kapitola.8
Ráno když pohřbili Bílého ocase tak si Temnotlapka šel sednout ke svým sestrám. " Pořád mi něco vrtá hlavou. Kdo zabil našeho otce? Vždyť byl jen na lovu." Mňoukl Temnotlapka. " To máš pravdu byl jen na lovu ale co my s tím můžeme dělat?" Mňoukla Černá tlapka. " A co když ho zabili taky samotáři?" Ozvala se Noc. " Musím vám něco povědět. Když jsme bděli u otce tak jsem cítil něco divného ten pach jsem znal.... Byl to pach Ohnivého klanu!" Křikl tak aby ho nebylo moc slyšet. " To není možné. Vždyť Nočního měli všichni rádi." Mňoukla Černá tlapka. " Myslím že bychom měli pomoct i se zachraňováním Vichra." Mňoukla Noc. " Asi jo. Ale jak to chcete provést? Já jsem ty samotáře viděl je jich hrozně moc a Bílého ocase zabili úplně snadno." Mňoukl Temnotlapka vážně. " A je bezlistí. Je tu nebezpečí zeleného kašle." Mňoukla Noc. " No a co? To mi neříkejte že vám je úplně jedno že Vichra pravděpodobně zabíjí!?" Mňoukl Temnotlapka a rozbrečel se. " Neboj se on neumře. A věř že nějaký plán vymyslíme. A také vypátráme toho kdo zabil našeho otce! Křikla Noc. " Asi už půjdu a vy byste měli taky. Je čas na trénink." Mňoukl a odešel za Krémo tlapkou.
"Ahoj Temnotlapko. Dnes té naučím lovit." Mňoukla Krémo tlapka. " Ahoj. Dobře." Mňoukl a vyrazil za svou učitelkou. V prašném dolíku mu začala Krémo tlapka vysvětlovat jak má chytit myš, králíka a hraboše. " No a pokud si tohleto pochopil tak teď můžeš zkusit něco nalovit." Mňoukla Krémo tlapka. Temnotlapkovi se dařilo ulovil dvě myši a tři hraboše což je na tak malého učedníka celkem dobré. " Dobrá práce. Teď ty úlovky můžeš dát na hromadu." Mňoukla Krémo tlapka. Temnotlapka na to nic neřekl a už běžel k hromadě s úlovky. " Jo a také si můžeš jít odpočinout." Mňoukla Krémo tlapka. " Dobře děkuji." Mňoukl Temnotlapka a
odešel do pelíšku. Usnul okamžitě. Viděl před sebou mýtinu a pak si všiml že je vlastně venku v lese ale není na území ohnivého klanu ale na území samotářů. V tom uviděl kocoura ale ten kocour mu byl velmi povědomí a pak si konečně všiml kdo to je ... Byl to Noční pruh. " Tati!!" Křikl Temnotlapka a rozběhl se za otcem. " Ahoj Temnotlapko. Jsem na tebe pyšný." Mňoukl Pruh a olízl ho. " Jsi opravdu skutečný?" Zeptal se Temnotlapka. " Ano přišel jsem z nebeského klanu. Na tomhle místě nejsme náhodou. Zavedl jsem tě sem kvůli tomu aby si věděl kde přesně máte Vichra hledat." Mňoukl a kývl směrem na mýtinu kde bylo spousta koček a vypadalo to trochu jako jejich tábor ale nebyli tam žádné přístřešky pro válečníky. Všichni spali na jedné mýtině. Ale přeci jen tam bylo jedno misto které bylo něčím speciální. Byla to mýtina kolem které byly keře a byl tam jen jeden vchod u toho vchodu byli dva kocouři. To jsou ti kocouři co zabili Bílého ocase. pomyslel si. A pak si všiml hnědého kocoura který byl celý od krve a ležel stočený v klubíčku. " Tmavý Vichře!!" Křikl Temnotlapka. " Jsme ve snu on tě neuslyší." Řekl Noční. " Pamatuj si tohle misto. Brzy se sem znovu vrátíš." Mňoukl Noční." Už musím jít ale příště tě znovu navštívím. Dávej na sebe pozor." Mňoukl a začal se pomalu vytrácet. " Ne počkej prosím!!." Křikl Temnotlapka. Ale už bylo pozdě. Vzbudil se a uslyšel že někdo svolává klan ale nebyla to Ohnivá hvězda ale Zelenoočka.
" Právě mi Přeslička oznámila že Ohnivá hvězda má zelený kašel. Je jen malá pravděpodobnost že nepřijde o svůj poslední život." Mňoukl a na jejich oči bylo vidět smutek. " Moment , řekla si poslední život?" Zeptala se Zlatosrst. " Ano poslední život." Mňoukla Zelenoočka. " Zelenoočko? Ohnivá hvězda chce s tebou mluvit." Mňoukla Přeslička.
