Ráno svolala Zelená hvězda shromáždění. " Ať se všechny kočky které jsou dost staré na to aby si ulovily svou vlastní potravu, shromáždí pod vysokou skálou ke klanové poradě." Křikla Hvězda a během chvilky byli na mýtině všichni členi ohnivého klanu. " Blíží se bitva. Je důležité aby učedníci teď aspoň těch posledních pár dní začali hodně trénovat boj. Proto žádám všechny učitele aby chodili se svými učedníky dvakrát denně na tréninky. Stříbřice,Prachvous a Temnotlapka půjdou najít Tmavého. Dostaňte ho odtamtud pryč a pak ať s ním Stříbřice dojde do tábora. Přesličko, ty jím půjdeš na proti. Prachvousi, Temnotlapko až Stříbřice odejde tak se vraťte do boje. Společně musíme samotáře vyhnat. Končím shromáždění." Mňoukla Hvězda. Mezitím šli všichni učitelé trénovat své učedníky. Noc naštvalo že nemůže jít také bojovat ale zachovala klid. Stále ji mrzelo to co musela udělat- zabít Zrzoocase. Zahnala ty myšlenky pryč a šla na trénink stejně jako ostatní. Tréninky teď byly mnohem tvrdší a těžší. Temnotlapka to moc dobře chápal. Když si vzpomněl jak lehce zabili Bílého ocase tak ho zabolelo u srdce. Teď chodili všichni na tréninky společně. Byl to nápad Zelné hvězdy protože se chtěla přesvědčit že jsou jejich jediný učedníci připraveni k boji. Zelená hvězda si je zkoušela jednoho po druhém. Temnotlapka si odnesl z tréninku dlouhý škrábanec na boku který mu udělala Hvězda. Nejradši by byl dál na tréninku ale oni už trénovali dlouho a bez přestávky takže jim Hvězda nařídila aby si šli vzít něco k jídlu. Noc jako vždy odešla někam do kouta. " Začínám mít jisté obavy. Jsi si jistá že to můžeme vyhrát?" Ptal se Temnotlapka. " Já si myslím že když budeme spolupracovat a dáme do toho všechno tak tu je naděje. Neboj se, my ty zablešený samotáře odtud vyženeme, to mi věř." Prohlásila Černotlapka odhodlaně. " No dobrá když myslíš." Mňoukl Temnotlapka a odešel do dolíku. Za chvíli přišly i jeho sestry. Tentokrát tam byl Světlý pruh. " Vaši učitelé šli na hlídku k hranicím s vodními a Hvězda mi řekla že mám zbytek dne s vámi trénovat já." Mňoukl Světlý. " Tak si vás tedy vyzkouším. První půjde Černotlapka. Noc s Temnotlapkou se usadili na kraj dolíku aby nepřekáželi. " Představ si že jsem samotář. Dej do toho útoku všechnu sílu." Mňoukl povzbudivě Světlý pruh na Černotlapku. Ta dál nečekala a skočila mu přímo na záda. On se jí však vyhnul a Černotlapka dopadla na zem. Než se stihla postavit tak na ni Světlý skočil a přišpendlil ji k zemi. Černotlapka zavyla bolestí ale bojovala dál. Snažila se vykroutit ale nešlo jí to. Proto se pokusila kopnout Světlého do břicha- vyšlo to. Světlý ztratil rovnováhu a Černotlapka na něj mezitím skočila a začala ho drápat do břicha. Světlý ji naznačil že už může přestat. " To bylo velice dobré. Noci teď ty." Mňoukl Světlý svým obvyklým laskavým tónem. Zbytek dne už probíhal v pohodě. Vraceli se až při západu slunce. Světlý byl na ně pyšný. Temnotlapku začalo znepokojovat že den bitvy už brzy nastane. " Ale prosím tě, zrovna ty se nemusíš ničeho bát. Udělal si na mě velký dojem. Vsadím se že před tebou budou samotáři okamžitě zdrhat až tě uvidí." Mňoukl na něj humorně Světlý. "Zítra budete mít podobný trénink ale já tam nebudu. Tentokrát vás budou trénovat Zlatosrst a Krémotlapka. Já musím jít ještě s Hvězdou a Tmou na hlídku. A teď už běžte a jestli se dozvím že jste přišli pozdě na trénink tak vám dám trénink bez přestávky!" Mňoukl Světlý ale bylo vidět že to zase bere s humorem. " No nevím jak vy ale myslím že tenhle den byl úžasný!" Mňoukla Černotlapka nadšeně. Noc jako vždy mlčela a ležela co nejdál od nich. " Co kdybyste už mlčeli!? Tady se někdo snaží spát!" Prskla na ně Noc. Ani jeden na to nic neřekli a stočili se každý na svůj kousek mechu. Temnotlapkovi se celou noc zdáli noční můry. V jedné viděl Tmavého vichra jako jeho učitele který je plný energie a je zdravý a najednou se mu po těle objevily hluboké rány a on upadl a následně zemřel. Temnotlapka se chtěl vzbudit ale nešlo to. Až když uslyšel něčí hlas... " Temnotlapko? Si v pohodě?" Ozval se něco hlas. " Zlatosrst co tu děláš?" Ptal se Temnotlapka. " Okamžitě vylez! Už je ráno! Černotlapka mi řekla že tě nemohla vzbudit. A snad si nezapomněl co vám všem řekl Světlý. Noc a Černotlapka už jsou dávno vzhůru!" Mňoukla Zlatosrst. " No dobrá vždyť už jdu." Mňoukl neochotně. Protáhl se a vyrazil za Zlatosrstí. " Kde jsou ostatní?" Ptal se Temnotlapka. " Už na nás čekají v dolíku." Mňoukla přísně. Na to Temnotlapka už nic neřekl a raději pospíchal za Zlatosrstí. " No to je dost že jdeš! Dost si rozmyslím jestli tě nenaprásknu Světlému!" Mňoukla Krémo tlapka ale bylo slyšet že to myslí s humorem a ne jako výhrůžku. " Promiň já-já měl hrozný sen." Mňoukl vyděšeně Temnotlapka.
" Neboj jasně že mu to neřeknu. Upřímně nechci vidět co by s tebou Světlý udělal." Mňoukla zase humorně Krémo tlapka. Na to Temnotlapka už nic neřekl. " Dost řečí mi tu máme trénovat učedníky a ne rozebírat jak moc je Světlý pruh přísný!" Křikla Zlatosrst. Tréninky probíhaly úplně stejně jako včera. Jen s tím rozdílem že jim nejdřív Zlatosrst ukázala pár nových bojových technik a pak když si je i vyzkoušeli jim Krémo tlapka řekla že budou bojovat proti sobě. Nejdřív šli na řadu Noc a Temnotlapka. Nebyl to moc dlouhý souboj. Vyhrála Noc. Temnotlapkovi přišlo divné že má tak dobré bojové techniky. Ještě chvíli přemýšlel nad Nocí. Byla uzavřená a přesto bojovala jako vyspělý válečník. Dál už se tím ale nezabýval. Když se všichni vystřídali tak jim Zlatosrst dala přestávku. Tentokrát ta přestávka byla krátká. Až teď Temnotlapkovi došlo že zítra vypukne bitva. Začal se trochu obávat.