„Jsem unavený a mám hlad.” oddechl TaeHyung a padl na gauč. Hned po něm padl na gauč Jin. „Neuvaříš něco?” zeptal se Jina.

„To sotva.” odfrkl si Jin. Najednou oba ve stejnou dobu napadl ten stejný nápad a naráz se podívali na YuWon. Ta sebou cukla, když zjistila, že se na ní dívají oba dva.

„Žádným případě nebudu vařit.” zamítla YuWon a hodila po nich polštář, který zasáhl TaeHyung přímo do obličeje.

„Hej!” vykřičel TaeHyung, chytl polštář a hodil ho zpátky. Proletěl těsně kolem její hlavy a trefil se do zdi za ní.

„Špatná muška.” zasmála se a došla pro polštář. Pohodila ho na gauč a odešla do kuchyně a něco malého pro ně připravit.

„Chováš se k ní nějak divně.” zašeptal k němu Jin a tím si získal jeho pozornost. Podíval se na něj s vykulenýma očima.

„Jak to myslíš?” zeptal se a poposedl si trochu dopředu. Jin mávl rukou, aby nechal být a chtěl jít do kuchyně, aby byl při ruce, ale TaeHyung ho chytil za loket a shodil ho zpátky na gauč. „Vysvětluj.” přikázal mu a zkřížil ruce na hrudi.

„Není zvyklá na tohle chování.” jednoduše mu odpověděl. „A teď mě omluv. Jdu si chránit kuchyň před požárem.” mile se na něj usmál a konečně odešel do kuchyně.

„Jaký chování?” zamyslel se nahlas a snažil se vzpomenout, jestli se k ní za tu dobu co jí zná choval nějak jinak. Nijak se k ní nechoval.

„Máš ještě hlad?” ozvala se z kuchyně YuWon. TaeHyung kývl, i když to nemohla vidět. Líně se zvedl z gauče a pomalým krokem dojde do kuchyně.

„Dobrou chuť.” řekne Jin, když si TaeHyung sedne na židli. Opřel si hlavu o ruku a aniž by se zeptal co mu dal před nos, vzal si hůlky do ruky a vložil si do úst jedno sousto. Zaskočilo ho jak to to dobrý. Chutnalo to jako od jeho matky.

„Kdo vařil?” zeptal se a ukázal na jídlo hůlkama, když se na něj oba otočili.

„YuWon. Proč není to dobrý?” vzal si od něho hůlky a vzal si kousek. Taky ho šokovalo, že to bylo dobré. „Dobře tohle je dobré.” vzal si ještě několik kousků než hůlky s uraženým obličejem nevzal TaeHyung.

„Moje.” přivlastnil si zpátky svoje jídlo a přitáhl si blíž k sobě jídlo. YuWon byla ráda, že jim to chutnalo. Nandala ještě Jinovy porci a položila ji před něj. Opřela se o linku a pozorovala je jak jí její jídlo, ale sama si nenandala. Chtěla se jich zeptat, jestli jim to chutná, ale ozval se zvonek. Jak se podívala na ty dva, neměla jinou naději než jí otevřít sama.

Došla ke dveřím a první co udělala bylo, že se podívala kukátkem. To co tam uviděla jí sebralo dech. Za dveřmi stál DongYoo se svýma gorilama. Začala pomalu couvat, když zakopla o něčí boty a upadla na zem. Kolenem jí projela bolest a to jí donutilo se ho  chytnout. Zvonek se ozval znovu a tentokrát i s hlasitým boucháním. Neměla jinou naději než se doplazit do kuchyně, protože se nemohla postavit.

„YuWon. Co se ti stalo?” vyjekl Jin, když ji uviděl jak se plazí po zemi. Rychle k ní přiskočil a znal ji do náruče.

„DongYoo je tady.” když to dořekla propukla v pláč. V tomto se ozvalo znovu zaklepání, ale tentokrát s hlasitým prasknutím jak rozrazili dveře.

„TaeHyungu. Vím, že si tady.” ozvalo se z chodby. TaeHyung rychle slezl ze židle a objal Jina. Kroky se začali přibližovat čím dál blíž až byl ve dveřích.

„Tady jsi.” ušklíbl se a rozkázal svým gorilám. Jeden chytl Jina a druhý TaeHyunga a doprovodili je k autu před domem. YuWon zůstala sama s DongYoonem, který se na ní ušklíbl.

„Co tady chceš?” zeptala se ho a stekla jí po tváři další slza. DongYoo si před klekl a zvedl její bradu, aby se mu dívala do očí.

„Pro to co mi patří.” ušklíbl se a setřel jí slzu s tváře. Chvíli se jeden druhému koukal do očí než se zvedl a vzal jí do náruče.

Došel s ní k autu a sedl si s ní na zadní sedadlo vedle Jina a TaeHyunga. Hned auto nastartovalo a odjelo od domu.

/\/\/\/\/\/\
Rozhodla jsem se, že se budu snažit vydávat častěji. Snad to dodržím...

🌙
01082018