" Dobrá už jdu." Mňoukla a odešla za hvězdou. " Pojď dál." zasýpala Ohnivá hvězda. " Věřím že z tebe bude úžasná velitelka." Mňoukla a začala kašlat. " Tohle neříkej hvězdo ty neumřeš!" Křikla Zelenoočka. " Je mi to líto." Mňoukla chraplavým hlasem.
" Sbohem Zelenoočko." Mňoukla hvězda. " Ne!! Neodcházej prosím!" Prosila Zelenoočka hvězdu. Najednou bylo ticho. Zelenoočka se zvedla a vyšla na skálu. Ani nemusela svolávat klan protože kočky už čekaly pod skálou co jim Zelenoočka řekne. " Kočky ohnivého klanu, Ohnivá hvězda zemřela." Mňoukla a do očí se jí vlil smutek. Kočky pod skálou začaly smutně mňoukat. " Ohnivá hvězda byla velitelkou dlouho. Byla to statečná a oddaná kočka. Zítra půjdu k hvězdnému kameni. Ale ještě teď si půjdu odpočinout a také si vyberu kočky co se mnou půjdou. " Mňoukla a seskočila ze skály. Musím jí říct co se mi zdálo. Pomyslel si Temnotlapka. Ale nejdřív to řeknu sestrám. Řekl si v duchu a odešel za svými sestrami." Ahoj musím vám něco říct." Mňoukl a podíval se na své sestry. " A co?" Zeptala se Noc. " Když jsem si šel odpočinout tak se mi zdál sen ale nebyl to jen sen. V tom snu mě navštívil táta a vzal mě na místo kde je teritorium samotářů j- já s tátou mluvil. Viděl jsem mýtinu na které spaly kočky a také jsem viděl takovou část té mýtiny kolem které byli keře b- byl tam vichr jenže byl celý od krve ale byl naživu jen spal. J- já si myslím že ho nutili aby jim něco vyzradil ale co? Mám o něj hrozný strach. Pomalu přestávám věřit že ho zachráníme." Mňoukl Temnotlapka a s oči mu začaly téct slzy. " Tebe navštívil otec?" Zeptala se Černo tlapka. " Ano." Odpověděl Temnotlapka. " Tohle je hrozný. Nejdřív umře náš otec pak Bílý ocas pak unesou mého učitele a nakonec zemře i velitelka? Tohle je prostě hrozný!!" Křikl Temnotlapka a odešel do doupěte velitelky. Sedl si a chvíli u ní nehnutě seděl. Pak se rozhodl že musí najít Zelenoočku a říct jí to co viděl ve snu. Pomyslel na Vichra a začal se třást. Co když už ho nikdy neuvidím? Pomyslel si. Naposledy Hvězdu olízl a pak se vydal hledat Zelenoočku. Seděla před vysokou skálou a z očí ji tekly slzy.
" Zelenoočko potřebují s tebou mluvit." Mňoukl. " Dobrá oč jde? " Zeptala se a Temnotlapka ji vylíčil vše ze svého snu. " Tebe opravdu navštívil Noční pruh ve snu?" Zeptala se a při vzpomínce na jejího bratra se rozbrečela ještě víc. " Pokud víš jak vypadá ta mýtina tak je to skvělé. Ale co když byl Vichr už mrtvý a ty sis toho jen nevšiml?" Zeptala se Zelenočka. " To ne. Viděl jsem že dýchá." Mňoukl a celý se roztřásl.
" Slibuji že až se vrátím od hvězdného kamene tak s tím okamžitě začnu něco dělat. Neboj se mi Vichra zachráníme i když je to nebezpečné." Mňoukla odhodlaně. "Jdu si promluvit s těmi kteří půjdou se mnou. Půjdeš i ty Temnotlapko a vyřiď svým sestrám že jdou taky. Půjde s námi ještě Světlý pruh. Dojdu pro něj." Mňoukla a šla pro Světlého pruha . " Noc! Černotlapko! Jdete se mnou a ještě se Zelenoočkou a se Světlým pruhem k hvězdnému kameni. Dojdu si pro cestovní byliny a donesu vám taky." Mňoukl a než stihly odpovědět tak už zmizel u Přesličky. " Ahoj Přesličko. Dala by si mi prosím tři balíčky cestovních bylin?" Zeptal se Přesličky.
" Ano dám ti je." Mňoukla a zanedlouho se vrátily s bylinkami. Pak poděkoval Přesličce a odešel za sestrami.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top