Petunie nemohla spát. Celou noc se převracela ze strany na stranu. Její manžel i syn spali poklidně, ona však nedokázala zavřít oči a usnout. Potichu se vytratila z ložnice a zamířila do obývacího pokoje. Chvíli si četla knihu, ale to ji moc nebavilo. Rozhlédla se po pokoji a její oči se zastavily u dřevěné krabičky založené starými časopisy Moderní hospodyňka a Matka na plný úvazek. Petunii napadlo, že je možná na čase krabičku otevřít. Došla si pro ni, usedla zpět do křesla a otevřela víko. Měla tam schované dopisy od Lily. Nikdy žádný z nich neotevřela. Bývala příliš hrdá... a zhrzená. Té noci se však v Petunii něco zlomilo. Vzala si jeden z nejstarších dopisů a opatrně ho perořízkem otevřela.

Sestřičko,
věř mi, že jsem se snažila mluvit s Brumbálem. Prosila jsem ho, abys do Bradavic mohla chodit taky. Řekl, že to není možné.
Snažila jsem se. Vždycky se budu snažit za tebe bojovat.
Kdybych mohla, dala bych ti všechny své schopnosti, jen abys byla šťastná. Jenže já nemůžu. Petty, kdybys jen věděla, jak moc mi chybíš. Jako bychom už ani nebyly sestry. Už se mnou nemluvíš, neobjímáš mě, nesměješ se v mé přítomnosti. To mě ničí, Petty.
Vždyť jsme sestry a vždy sestry budeme. Měly bychom držet při sobě... Stůj co stůj.
S láskou
Lily

Petunie pevně semknula své rty.  Tolik jí záviděla její schopnosti, tak moc si přála být kouzelnicí! Kvůli touze po magii Petunie zavrhla vlastní sestru, protože jí prostě a jednoduše záviděla. A ztratit vlastní sestru kvůli závisti bylo hloupé... A zároveň stále čerstvé jako rána.

Sestřičko,
přeju ti všechno nejlepší k narozeninám. Bohužel tu nebudu, ale věřím, že to pořádně oslavíš. Snad tě potěší můj dárek přiložený k tomuto dopisu. Nelekni se, je začarovaný. Nejsem dobrá malířka, odpusť, že ti to není moc podobné. Snažila jsem se co nejvíc jsem mohla.

Petunie se podívala na obrázek a z očí se jí rozkutálely slzy. Byla to kresba jí a Lily, když byly malé. Seděly na lavičce a usmívaly se. Lily Petunii objímala kolem ramen a po pár vteřinách si Petunii přitiskla blíž k sobě, než se znovu Petty vrátila na své místo a celé se to opakovalo znovu. Tehdy by ji od sebe Petunie odtrhla a uraženě by odešla. Ale na obrázku byly šťastné. Tak jak to mělo být.

Má milovaná Petty,
slyšela jsem, že se Ti narodil chlapeček. Jak moc jsem šťastná! Gratuluji Ti! Kéž je zdravý a radostný. Snad se jednoho dne setkáme a seznámíme Tvého synka s mým Harrym. Omlouvám se, že jsem nenapsala dřív. Máme teď problémy. Ne manželské, James je úžasným manželem. Jen je v našem světě méně bezpečno. Tak odpusť tu prodlevu.

Psala to vždy tak, jako by si byla jistá, že to Petunie čte. Přitom to Lily musela vědět... Musela vědět, že Petunie zatvrzele všechny dopisy dávala stranou a nikdy je nečetla. Lily nemohla být tak naivní, pomyslela si Petunie. Nemohla si myslet, že Petunie čte její dopisy a tím se s Lily vždy usmíří. Lily si přece nemohla doopravdy myslet nic hezkého o Petunii! Vrátila se k nejnovějšímu dopisu, který pokračoval ve stejně tajemném duchu.

Petty, prosím, dávej na sebe pozor. Nechci Tě nijak strašit, jsi v bezpečí. Jen si víc všímej lidí kolem sebe. Myslím si, že o Tobě neví. Jsi má nejmilejší sestra, mohl by toho někdo využít. Pokusím se Tě ochránit, pošlu někoho, aby Váš dům trochu začaroval. Už teď vidím, jak se zlobíš. Ale tohle mi prostě musíš odpustit, protože se o Tebe bojím. I když jsi v bezpečí, stejně se strachuji.
Snad to všechno brzy skončí a já Tě budu moct obejmout.

Tu noc Lily zemřela.