Už uplynuli čtyři dny od bitvy ve které ohnivý a listový klan,porazili
samotáře a přivedli Tmavého vichra zpátky domů. I když to není moc dlouho tak i přes to už vypadal Tmavý vichr líp. Rány se mu hojily a ani už nebyl tak moc hubený. Většinou však mluvil ze spaní o tom že on může za smrt Bílého ocase a že by měl zemřít on a ne Ocas. Temnotlapku ty jeho slova děsili. Nechápal jak ho tohle vůbec může napadnout. Ale i tak už byl Tmavý celkem v pořádku. To znamenalo i to že Temnotlapka začal zase s tréninkama. Jeho trénink si převzal Světlý pruh protože se domníval že Krémo tlapka je na to ještě moc mladá a že neumí dobře učit. Takže se domluvil se Zelenou hvězdou a na chvíli než se Vichr připojí zpět mezi válečníky tak bude učit Temnotlapku. "Ahoj Temnotlapko. Jsi připravený na výcvik?" Ptal se Světlý pruh." Vždycky." Odpověděl mu nebojácně Temnotlapka. " Dobrá. Tak tedy půjdem do prašného dolíku. Bude bojový výcvik. I když si v bitvě bojoval statečně tak musíš i dál trénovat. Stále máš ještě dost času než se staneš válečníkem. A teď už pojď." Mňoukl na něj Světlý a vůbec nečekal na odpověď. Temnotlapka šel hned za ním a přemýšlel jak asi bude vypadat jeho trénink. Jako vždy to byla pěkná nuda. Poslední dobou bere Světlý vše moc vážně. " Temnotlapko nemůžeš na mě útočit zepředu! Všimni si jak jsem o proti tobě velký! Musíš mi skočit aspoň na záda aby si mě mohl porazit!!" Křikl na Temnotlapku Světlý. No jo hlavně aby se nevychluboval! Chybí mi starý Světlý pruh. Říkal si Temnotlapka v mysli. Trénovali celý den protože Světlý chtěl aby to bylo perfektní ale v každém útoku našel chybu. Temnotlapka si řekl že se asi špatně vyspal protože takovýhle nebývá. No dál už to neřešil. Byl rád že už ten trénink skončil. Rozhodl se že zajde za Vichrem. " Jak se ti vede?" Zeptal se když přišel k Přesličce. " Jde to. Přeslička říkala že tak den dva a můžu se přidat zase k válečníkům." Mňoukl Vichr spokojeně. " No aspoň už nebudu muset mít tréninky se Světlým! Dneska jsme celý den trénovali boj a to jen kvůli tomu že chtěl aby to bylo úplně perfektní ale on všude našel nějakou chybu!! Nedal mi ani krátkou přestávku!" Křikl Temnotlapka naštvaně. " On má někdy své nálady. No holt měl prostě blbý den. Zítra to bude určitě lepší." Řekl mu Vichr povzbudivě. " No dobře. Věřím ti. Teď asi už půjdu." Mňoukl Temnotlapka a odešel. Také mu bylo dost líto že se mu Noc stále vyhýbá. Ale uviděl Černotlapku tak se rozhodl že za ní ještě zajde. " Ahoj. Jaký byl trénink? Byl si na něm celý den." Ptala se Černotlapka když k ní Temnotlapka došel. " Bylo to hrozný!! Světlý měl opravdu hroznou náladu. Celý den jsme cvičili boj a on na mě celou dobu jen řval a chtěl aby to bylo perfektní ale on v každém útoku našel nějakou chybu a tak jsme to zkoušeli pořád dokola a bez přestávky. Pak nakonec řekl že pro dnešek končíme." Řekl Temnotlapka naštvaně. " Naštěstí mi ale Vichr řekl že se asi za dva dny připojí zpátky k válečníkům. Možná že už zítra!" Dodal tentokrát už šťastným tónem. " Aha. Tak to asi nebylo moc příjemný ale na druhou stranu pokud už se Vichr vrátí mezi válečníky tak už to nebude dlouho trvat a budeš trénovat s ním. Hlavu vzhůru Temnotlapko! Světlý měl prostě blbou náladu." Mňoukla Černotlapka povzbudivě. " No tak fajn. Jdu si lehnout. Dobrou." Mňoukl a pak odešel do pelíšku učedníků, stočil se do klubíčka a usnul. V noci se mu fakt zdály hodně divné a nesmyslné