Ráno byla celkem zima. Jelikož už byly na zemi i nějaké ty vločky znamenalo to jen jedno- přišlo bezlistí. Od smrti Nočního ještě neuplynul ani den. Temňáček seděl před školkou a koukal na své tlapky. Bylo vidět že ještě stále truchlí pro svého otce. S oči mu začaly kapat slzy. " Ahoj." Mňoukl někdo za Temňáčkem. Byl to Tmavý vichr. Temňáčka dost překvapilo že za ním přišel zrovna tenhle válečník. " Ahoj Vichře." Mňoukl Temňáček se slzami v očích. " Poslyš já tuhle situaci znám. Jak asi víš taky mi nedávno zemřel otec. Je to těžké když se to stane ale věř že i když toho dotyčného nevidíš tak je tady stále s tebou a bude tady s tebou. Věř mi." Mňoukl vichr a olízl mu uši aby ho uklidnil. " Co říkáš na to že bych tě vzal na chvíli do lesa?" Mňoukl Vichr a bylo vidět že jeho nabídka je upřímná. " No asi bych mohl jen to oznámym matce." Mňoukl Temňáček a než stihl Vichr vůbec odpovědět tak už byl Temňáček pryč. "Ahoj mami." Mňoukl Temňáček na Pampelišku. " Ahoj Temňáčku potřebuješ něco?" Mňoukla Pampeliška a nevěděla co má od svého syna očekávat. " No jen že mi Vichr nabídl abych s ním šel do lesa tak že bych rád šel tak jsem se jen přišel zeptat." Mňoukl a začaly mu zase téct slzy. " Pořád ti ještě chybí?" Zeptala se Pampeliška. " Ano a moc . Zrovna jsme si o tom povídali s Vichrem a on mi nabídl že s ním mužů jít do lesa. " Mě taky Noční chybí ale co už. A ano pokud jde někdo s tebou tak klidně můžeš jít." Mňoukla Papmeliška. " Děkuji. Mňoukl Temňáček a už utíkal za Vichrem. Jak je možné že ji smrt mého táty tolik netrápí? Pomyslel si Temňáček. " Můžu jít." Mňoukl zadýchaně. " Dobrá. Tak pojď." Mňoukl vichr a už vyšel z tábora. " Cítím myš." Mňoukl Temňáček a ani nečekal co mu Vichr Řekne a už se pomalu blížil k myši. Viděl že ta myš si ho vůbec nevšímá a okusuje tam nějaké semínko. Rychle po ní skočil a pak ji jedním kousnutím usmrtil. " Páni. Dobrá práce ale mi nejsme na lovu a hlavně ještě nejsi učedník. Ale když si ještě chvíli počkáš tak už brzy budeš. A co říkáš na to že bych požádal Hvězdu abys byl můj příští učedník? Prašná tlapka už je připravený stát se válečníkem a proto bych tě mohl učit." Mňoukl a všiml si že Temňáček už přestal brečet právě naopak nemohl se dočkat. " To myslíš vážně!?? No jasný že to přijímám. Budu moc rád kdybych mohl být tvůj učedník." Zavrněl Temňáček. " Dobrá tedy. A tu myš můžeš klidně dones Ohnivé hvězdě. Myslím že si na ní pochutná. " Mňoukl Vichr a pyšně se na něj podíval. " Tak pojď. Ještě musím říct Prašné tlapce že je dneska jeho poslední trénink a promluvit s hvězdou." Mňoukl Vichr. " A co Lištička?" Zeptal se Temňáček. " Lištička začala trénovat později než Prašná tlapka. A taky rozhodnutí je na jeji učitelce." Mňoukl Vichr a už běžel směrem k táboru. Když dorazili zpět tak Vichr odešel za svým učedníkem a tak Temňáček zamířil za velitelkou s myší v puse. Seděla před vysokou skálou a umývala si srst se Zelenoočkou. Temňáček zdvořile pokývl hlavou na pozdrav. " Ahoj Temňáčku co potřebuješ?" Zeptala se Hvězda kotěte. " Ulovil jsem svou první