„Měl bys spát," řekl Loki tiše a starostlivě ho pohladil po tváři.

Tony odevzdaně pokrčil rameny. „Moc to nejde."

Zamračil se. „Co ti brání ve spánku?"

„Všechno," povzdechl si. „Světlo, hučení těch zasranejch přístrojů, zima, nebo naopak vedro, věčný courání sester a doktorů sem a tam, bolesti... zkrátka všechno." Začínala na něj padat deprese, v poslední době velmi neodbytná přítelkyně. Pálily ho oči, ale nechtěl plakat, neměl v plánu ukazovat víc slabosti, než bylo nutné.

Lokimu se sevřelo hrdlo a dokázal jen zašeptat: „Máš velké bolesti?"

„Dá se to vydržet," uklidňoval ho a promnul si oči konečky prstů. „Někdy je to horší, někdy lepší. Zatím to celkem zvládám bez léků."

„Jak bych ti mohl pomoct?" Toužil mu ulevit celou svou duší. Litoval těch zbytečně promarněných let. V duchu si rval vlasy, že se nevrátil dřív.

Zavrtěl smutně hlavou. „To po tobě nemůžu chtít."

„Jen mi to řekni. A já ti povím, jak moc nemístná žádost to je," povzbuzoval ho, něžně hladě kostnaté zápěstí se spletenci žil.

„Poslední tři roky myslím denně na jednu jedinou věc," přiznal Tony po chvíli mlčení. „Pokaždý, když jsem šel spát, jsem tě chtěl cítit vedle sebe. Moct vdechovat tvoji vůni a cítit teplo tvýho těla, který bývalo moje."
Žmoulal v rukách deku a neodvažoval se zvednout hlavu.

Loki reagoval okamžitě. „Šoupni se," pobídl ho.

Myslel si, že se přeslechl. „Prosím?"

„No, udělej mi místo. Takhle se k tobě nevejdu," zasmál se. „Potřebuješ pomoct?"

Zkoumavě na něj hleděl, a když viděl zoufalé třpytky v jeho řasách, opatrně vložil jednu ruku pod Tonyho krk a druhou pod kolena. Vyděsilo ho, jak zhubl. Pokrývka zakrývala většinu těla a Tonyho lehkost a ztuhlost zasáhly boha naprosto nepřipraveného. Zvednout ho mu nedělalo žádné potíže, byl lehký jako peříčko. Položil ho o kousek dál, lehl si k němu a dával pozor, aby mu nepoškodil žádné spojení s lékařským vybavením pokoje. Opatrně si ho stáhl do náruče, objal ho okolo ramen a přitiskl své rty do prošedivělých vlasů.

„Zkus si odpočinout a prospat se. Brzy bude ráno."

Zabořil mu hlavu do ramene a kysele se ušklíbl. „Zase další den plnej novinářskejch hyen."

„Nepustím je k tobě. Slibuji."

Tony jen křečovitě objal jeho pas, než usnul.

O několik desítek minut později přišel do pokoje Bruce. Chtěl Starka osobně zkontrolovat, ale zastavil se ve dveřích, s úsměvem sleduje obrázek před sebou. Tony klidně oddechoval stulený u Lokiho boku, hlavu zabořenou v jeho rameni a jednu ruku volně položenou přes pas. Loki ho jednou rukou objímal, druhou hladil Tonyho ruku na břiše a rty se opíral o vyhlazené čelo.

Doktorovi tato situace nahnala slzy do očí, protože i přesto, že Tony spal, byl z něj konečně po třech letech cítit klid a uvolnění. Z Lokiho sálala láska, oddanost a starostlivost takovým způsobem, že Bruce mohl téměř vidět okraje bubliny pomyslné ochrany, kterou bůh okolo nich vyčaroval.

Postoupil blíže a Loki ostražitě stočil oči k němu, připraven okamžitě vyhodit nezvaného návštěvníka, který by se opovážil rušit Tonyho spánek. Poznal Bannera a uklidnil se, tvrdost jeho pohledu vystřídala měkká aura vděčnosti.

Bruce se pohyboval pomalu a tiše, Loki ho bez pohybu pozoroval. Sledoval, jak bere do rukou desky s papíry, pověšené v nohách postele na jednoduchém háčku. Chvíli v nich listoval, poté připojil několik dat z rychlé kontroly monitorů vedle postele. Sáhl do kapsy a vyndal digitální teploměr, zamířil Starkovi na čelo a změřil teplotu. S úsměvem dopsal další číslo do karty a kompletní informace stvrdil svým podpisem. Vrátil desky na místo a unaveně se složil na křeslo vedle postele. Sundal si brýle, složil je a chvíli držel v ruce, načež si je dal před ústa a okázale zívl.

