Už začínalo svítat a Temnotlapku probudila Noc. " Vstávej. Za chvíli vyrážíme." Mňoukla Noc. " Černotlapka už je vzhůru?" Zeptal se Temnotlapka. " Ano. Šla za Světlým pruhem a  Zelenoočkou. " Mňoukla a olízla mu uši. " Asi bychom už také měli jít jistě už čekají." mňoukl Temnotlapka a s Nocí v patách vyrazili za ostatními. " Ahoj mládeži." Mňoukl Světlý pruh a otočil se na oba učedníky." Ahoj Světlý." Mňoukl Temnotlapka a uctivě sklonil hlavu. Kdo se asi stane novým zástupcem? Achjo Tmavý vichr , Bílý ocas nebo i Noční pruh by byli určité úžasní zástupci. Pomyslel smutně Temnotlapka. Jak mile si vzpomněl na Tmavého vichra a na svého otce jak byl v jeho snu a ukázal mu místo kde drží Vichra tak se zachvěl. " Jste připraveni?" Mňoukla Zelenoočka a vytrhla Temnotlapku z myšlenek. Když všichni přikývl vydali se na dlouhou a namáhavou cestu k hvězdnému kameni. Cestou nikdo ani nezamňoukl.  Hvězdný kámen ležel mimo území klanů a naštěstí také mimo území samotářů. Je to jeskyně ve které je kámen který v noci stříbrně svítí. Doufali, že nenarazí na hlídku listového klanu. Měli štěstí. Cestou k hvězdnému kameni neměli žádné problémy a Zelenoočka jim také dovolila aby si nalovili trochu kořisti. Zanedlouho přišli všechny čtyři kočky s tlamičkami plnými kořisti. " A co ty Zelenoočko? Ty hlad nemáš?" Ptala se nevěřícně Noc. " Zelenoočka dnes    nemůže když jde k hvězdnému kameni. Dnes večer dostane od nebeského klanu devět životů." Mňoukl za ní Světlý pruh. " Je mi líto co se stalo Nočnímu a Vichrovi. Vím že si k nim měl blizko. I já je měl rád byly to dobří přátelé." Mňoukl pruh na Temnotlapku. " Já vim. Ale pořád mám takový divný pocit že Tmavý vichr také nepřežije." Mňoukl smutně Temnotlapka. " Neboj se nic se mu nestane. My mu pomůžeme a také pomstíme smrt Bílého ocase." Mňoukl a olízl Temnotlapkovi ouško. " Už se začíná stmívat. Světlý pruhu ty půjdeš se mnou a vy ostatní budete hlídat tady." Mňoukla Zelenoočka a pak se se Světlým pruhem vydala do jeskyně. " No nevím jak vy ale teď bych si mohla lehnout a spát celý jeden úplněk!" Mňoukla Noc a během chvilky se stočila do klubíčka. Zachvíli slyšeli Temnotlapka a Černotlapka jen tiché pochrupování. Také se cítili unaveně a tak si lehli stejně jako jejich sestra a usli. " Zdravím tě Noci." Mňoukl někdo ale Noc nevěděla kdo. Pak spatřila Černou kočku s bledýma červenýma očima. " Tmo? Kde to jsme? A co tu děláš?" Mňoukla Noc a hodila na Tmu tázavý pohled. " Příliš mnoho otázek ale jednu ti odpovím. Jsme v temném lese." Mňoukla Tma. " V temném lese?" Zeptala se Noc. " Ach já jsem ti ještě o tom neřekla. Temný les je něco jako nebeský klan jen jsem chodí kočky které nedodržovali kód válečníka a dělali špatné věci." Řekla Tma. " No a proč tu jsem teda já ?" Ptala se Noc. " Zde budou probíhat naše večerní tréninky. Dnes tě naučím něco co doufám že budeš často používat...... nemít slitování." Mňoukla Tma a pak začal trénink.
