Přišel den D. Přišel den, kdy měl být soud, kde se mělo rozhodnout o osudu TaeHyunga.

TaeHyung se vůbec netěšil na tenhle soud, protože věděl, kdo bude soudce. Han DongYoo, člověk, kterého měl rád už i jeho děda, se mohl teď ukončit jeho život.

„Je čas." hrubý hlas policajta se odrazil od kamenných zdí samotky. Chytil TaeHyunga a prudce ho zvedl ze země čím způsobil, že zařinčely pouta. „Proč si nic nesnědl?" zeptal se, když zahlédl plný tác s jídlem, který mu donesl dneska ráno.

„Nemám hlad." odpověděl a aniž by něco víc řekl vyšel z cely, kde byl snad přes týden.

Všude to stranách byli dveře, za kterými byli určitě horší zločinci než on. Moc dobře věděl, že tady neměl co dělat. Na konci chodby ho čekal ještě jeden policista, který ho měl doprovodit do soudní síně.

Došel až na konec chodby, nechal se dovést do soudní síně a postavil se hned před stůl, který byl ohraničený kolem stolu a byl umístěn naproti vysokému stolu soudce. (snad chápete)

Pochvíli co si TaeHyung stoupl za stůl se otevřely dveře a z nich vyšel soudce. Stoupl si za stůl a povýšeným pohledem se rozhlédl po síni až jeho pohled na TeaHyungovy. Když mladík uviděl jeho křivý úšklebek měl nutkání mu srovnat úsměv, ale nemohl.

°°°°
Poslední minuty před rozsudkem byli nejdelší minuty v mladíkově životě. Celou tu dobu co se rozhodovalo bylo mrtvé ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík. Občas se ozvalo místností zacinkání pouta, jak občas pohl rukama.

„TaeHyungu." vyrušil ho z myšlenek šepot jeho jména. Otočil se za sebe a uviděl jediné osoby, pro které měl teď důvod žít. Uviděl slzy v jejích očích, ale i úsměv, který mu chtěl pomoc, aby to vydržel.

Musel odtrhnout pohled, když věšel soudce znovu do síně. Posadil se a konečně pronesl rozsudek.

Pochvíli přestal vnímat jeho výklad a znovu se otočil za sebe. Uviděl všechno jeho přátel vyděšený výraz. Věděli, že on za to nemohl, že byl nevinný.

„Proto schledávam Kim TaeHyunga vinného za zavraždění své rodiny." na tuhle větu se TaeHyung otočil s vytřeštěnýma očima. Netušil, jak by mohli obžalovat vinným.

„Trestem za tento čin bude doživotí." tohle už TaeHyung nevydržel, vyletěl ze židle a už chtěl srovnat ten úšklebek soudci.

„Ty bastarde! Takhle se chceš pomstít?!" měl za ním vyskočil, ale zastavila ho stráž a odvlekla ho že síně. Soudce se usmál a aniž by řešil co se právě stalo opustil síň.

/\/\/\/\/\/\
Nebudete věřit, že jsem se chtěla uškrtit...

Jinak...
Líbí se vám zatím tenhle příběh?

🌙
08052018