„Trocha spánku by ti neublížila," poznamenal Loki tichým hlasem.

„Mně ne," přikývl, „jemu by však mohla," podotkl a zastrčil brýle do kapsy.

„Nic ve zlém, vím, že se o něj staráš nanejvýš pečlivě..." potočil hlavu, aby na něj lépe viděl a laskavě se usmál, „ale pokud se z vyčerpání zhroutíš nebo proměníš, tak mu akorát přitížíš. Musíš si odpočinout. Postarám se o něj," dodal, když zahlédl skeptický výraz. Láskyplně pohladil Tonyho po paži. „Už ho neopustím."

„Věřím ti. Tvoje přítomnost už teď dělá zázraky." Poškrábal se na čele. „Jeho hodnoty jsou nejlepší za poslední dva měsíce. Nevím, jaká kouzla děláš, ale děláš je dobře."

„Kéž bych mohl kouzla použít," povzdychl si. „Ale léčit moc neumím," přiznal nešťastně.

„To nevadí." Natáhl ruku a jemně ji položil na Lokiho rameno. „Buď tady. To mu pomůže nejvíc."

„S radostí," odpověděl smutně a neklidně se zavrtěl, ukazuje na přístroje kolem postele. „Poslyš... je tohle všechno nutné?"

Bruce svraštil čelo. „Jak to myslíš?"

„No, já samozřejmě chápu, že je Tony na tom mizerně. Ale..." Stiskl si kořen nosu, jak přemýšlel nad formulací slov. „Dostává nějaké léky nebo to je nutné jen na kontrolu jeho stavu?"

Doktor zavrtěl hlavou. „Dostával něco na snížení horečky, ráno mu vyndáme kanyly. Chemoterapie skončila už dávno, byla k ničemu. Medikamenty už nepomohou, můžu mu dát pouze tišící prostředky na bolest, až o ně požádá." Unaveně se opřel do křesla. „Kontrolujeme ho, aby kdyby přišlo zhoršení... snad chápeš, co se tím snažím říci."

Loki moc dobře věděl, kam tím druhý muž míří. Chtěl pro svého přítele to nejlepší a byl připraven mu okamžitě pomoci a ulevit, až bude umírat. Rozuměl jeho starosti. Taktéž chtěl, aby měl Tony odchod co nejsnazší, i když si samozřejmě přál, aby se uzdravil a byl zase v pořádku. Přesto vyjádřil své přání.

„Bruci, rozumím ti. Vím, že chceš pro něj to nejlepší." Počkal, až přikývne na znamení souhlasu a pokračoval: „I já pro něj chci jen to dobré." Zadíval se, jak Tony spokojeně oddechuje a políbil ho do vlasů. „Stále ho miluju, i přes ten dlouhý čas, co jsem s ním nebyl kvůli pitomýmu nedorozumění. Snažil jsem se přesvědčit sám sebe, že k němu nic necítím a celkem mi to šlo, ale věděl jsem, že si jen lžu do kapsy." Mimoděk hladil Tonyho rameno a povídal, zatímco druhý muž trpělivě naslouchal. „Bruci, chci ho vzít domů." Podíval se s odhodláním ve svých očích.

„Loki –" nadechl se ale bůh ho nepustil ke slovu.

„Vím, že si asi myslíš, že to je blbej nápad. Ale zvaž to, prosím. V domácím prostředí mu bude líp. Já... ho nespustím z očí. Budu se o něj starat, můžeš ho chodit kontrolovat, udělám, cokoliv řekneš a –"

„Stačí, stačí." Zvedl ruce, aby zastavil proud slov. Loki ztichl a ochranitelsky obejmul Tonyho ještě pevněji. Upíral na doktora psí oči a modlil se, aby mu to povolil. „Víš, je to náhodou skvělý nápad. Kdyby byl někdo, kdo by se o něj mohl celodenně starat, ani bych ho sem nebral."

„Fakt udělám všechno... moment. Ty vážně souhlasíš?" Cítil, jak se mu tvář rozjasňuje a pokrývá ji připitomělý úsměv.

„Uvidíme ráno, podle výsledků, ano? Pokud budou takhle dobré výsledky, tak ho propustím."

„Kdybych neměl plné ruce, tak bych tě objal," špitl a šťastně se zubil od ucha k uchu.

„Jsme tu první," řekl Loki naprosto zřejmou věc, když se pohodlně usadili v rezervovaném boxu jejich oblíbeného baru.

Rozhlédl se okolo. V tuto večerní hodinu zde bylo narváno. Kdyby si neobjednali místa předem, neměli by si kam sednout. Všechny stoly byly obsazené, u baru postávaly hloučky lidí a na parketu návštěvníci tančili tělo na tělo, i když se vůbec neznali. Panovalo zde šero narušené občasnými záblesky barevných světel od stanoviště DJ a malých lampiček v boxech po kraji lokálu.