kořist. Tmavý vichr mě vzal chvíli ven z tábora a já jsem chytil myš tak mi řekl abych ti ji dal." Mňoukl trochu stydlivě. " Děkuji si hodný Temňáčku ale koťata mají zakázáno lovit. Ale ty už si skoro učedník. Děkuji ti a teď už můžeš jít." Mňoukla hvězda a pyšně se na něj podívala. Temňáček sklonil hlavu a odešel. V tu chvíli přišel za hvězdou i vichr. " Zdravím. Mám pro tebe dobrou zprávu hvězdo." Mňoukl a tvářil se velice pyšně. " Ahoj Vichře oč jde?" Zeptala se hvězda. " Prašná tlapka je připraven stát se válečníkem." Mňoukl Vichr a bylo vidět že je na svého učedníka opravdu pyšný." To je opravdu dobrá zpráva. Odpoledne udělám ceremoniál." Mňoukla hvězda. " A také jsem tě chtěl požádat jestli by bylo možné až se z Prašné tlapky stane válečník abych mohl učit Temňáčka. Byly jsem s Nočním pruhem dobří přátelé a proto bych byl rád abych mohl učit jeho syna." Mňoukl Vichr ." Dobrá. Máš dost zkušeností a pokud si to přeješ tak to nebude problém." Mňoukla hvězda. " Tak děkuju Hvězdo." Mňoukl vichr a odešel. Už bylo poledne takže byl čas na jmenování nového válečníka. " Ať se všechny kočky, které jsou dost staré na to aby si nalovili svou vlastní potravu, shromáždi pod vysokou skálou." Krikla hvězda a čekala až se tam všichni objeví. Ze školky přišla i Pampeliška která vedla své koťata. " Dnes jsme se tu sešli kvůli jmenování nového válečníka a taky kvůli jmenování tři nových učedníků. Prašná tlapko, přístup blíž. Já Ohnivá hvězda velitelka ohniového klanu žádám své předky válečníky, aby shlédli na tohoto učedníka. Pilně se učil aby porozuměl vašemu vznešenému zákonu a já vám ho nyní doporučuji jako válečníka. Prašná tlapko slibuješ že budeš chránit tento klan i kdyby tě to mělo stát život?" Ptala se hvězda. " Slibuji." Mňoukl Prašná tlapka pyšně. " Pak ti z moci nebeského klanu dávám válečnické jméno. Ode dneška budeš zván Prachovous. Nebeský klan oceňuje tvou rychlost a tvé logické myšlení. Přijímáme tě mezi válečníky ohnivého klanu. " Prachovous! Prachovous!" Zvolali kočky pod skálou. " A ještě tu máme tři koťata která jsou připravena stát se učedníky. Temňáček ,Nocička a Černinka. Předstupte blíž. Temňáčku ode dneška ti budeme říkat Temnotlapka. Tmavý vichře. Předstup." Mňoukla hvězda a kývla na Vichra. " Vichře, ty patříš už mezi starší válečníky a proto tě žádám aby si předal všechny svoje zkušenosti tomuto učedníkovi." Mňoukla Hvězda. Tmavý vichr se dotkl nosu Temnotlapky a pak společně odešli aby se zařadili. " Nocičko, ode dneška budeš známá jako Noc. Tmo je načase aby si měla svého prvního učedníka. Předej vše co si se naučila této učednici." Mňoukla hvězda a mezitím se Tma dotkla nosu Noci. Černinko, od tohoto dne ti budeme říkat Černotlapka. Zelenoočko myslím že už by si měla mít dalšího učedníka." Mňoukla hvězda. " Ano Ohnivá hvězdo ." Mňoukla Zelenoočka. " Dobrá tedy tvou učedníci bude Černotlapka." Mňoukla hvězda. I Zelenoočka se dotkla nosu své nové učednice a pak se i sní zařadila. " Prachovousi dnes budeš muset bdít. Naštěstí je teprve poledne takže máš ještě chvíli čas.