" Tak myslím že by jsme si měli vyzkoušet tvé bojové umění." V ten okamžik se vedle Tmy zjevil zrzavý kocour z tmavším ocasem a jizvou přes oko. " Tohle je Zrzoocas. Býval to silný ale také ctižádostivý válečník který už způsobil hodně smrtí." Mňoukla Tma a trochu se usmála. " Ty si Noc že?" Zeptal se Zrzoocas a podíval se na  černou kočičku. " A-ano jsem." Vykoktala ze sebe Noc. " Zrzoocas mě jednou navštívil ve snu a taky jsme se spřátelili a většinou se navštěvujeme tady v temném lese. S jeho pomocí tě naučím správně bojovat." Mňoukla Tma. " Ale jednu věc si musíš zapamatovat. Když je bitva tak nikdy ale nikdy není čas na přátelství a soucit. Tví protivníci ať už jsou to tví přátelé z jiného klanu si musí zapamatovat že na vašem území nemají co dělat a podobné věci." Mňoukl přísně Zrzoocas. " Ale i já bych rád viděl jak bojuješ takže se mě pokus napadnout!" Křikl Zrzoocas. Na tom kocourovi bylo vidět že už zápasil s mnoha kočkami. Hlavně ta jeho jizva na oku ten kdo mu to způsobil určitě nebyl jen tak někdo. Noc se připravila ke skoku ale koukala se tomu kocourovi neustále do očí a vůbec nehnula pohledem. Měla trochu strach ale přeci jen se vymrštila a letěla tomu kocourovi přímo na záda. Zrzoocas to ani nečekal a proto když dopadla tak se ji snažil setřást ale moc to nešlo. Zrzoocas se převalil na záda a drtil Noc pod sebou. Pak se postavil a sekl ji do ramene. Noc se ho snažila omráčit ale nebylo ji to k ničemu. Když se Zrzoocas chystal ke skoku tak na něj zavolala Tma: " Nech toho! Nesmíš ji moc ublížit! Nezapomínej že ji ta zranění zůstanou a její bratr a sestra by se mohli něco dozvědět!" Křikla Tma. " Ale proč by to nemohli vědět že tu s tebou trénuji?" Zeptala se Noc ale pak se dozvěděla že měla radši mlčet. Tma skočila na Noc a přišpendlila ji k zemi. "Teď mě dobře poslouchej opovaž se jim říct jediné slovo o tom že jsem tě sem vzala a bude to tebe i je stát život o to už se postarám!!" Prskla Tma. " Prosím pusť mě. Slibuji že to nikomu neřeknu." Slíbila Noc a hned se jí ulevilo když ta váha která ji držela na zemi aby nemohla vstát najednou zmizela a ona se mohla postavit. " Dobrá tedy. Ale věř že kdyby si jím něco řekla tak já to zjistím!" Prskla znova Tma. V tom Tma a Zrzoocas zmizeli a Noc se probudila na trávě. Jelikož viděla oslepující světlo tak si řekla že už je asi ráno a Tma už určitě taky zmizela. Když se podívala na své rameno tak zjistila že tam má trochu hlubší škrábanec. To je určitě od Zrzoocase. Řekla si pro sebe. Pak uslyšela hlasy. Dost jí to znepokojilo když slyšela Temnotlapku a Černotlapku jak se k ní blíží. " Ahoj No.. Pro Nebeský klan jak to vypadáš?" Křikl Temnotlapka když viděl Noc.  "Vždyť vypadáš jako by si z někým bojovala! Kde se ti to stalo?" Zeptala se i Černotlapka. " A co je vám po tom!!? Jen jsem se někde škrábla!!" Prasklá na ně Noc. " Dobře ale nemusíš být hned tak hnusná!" Křikla Černotlapka a oplatila ji její hnusný pohled. Pak společně s Temnotlapkou v patách někam odešli. Když přišla Zelenoočka teď už tedy Zelená hvězda se Světlým pruhem tak mohli konečně vyrazit. Noc šla jako poslední a taky se jí podařilo schovat její ránu na rameni takže si toho Zelená hvězda ani Pruh nevšimli.