„Taky jsem si všiml," zašklebil se Tony a upil svou skotskou.

„Toho by se dalo využít." Loki povytáhl obočí a uculil se. Svého piva se zatím nedotkl.

Tony na něj stočil pohled a rozbušilo se mu srdce. Loki na něj hleděl s výrazem, který nepotřeboval překlad. Přimhouřené smaragdy měly zvláštní lesk a zuby stisknutý spodní ret způsobil, že Tony nasucho polkl. „Jak to myslíš?" zeptal se a modlil se, aby jeho výraz špatně pochopil.

„Zkus hádat, zlato," zašeptal Loki chraptivě a olízl si horní ret.

Tonyho čelo se pokrylo několika kapkami potu. „Neblázni," zasyčel, když světélko nad jejich hlavami najednou zhaslo.

„Proč?" zeptal se zvesela a v náhlém popudu ho mlaskavě políbil. „Zahrajeme si hru," zapředl nakloněný k jeho uchu.

„Ja-jakou hru?" zakoktal a neubránil se vzdychnutí, jak se Lokiho jazyk dotkl jeho lalůčku.

„Kamenné tváře." Jemně ho kousl a odtáhl se. Pohledem rychle zkontroloval okolí a pak se ponořil pod stůl.

„Loki, NE!" zvolal vyděšeně. Snažil se mu nahmatat pod stolem hlavu a odstrčit ho, ale to už bohovy hbité prsty rozepínaly poklopec jeho džínů a vysvobozovaly vzrušený penis.

Loki se samolibě usmál, neboť se jeho domněnka potvrdila. Vzrušení z nepoznaného postavilo jeho mužství do pozoru a ukázalo se v bohově dlani v celé své délce. Spíše cítil, než viděl ve tmě pod stolem, jak miliardář ztuhl, když olízl jeho špičku. Pohodlně se usadil a začal jeho penis něžně a pomalu sát. Měl v plánu ho dráždit co nejdéle, aby si to pořádně užil a dal by cokoliv za to, aby ho mohl pozorovat.

Tony slabě zakňučel, když ucítil, jak jeho žalud obemkla milencova ústa. Připadalo mu, že to nemůže být pravda, že se mu to jen zdá a nikdo mu nekouří jeho chloubu v baru pod stolem, kam může kdykoliv někdo přijít. Pociťoval silnou nervozitu, neboť kolegové měli dorazit každou chvílí a měl tendenci boha odstrčit, ale ten si počínal se svým jazykem tak obratně, že byl Tony schopný se jen přihlouple usmívat, držet si klepající rukou drink před obličejem a snažit se krotit své vzdechy.

Toto byl jeho dávný sen, ale nikdy nedostal odvahu ho zrealizovat. S Lokim ztrácel zábrany a zažíval stále nové a nové vzrušující situace. Bůh se příliš nestyděl.

Adrenalin se rozléval jeho žilami a zvyšoval jeho senzitivitu. Každý dotek vlhkého jazyka jako kdyby mu způsoboval elektrický šok, propalující ho až do morku kostí a vysílající mrazení okolo páteře. Volnou rukou nahmatal kadeře svého partnera a zamotal do nich prsty.

„Loki, ty parchante," vydechl dostatečně nahlas, aby ho pod stolem slyšel a zatahal ho za vlasy, jak mu jeho kousnutí vyslalo další elektrický impuls do mozku.

Podsadil pánev a opřel se, čímž druhému muži ještě zlepšil přístup ke svému klínu. Ten ho jako poděkování odměnil silným stisknutím varlat. Tony zaúpěl a zavřel oči. Doufal, že je v boxu dostatečné šero a nikdo ho nevidí. Jeho sebekontrola začala selhávat, držel černé vlasy v pěsti a mimovolně se pánví rozpohyboval proti jeho ústům, která ho laskala mučivě pomalu.

Pootevřel oči a napil se. Málem mu zaskočilo, když Loki začal obkružovat jeho žalud a zuby dráždil uzdičku. Docházel mu vzduch, jeho dech byl mělký a rychlý, a ač se velmi snažil, nedokázal v sobě udržet všechny vzdychy. Ucítil prst na svém vstupu ve chvíli, kdy si všiml, jak si Steve a Clint razí cestu skrz roztančený dav.

„Ne, to ne," zašeptal a kousl se zevnitř do tváře, aby nevydal jediný zvuk. „Loki, přestaň, prosím," fňukl. „Už jsou tady," vyjekl a ucítil prst uvnitř sebe.

