Všude kolem byli rozbité věci a uprostřed toho všeho byl YoonGi na zemi. Rychle k němu přiskočila a vzala jeho hlavu do náruče. Poplácala mu po tváři a on začal pomalu otevírat oči.

„YoonGi, co se stalo?" zeptala se, když otevřel oči úplně a dokonce se sám posadil.

„DongYoo byl tady." odpověděl jí. YuWon ztuhla krev v žilách. „Odvezli si JungKooka a TaeHyunga." dodal a pokus se postavit.

„Proč odvezli i JungKook? A kam?" vypadlo z ní několik otázek. YoonGi jí zvedl a chytl jí za ramena.

„Hlavně buď v klidu." snažil se uklidnit. Začalo jí stékat slzy po tváří. Hned jak si YoonGi všiml jejich slz přitáhl si jí do pevného objetí.

„Co se stalo? A kde je JungKook a TaeHyung?" vlezl do dveří Jin. YoonGi se i s YuWon otočil směrem k Jinovy. „Co se stalo?" zeptal se znovu.

„Byl tady DongYoo." odpověděl mu. „Támhle je vzkaz." ukázal na stůl, na kterým kdysi býval počítač, ale teď byl prázdný. Jin si vzal vzkaz a začal si ho číst.

„Pro je odvezl zrovna do Busanu?" zeptal se sám sebe.

„Tam je jeho hlavní sídlo." odpověděla na jeho otázku, i když se jí neptal. Odtáhla se od YoonGi a natáhl ruku k němu, aby si mohla sama přečíst vzkaz sama.

„Pojďte si sednout do obýváku. A YoonGi." poslal YuWon do obýváku a otočil se na YoonGiho. „Kde máš lékárničku?" zeptal se.

„Donesu ji." odpověděl mu a poslal ho do obýváku stejně jako Jin před chvílí poslal YuWon. Jin ho poslechl a odešel do obýváku, kde se už YuWon starala o NamJoona.

„Kde jsou?" zeptal se NamJoon, když si všiml Jina. Jin jednoduše ukázal na papír na stole, kde to bylo napsané. „Busan? Tam má sídlo ne?" podíval se na Jina a ten mu na odpověď přikývl.

„Tady máš lékárničku." vešel do obýváku YoonGi a podal mu lékárničku. Jin tiše poděkoval a sedl si vedle NamJoona. Položil otevřenou lékárničku na stůl a vyndal si z ní potřebné věci.

„Pojedete tam?" zeptala se YuWon a vzal si vzkaz do ruky, aby si ho znovu přečetla.

„Musíme." odpověděl jí a ošetřil poslední šrám na NamJoonově čele. Oddechl si a schoval všechny věci zpátky lékárničky. „Pojedu tam s YoonGim. Ty tady počkáš s NamJoonem." pokračoval a podal lékárničku zpátky YoonGimu, který jí ihned odnesl pryč.

„To ne. Pojedu s váma." protestovala YuWon a na zdůraznění protestu praštila do stolu pěstí.

„Zůstaneš tady. A tečka." vstal Jin z gauče a výhružně vztyčil ukazováček. „Nikdy bych si neodpustil, kdyby se ti něco stalo."

„Ale já tam chci jet." vstala taky z gauče. NamJoon se podíval na ty dva a hned zakročil tím, že stáhl YuWon zpátky na gauč. Než stačila cokoliv říct dal jí ruku na pusu.

„Já si s ní promluvím." usmál se NamJoon na Jina. Jin mu úsměv oplatil a odešel. Když uslyšel zavření dveří, sundal jí ruku z pusy.

„Proč si mě zas-." utišil jí prstem na jejích stech.

„Neboj. Mám plán." usmál se a dal jí neposlušný pramen za ucho.

„V-vážně?" zeptala se a pomalu se jí draly slzy do očí. NamJoon přikývl a hned na to měl YuWon na krku. Bohužel to nečekal a nechal se převážit až spadl na gauč. „Děkuju. Děkuju. Děkuju." začala mu děkovat o sto šest.

„Neděkuj." usmál se a objetí jí oplatil. Pomalu se s ní zvedl z gauče a posadil se.

„A jaký?" odtáhla se od něj a posadila se do tureckého sedu, aby na něj viděla.

„Pojedeme taky."