Dneska měl být ten osudový den. Měla nastat bitva s ostatními klany, abychom získali les. Naproti mě stál černý, opravdu malý kocour se sametově bílou tlapkou. Byl to Scourge. Velitel našeho klanu - BloodClanu.

Na jeho velikost dokázal skvěle bojovat, díky jeho vynálezu. Na kočičích tlapkách měl drápy od ostatních koček a psů - i když psí drápy škrábou míň než kočičí, takže jsem nechápal, proč to fungovalo. Scourge byl prostě geniální. A hlavně krutý - stejně jako já.

Byl jsem jeho zástupce a společně jsme tvořili dokonalý pár. Podíval se mi do očí a zaútočil na mě. Byl jsem větší než on, ale rozhodně ne mrštnější. Skočil na mě a po chvíli se ki ho povedlo srazit na zem. ,,Skvěle." zavrčel. ,,V boji si dobrý."

,,Děkuju." sklonil jsem před ním hlavu. Udělal svůj známý úšklebek a jeho modré oči se zaleskly. Kolem krku měl obojek s drápy - to ho dělalo ještě děsivějšího. Zavrčel jsem a taky jsem se pokusil o úsměvek.

,,Taktika je taková. Prostě tam vejdem, pozabíjíme je a sebereme jim území." řekl vesele Scourge. Usmál jsem se. ,,Těším se, až se budeme moct přestěhovat. Město mi začíná líst krkem." zasyčel jsem.

,,Mě taky. Právě proto chci les. Jen pro sebe." usmál se a otočil hlavu směrem k domovu těch divných divokých koček, které tam žili. ,,Miluju tě." řekl potichu a ani se na mě u toho nepodíval.

Vytřeštil jsem oči. Tohle by mě ani ve snu nenapadlo. ,,Cože?" ,,Nic," zavrčel na mě černý kocour a otočil se na mě s modrýma očima planoucíma vztekem. ,,Dělej jako bych to nikdy neřekl." odpověděl a odešel.

Taky tě miluju. Přemýšlel jsem po jeho odchodu. A ty mě taky. Brzy to oba dva přiznáme. Uvidíš. Otřepal jsem svůj bíločerný kožich a vyšel směrem k ostatních. Tu dobu jsem ještě nevěděl, jaký osud pro mě a Scourge bitva přichystá.

Zase krátká kapitolka, omlouvám se. ALE PŘIPOMÍNÁM, ZÍTRA....TEDA DNESKA..... UŽ OPRAVDU STREAM V 15:00. NEZAPOMEŇTE! BUDU SE TĚŠIT.

TOFFEE