Bůh na jeho prosby nereagoval, snad jen, že ještě zpomalil ve svém počínání. Olizoval, sál a hladil Tonyho penis a varlata s procítěnou vášní, přitom přidal druhý prst do Tonyho otvoru a začal s nimi pohybovat dovnitř a ven.

„Nazdar Tony," pozdravil Steve a posadil se naproti. „Clint šel pro pití, vezme i pro tebe.""

„Aaaa... hoj," odpověděl zastřeným hlasem a znovu se kousl do tváře, neboť Loki začal zpracovávat jeho mužství rukou a jazyk přesunul ke konečníku a nahradil jím své prsty. „Díky," hlesl a rychle se skryl za sklenicí.

„Tak co, už ti tady nějaká padla do oka?" zeptal se ho kapitán s nenuceným úsměvem a rozhlédl se po parketu. „Není tu nějaká tma?" poznamenal.

„A-asi rozbitá – aaa žárovka," pokusil se o odpověď a opřel se víc, aby skryl svůj obličej ve tmě. Naléhavě zatahal boha za vlasy, aby to už konečně ukončil, v penisu mu cukalo a nemohl vydržet mučení svého libida.

Loki se zřejmě rozhodl smilovat nad jeho utrpením, vrátil se ústy k erekci a přidal rychlé tahy svou dlaní.

Steve se zamračil a naklonil přes stůl. „Jsi v pohodě?"

Tony dokázal jen s přivřenýma očima přikývnout a doufal, že ho kapitán neslyší sténat. Nezvládal už zakrývat pomalu se blížící orgasmus. Nedokázal si představit, jak potlačí svoje vyvrcholení. A jak se chce Loki nepozorovaně vynořit. O jejich vztahu ještě nikdo nevěděl, i když mnozí jistě něco tušili.

Kapitán se zamýšleným výrazem opřel. Něco mu nesedělo. Tony se choval zvláštně a prapodivně se ošíval. Zdvihl obočí. „Kde je Loki?"

„Cooo?" utopil nechápavě otázku v dalším stenu. Vyndal z kapsy mobil a připravil si ho do dlaně. Druhou rukou stále tahal Lokiho za vlasy.

Ukázal na láhev uprostřed stolu. „Má tady pivo."

„Nevím," vyhrkl a nápadně upustil mobil pod stůl. S hlasitým zvukem zaryl prsty do svého stehna a naklonil se, aby se schoval pod desku.

Loki udělal poslední tahy svou dlaní při současném nepřestávajícím sání jeho naběhlé špičky a Tony konečně vyvrcholil do jeho úst, předstíraje, že hledá mobil a hlasitě oddechuje zkroucený na lavici. Loki spolykal všechnu dávku spermatu a slastně se olízl. S veselým úsměvem podal milenci mobil. „Líbilo?" Jiskry v očích mu jen plály.

„Zmetku," ucedil vyřízený miliardář, vymotal své prsty z jeho kadeří a láskyplně ho pohladil po zrůžovělé tváři. Rychle ruku stáhl, vrátil přirození do kalhot a s mobilem v ruce se vynořil nahoru. Lámal si hlavu, jak se Loki dostane ven, ale to už si sedal vedle něj.

„Ahoj, Steve," Usmál se a napil zteplalého piva. „Fuj, to je pěkně hnusný." Zatvářil se, jako kdyby spolkl citrón.

„Příště to dopij dřív, než polezeš pod stůl," poradil mu suše Clint, zatímco podával ostatním nápoje, co akorát přinesl. Tony leknutím vyprskl svou skotskou na ubrus.

„Dík za radu a studený pivo," prohlásil bůh nenuceně. Zastrčil si vlasy za ucho a koutkem oka zahlédl, jak se mění Rogersův výraz na šokovaný. „Ale co bych dělal pod stolem?" V obličeji měl výraz absolutní nevinnosti, zato Iron Man se snažil splynout s rudým polstrováním lavice.

„Co já vím, kouřil Starkovi ptáka, například?" nadhodil Barton, upil ze své láhve a pozorně ho pozoroval.

„Ty myslíš, že by chtěl?" zeptal se Loki a položil si zadumaně ukazováček na spodní ret.

Clint se k němu nahnul se škodolibým úsměvem. „Nevím, jestli chtěl, ale očividně se mu to líbilo," usadil ho. Loki vyklenul jedno obočí v otázce. „Špatně sis utřel pusu a jsi strašně rozcuchanej," rýpl si a pobaveně sledoval, jak si bůh rychle otřel ústa a uhladil vlasy. „A navíc jsem viděl, jak lezeš ven," utáhl pomyslnou smyčku jejich oprátky a začal se samolibě smát.