„Tak co... Jak si se měl?" zeptal se ho provokativně JiMin, když si TaeHyung sedl na zadní sedadlo. Věnoval mu otrávený a praštil ho do ramena. „N-nějak si nám zeslábl." snažil se JiMin zadržet smích a  chytil se za rameno, kam ho TaeHyung uhodil jako teď už vyzáblou pěstí.

„Taky, že si ho vykrmím." usmál se Jin a podíval se na něj zpětným zrcátkem. Nastartoval auto a aniž by je kdokoliv mohl zpozorovat zmizeli v nejbližší zatáčce.

„Ale nebudou mě teď hledat?" zeptal se TaeHyung a sundal si čepici, díky které měl úžasný rozcuch. JiMin po téhle otázky ztuhl a stejně tak i Jin. Tohle asi moc nedomysleli.

„No... Ehmmm..." snažil se rychle něco vymyslet JiMin, ale v téhle situaci go zrovna nic nemohlo napadnout. „YuWon... Byl měla nejspíš pomoc, ale..." znovu se odmlčel a podíval se na Jin do zpětného zrcátka, aby mu pomohl. Jin pokrčil rameny. Ani jeden z nich nevěděli co bude teď.

„To mi neříkejte asi ze srandy." řekl TaeHyung, když viděl obličeje teď dvou. Nemohl uvěřit, že ho dostali ven, ale nevědí co bude dál. Mohl se kdykoliv vrátit zpět a pak se už nedostane znovu ven.

„Nemáme plán, ale YuWon ho ur-." TaeHyung nenachal Jina dopovědět větu a skončil do ní už s hysterickým hlasem.

„Proč by měla mít ta vaše YuWon plán?! Ani ji neznám a ona taky ne. Tak proč by ho měla mít?!" zakřičel při čemž malém oba přišli o ušní bubínky. Zlostí hodil čepici dopředu a málem zasáhl Jina. Jin začínal mít plné zuby toho jak na něj křičí. Ignoroval to a chytl volant silněji až mu zbělaly klouby.

„TaeHyungu... Klid. Všechno bude do-." snažil se ho JiMin uklidnit, ale TaeHyung nechtěl nic slyšet o tom, že bude vše dobré. Praštil pěstí do sedačky, ze které se ozval dunivý zvuk, a podíval se uslzenýma očima na JiMina. Nechtěl na ně křičet, ale nemohl to zastavit. Cítil se teď strašně, že křičel na své hyungy, kteří ho ještě napůl nachránili.

Pak už bylo ticho ani jeden z nechtěl promluvit. JiMinův pohled občas zamířil k TaeHyungovi, ale pak zas zpátky. Jin se soustředil na vozovku co zapříčinilo, že si občas něco zabručel.

Auto se pomalu blížilo k místu určenému. TaeHyung to tady vůbec nepoznával. Zprvu si myslel, že hyung zabloudil, ale jeho myšlenka rychle opustila, když zastavili před dormem.

„P-proč zastavujeme?” zeptal se TaeHyung a podíval se na Jina se strachem v očí. Jin se na něj otočil, ale hned uhl pohledem.

„Budeš bydlet tady. Nemůžeme tě vzít z sobě. Budeš tady bydlet s YuWon.” poslední větu zašeptal, aby ji TaeHyung neslyšel. Při jeho štěstí tu větu neslyšel a vzal si klíčky od dormu, které mu podal Jimin. TaeHyung vystoupil a aniž by se mohl rozloučit odjeli.

„To mě doopravdy nechali tady bydlet?” řekl si sám pro sebe, když zasunul klíč do dveří a následně sním pootočil. Hned jak dveře otevřel ucítil úžasně nepopsatelnou vůni a pak mu došlo, že tady nebude muž, ale spíš žena.

Sundal si boty a místo nich si obul pantofle, které tam byli připravené. Rozhlédl se stěnách chodby, na kterých byly samé rodinné fotky. Na všech fotkách bylo pokaždé stejný počet lidí, čtyři. Matka a otec stáli vždy vzadu a oba dva drželi za rameno dvě děti, holku a kluka, kteří si byli velmi podobní. Jak si postupně prohlížel fotku, viděl jak všichni stárli až na poslední fotce byli jen dva, muž a žena, kteří byli ty děti. TaeHyung se pozorně podíval na ženu, která mu někoho připomínala, ale nevěděl koho.

Prohlížel si dal až došel ke dveřím do obýváku propojený s kuchyní. První čeho si všiml bylo oblečení položené na stolku. Přišel blíž, vzal oblečení do rukou a podíval se na papírek, který byl na oblečení.

Milý TaeHyung,
byla jsem tak milá a připravila ti nějaké oblečení. Nevím jestli ti bude. Jestli ti nebude tak si můžeš vzít jiné v mém pokoji, který je hned vedle kuchyně, za knihovnou, která odděluje ty části.
Doufám, že se ti tady bude líbit. Můžeš se tady zatím porozhednout příjdu až v osmu a řeknu ti jak to teď bude.

Dopis byl napsaný krásným písmem, které rozhodně patřilo ženě. Rozhlédl se, kde že je pokoj oddělený od kuchyně knihovnou a uviděl. Rozešel se ke dveřím a vešel do nich.

/\/\/\/\/\/\
Byla jsem v ráji. Český Krumlov je ráj.
65 asiatů ani né za hodinu.
Kdo bydlí v Krumlově?
Ráda bych udělala návštěvu navěky.

🌙

29052018