle ale nebyl ten hlas, co jí našeptával, co má dělat. Že má zabít Blacknose. Tohle byly kroky kočky, to poznala.
Ztuhla. Tichá a chladná noc jí navála studený vítr do tváře, který sčechral její bílou srst.
Zahleděla se mezi stromy. Uslyšela smích. Srdce se jí jakoby na chvíli zastavilo.
Rychle se skrčila k zemi a její boky se pohybovaly, jak vyděšeně dýchala.
Něco se mezi stromy pohnulo. Byla vidět silueta kočky. Snowdrift ani nedutala, jen zbystřila oči a přitiskla uši k hlavě.
S poza stromů se vynořila temná silueta. Blacknose.
Šel tiše a kladl tlapku za tlapkou. Pak se hlasitě zasmál a otočil hlavu směrem k Snowdrift, která vyděšeně polkla.
Jeho pohled se zlověstně leskl. Jeho oči zářili ve tmě zlomyslností. A něco mu kapalo z tlamy a barvilo zem na červeno.
Snowdrift by se krve nedořezal. Krev!
Pak švihl ocasem, naposled se zasmál a zmizel v keři.
Snowdrift vyčkala dlouhou chvíli, než se jí začala pomalu vracet odvaha. Rychle se vyplížila z keře a došla k místu, kde nedávno stál Balcknose.
Neustále se ohlížela kolem sebe. Měla pocit, jakoby jí někdo sledoval. Jakoby po ní měl každou chvíli skočil. Blacknose.
Nakonec opatrně sklonila hlavu k zemi. Byla tam krev a byla cítit po nějaké kočce. Sníh od ní byl celý zabarvený na červeno.
,,Musíš ho zabít! Jinak takhle dopadne i tvůj klan!" zašeptal znovu ten hlas a Snowdrift se zdálo, jakoby se daleko v lese zaleskly Blacknoseovi oči.
Teď už byla pevně rozhodnutá. Tohle nebyl sen, ale skutečnost.
Rozběhla se hlouběji do lesa....