XXVI

„Kam si je odvedla?” zeptala se JungKook, když si YuWon sedla na gauč.

„Do pracovny.” odpověděla mu. Zrovna, když JungKook chtěl zas něco říct, dala mu ruku před pusu, aby už nic neříkal. Vzala si ovladač a zapla televizi. Chvíli přepínala z jednoho kanálu na druhý, když jí JungKook vzal ovladač z ruky.

„Hej!” vykřikla a skočila mu po ruce. „Dej mi to!” snažila na dosáhnout na ovladač v jeho ruce. Pokaždý když byl ovladač na dosah, udhul jí.

„Nechte toho.” zasáhl Jin a vzal ovladač. YuWon se posadila na své místo a zkřížila ruce na hrudi a stejně tak i JungKook. „Jsem z vás nejstarší.” vyplázl jazyk.

„To není fér.” nafoukl JungKook tváře.

„JungKooku?” řekl YoonGi ve dveřích. JungKook se hned zvedl a došel ze svému hyungovi. Ten mu dal nějaké papíry a odešel zas do pracovny. JungKook se vrátil na gauč a pročítal si papíry.

„Co to je?” zeptala se a trochu se k němu nahla, aby viděla co se tam píše.

„Tohle jsem poslal YoonGimu. Je to pravda o smrti NamJoona a dalších tajemstvích.” odpověděl jí. YuWon se z němu hned nahnula, aby viděla lépe. Všiml si, že se k němu nahýbá, tak jí dal papír, kde byla napsána pravda o smrti NamJoona.

Po přečtení papírů okamžitě vyskočila YuWon z gauče a doběhla k Jinovy a dala mu papíry do rukou.

„NamJoon žije?” vyskočil stejně jako před ním YuWon, na kterou se nasledně podíval. „Pojď.” vzal si jeden papír a ostatní papíry položil na stůl a vzal si klíče od YoonGiho auta, které byli vedle televize a vyběhl z obýváku.

„Pujčíme si auto!” zakřičel Jin, když si obouvali boty. YuWon si ještě vzala kšiltovku a společně s Jinem rychle opustili dům.

Nastoupili do auta, které stálo na příjezdové cestě. Jin okamžitě nastartoval auto, vyjel z příjezdové cesty a zamířil z adrese, která byla napsaná na papíru.

„Jsi si jistý, že je to tady?” zeptala se YuWon, když zastavili před opuštěným skladem.

„Ano.” přikývl Jin a vystoupil z auta. „Počkej tady.” zastavil jí, když chtěla vystoupit.

„To teda ne. Jdu s tebou.” trochu jo odstrkla, aby mohla vystoupit. „A nezkoušej mě zastavit.” jemně se dotkla jeho nosu.

„Když chce, tak jdi.” usmál se Jin a i když nerad, jí pustil první. Rychle zamkl auto a doběhl jí, aby tam nešla sama. Oba čekali, že bude namčeno, ale naopak.

„Tohle se mi nechce líbit.” řekl Jin, když podržel dveře, aby mohla YuWon vejít dovnitř. Ona ho, ale neposlouchala a vlezla dovnitř sama. Rozhlédla se kolem sebe, když před sebou uviděla NamJoona přivázaného z židli.

Okamžitě z němu rozběhla. Jin vešel do budovy hned za ní a taky si všiml NamJoona. Klekla si před něj a snažila se ho probrat. Jin ho obešel a snažil se mu rozvázat ruce. Hned jak se ho Jin dotkl se NamJoon probudil a začal křičet a kopat kolem sebe.

„Nechte mě!” neviděl YuWon před ní kvůli šátku, který měl na očí.

„Joonie, klid.” snažila se ho uklidnit. Sundala mu šátek z očí a pohladila ho po tváři. Hned jak jí uviděl, hned jí objal rukama, které mu už Jin rozvázal.

„Děkuju.” poděkoval jim a steklo mu pár slz po tváři. Jin mu mezitím rozvázal nohy a pomohl mu vstát.

„Kam vůbec jedem?” zeptal se NamJoon, když si sedl na zadní sedadlo a YuWon vedle něj. Jin si sedl za volant a nastartoval.

„Za YoonGim.” odpověděla mu a podala mu flašku vody, kterou tady měl YoonGi.

Zastavili na příjezdové cestě a pomohli mu z auta ven. Jin si dal jednu jeho ruku kolem ramenou a podal klíče YuWon, aby odemkla. Když chtěla odemknout, dveře se jemně otevřely sami. Vyděšeně se podívala za sebe na kluky a otevřela dveře. Nechala první vejít Jina a pak vešla ona. Mezitím co pomáhal NamJoonovy sundat boty, šla se podívat proč bylo otevřeno.

„Sakra.” řekla, když vešla do pracovny.

/\/\/\/\/\/\
Nu což  ¯\_(ツ)_/¯

A teď bych chtěla poděkovat @Ppeokkugie (nejde mi tě označit) za úžasné covers na 'Kde jsi?' a 'Kdo jsem?'. Jsou naprosto úžasné. Moc děkuji.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top