Už převlečený vešel TaeHyung do obýváku a porozhlédl se po něm. Hned vešel zvedl se DongYoo z gauče a pokynul mu, aby šel za ním.

„Tohle je tvůj nový pokoj.” dovedl ho až ke dveřím pokoje, které byli hned vedle ložnice. TaeHyung přikývl, otevřel dveře od pokoje a rozhlédl se po něm. Hned jak vešel dovnitř se ozvali hlasité prasknutí dveří a díky tomu se ocitl sám v místnosti.

„Co tady teď budu dělat?” praštil sebou do docela měkké postele. Mírně se opřel o lokty a podíval se na hodiny, aby zjistil čas. Bylo devět hodin večer. Měl extrémní hlad, ale nemohl si dojít pro něco k snědku.

„Nech mě!” ozvalo se vedlejší místnosti. Tentokrát se posadil na postel a začal poslouchat pozorněji. Neslyšel nic jiného než křik. Vůbec netušil co se tam děje, ale radši se do toho nechtěl pléct.

„Nesahej na mě už nikdy!” ozvalo se znovu. Hned na to se otevřely dveře a dovnitř vletěla YuWon. Rychle za sebou zamkla a sjela po dveřích na zem. Ani si nevšimla, že v pokoji není sama.

„YuWon?” zeptal se jí TaeHyung a posadil se před ní. Ona sebou trochu cukla a podívala se na něj. Hned jak zvedla hlavu zpozoroval její roztržený ret a následně jejich modřiny po rukách. „C-co se ti stalo?” vzal její tváře do rukou a setřel jí z nich slzy.

„TaeHyung.” trochu popotáhla a hned ho objala. Objetí jí hned oplatil a pohladil jí po vlasech. Snažil se jí trochu uklidnit, ale moc se mu to nedařilo.

„Nejsi unavená?” zeptal se jí po chvilce a čekal na její odpověď. Jen přikývla na souhlas. TaeHyung se zvedl ze země a vzal jí do náruče. „Chceš spát sama?” radši se jí zeptal, když jí pokládal do postele. Pořád si pamatoval to první ráno a její vyděšený výraz, když zjistila, že se vedle něj probudila.

„Zůstaň.” chytla ho za ruku a stáhla vedle sebe. Tohle ale nečekal a málem spadl na YuWon, kdyby se neopřel o lokty vedle její hlavy. Jejich tváře jim nabraly načervenalý odstín a oba obrátily pohled na jinou stranu.

„P-promiň.” omluvil se jí a lehl si vedle ní.

„To je v pořádku.” otočila se na něj a mile se usmála. „Neudělal si to schválně, že ne?” zeptala se ho a posadila se.

„Proč bych to měl udělat schválně?” taky se posadil a z nutkání jí dal neposedný pramen za ucho. YuWon mu nevěřila. Jeho chování jí přišlo velmi neobvyklé. Vzala jeho ruku, kterou měl pořád u jejího ucha, a položila si jí na tvář.

„Příjde mi to divné, ale přitom příjemné.” usmála se a přivřela oči. TaeHyung se taky usmál a pohladil jí rukou, kterou měl volnou, po druhé tváři.

„Pojď si už lehnout.” řekl  a lehl si do postele. Hned za ním si lehla YuWon, tak aby na něj viděla. „Chceš obejmout?” zeptal se jí znovu z nutkání a ona hned přikývla na souhlas. Objal jí a popřál jí dobrou noc. Popřála i ona a objala ho taky a zavrtala mu hlavu do hrudi. TaeHyung se usmál a začal jí hladit po vlasech dokud neusnula. Pochvíli taky zavřel oči a postupné začal usínat.

/\/\/\/\/\/\
Konečně jsem se dokopala k tomu něco napsat.
Jsem na sebe, ale moct hrdá.
Nová knížka bude publikována 31. srpna

🌙
14082018