sny. Například v jednom bylo že byl se Světlým na tréninku a musel celý den od rána až do noci cvičit stejnou bojovou techniku. Nebo se mu taky zdálo že ho Světlý nenávidí a že se ho na jednom tréninku pokusil zabít ale nakonec si to rozmyslel. Temnotlapka se z tohohle snů probral a trhl sebou. To byly ale pitomý sny! Proč by mě chtěl Světlý zabít? Řekl si v mysli. No hlavně věděl že je to blbost. Jelikož už začalo svítat tak se šel připravit na trénink. Doufal že se nenaplní jeho noční můra a že nebude cvičit stejnou bojovou techniku od rána až do noci. Někdo se k němu blížil nebyl to však Světlý ale byl to Tmavý vichr. Pro Temnotlapku to bylo obrovské překvapení. " Jsi připravený na náš teprve druhý trénink?" Ptal se ho Vichr když k němu přišel. " Ty už mě můžeš zase trénovat? Tak to je úžasné! Zdály se mi úplné pitomosti například jsem musel od rána až do noci cvičit stejnou bojovou techniku protože Světlý nebyl spokojený s tím jak bojuju. V jednom snu mě chtěl zabít." Mňoukl Temnotlapka a div nevyprskl smíchy. " No dnes tě nikdo opravdu zabíjet nebude a žádný boj tě nečeká. Je čas si vyzkoušet jak lovíš. Takže pojď za mnou." Mňoukl humorně Vichr. Šli zase do prašného dolíku. " Půjdeš k zářivým skalám a pak budeš pokračovat na hranici s vodními. Pamatuj že já tě budu sledovat." Řekl Vichr. " Dobrá. Tak já teda jdu." Mňoukl a zmizel ve křoví. Během chvilky se dostal k zářivým skalám. Byly to krásné hladké kameny které se na slunci třpytily. Bývalo tam vždy dost kořisti. Za chvíli ucítil silný pach králíka. Snažil se odhadnout kde asi králík je a pak ho uviděl. Malý hnědý králík který si s něčím hrál v keři a moc si nevšímal toho že mu hrozí velké nebezpečí. Temnotlapka se přikrčil do lovecké pozice a začal se plížit ke králíkovi. Pak skočil a rychle ho usmrtil. Následně ho zahrabal do hlíny aby si ho pak mohl vyzvednout. Lovení mu šlo hladce. Ulovil ještě dvě myši a tři veverky a pak se rozhodl že už půjde k hranicím vodního klanu. Najednou však něco viděl a také cítil - válečník z vodního klanu! A za hranicema! Byl to Skalák. Šedý kocour s jantarovýma očima. A očividně tam lovil. Temnotlapka ho tam nemohl nechat a tak na něj skočil a pokusil se ho přišpendlit k zemi. Skalák však zareagoval rychle a Temnotlapku ze sebe setřásl. Dopadl na záda a vyrazil si dech. Pak ucítil šílenou bolest v rameni protože mu Skalák právě zaryl drápy do ramene a chystal se ho kousnout do krku ale Temnotlapka byl rychlejší. Kopl ho zadníma nohama do břicha a pak se vyškrábal na nohy. " Jak se vůbec opovažuješ vstoupit na naše území!!?" Křikl na něj Temnotlapka. " Máme málo kořisti!! A uděláme vše aby jsme ji dostaly!" Křikl na něj Skalák na oplátku a chystal se k dalšímu skoku který mu bohužel vyšel. Temnotlapka totiž zareagoval pomalu. " Nemáte právo nám krást naší kořist." Zasyčel mu Temnotlapka do obličeje. " A ty si myslíš že mě ty zastavíš?! To je vtip ne!?" Prskl na něj na oplátku Skalák. V tom z Temnotlapku někdo Skaláka stáhl- Tmavý vichr! Temnotlapka úplně zapomněl že ho Vichr sleduje. Teď jen přihlížel jak Vichr bojuje se Skalákem. Nakonec to Skalák vzdal a utekl zpět na své teritorium. " Jsi v pořádku." Ptal se Vichr. " Jo jen mě bolí rameno. Jinak dobrý. Nevím jak si vůbec dovoluje vstoupit na naše území!" Prskl Temnotlapka. " To já taky ne ale musíme to říct Hvězdě. Pojď, posbíráme tvé úlovky a půjdem zpět do tábora." Mňoukl Vichr a šli najít ty úlovky.