Jessie seděla na hodině biologie, ale úplně ignorovala výklad učitelky před sebou. Scott, který seděl vedle ní, ji sledoval bedlivým pohledem a když se ji vyučující na něco zeptala, musel do ní zabodnout loket, aby se vrátila zpět na zem.

Zmateně zamrkala očima a pak bez vysvětlení vyběhla ze třídy.

„Já..." Scott se začal rychle zvedat, sledován nekompromisním pohledem profesorky. „...Měl bych zkontrolovat, jestli je sestra v pořádku." Přehodil si batoh přes záda a vyběhl za Jessie. Ta mezitím téměř doběhla na školní parkoviště. Divoce mávala rukama a křičela na muže z odtahové služby, který stál u starého džípu.

„Nemůžete to auto odtáhnout!"

„Můžu a odtáhnu ho."

Jessie zmateně zatěkala pohledem a pak na auto položila ruku. „Ale to je moje auto!"

Muž ji sjel pohledem od hlavy až k patě a nakonec zavrtěl hlavou. „Není to vaše auto."

„Ale mohlo by být!"

„Totiž,... je to moje auto," pronesl Scott, který konečně doběhl na parkoviště, „je to moje auto. Mám klíčky. Mám klíčky u sebe ve skříňce. Takže... Můžete odjet a já si doběhnu pro ty klíčky." Zeširoka se usmál, ale muže z odtahové služby o své pravdě nepřesvědčil.

„Hele, poslyšte – i kdyby to bylo vaše auto, já už s tím nic neudělám. Jak je to jednou na háku, tak to zůstane na háku."

„Ale..." Jessie se pokusila něco namítnout, ale Scott ji skočil do řeči.

„Co musíme udělat, abyste to auto tady nechal?"

„Zaplatit odtah."

„Kolik?"

„Sto padesát dolarů."

Jessie hned vytáhla peněženku a obrátila se na bratra: „Kolik máš?"

„Padesát dolarů."

„Dej mi je."

„Ale to je všechno, co mám! A když říkám všechno, myslím tím všechno..."

„Prostě mi je dej!" Vyjela po něm zprudka a natáhla ruku před sebe. Zmateně položil peníze na její dlaň a ona je podala muži před sebou. Pak vylovila z kabelky peněženku a podala mu další svazek bankovek. Muž si je spokojeně přepočítal a nakonec odpoutal auto ze svého stroje a odjel.

Jen co jim zmizel z dohledu, Scott vystartoval po Jessie: „Můžeš mi říct, co to mělo být?"

„Máme džíp."

Jednou rukou se dotýkala auta, hlavu měla bojovně vystrčenou vpřed.

„Jessie," oslovil ji jemně, ale ona jen zavrtěla hlavou.

„Ty peníze ti vrátím, slibuji."

„O to nejde. Jde o tebe."

„Já jsem v pořádku."

„Lžeš. Podívej se na sebe! Nemáme jediný důkaz, že Stiles někdy existoval. Ani to nezní jako opravdové jméno. Sama jsi říkala, že po sobě musel něco zanechat. Ale nic jsi nenašla. Honíš se za nějakým přízrakem, místo toho, abys řešila opravdový problém. Divoký hon odnesl půlku lakrosového týmu, Jessie! Potřebujeme tě. Já tě potřebuji."

Jessie dlouho nic neřekla. Jednou ruku přejížděla po kapotě auta a druhou měla bojovně sevřenou v pěst.

„Prosím, věř mi. Prosím."

Zvedla pohled a zadívala se na něj.

Když ji Scott uviděl, veškerá zlost z něj vyprchala. Občas si neuvědomoval, že Jessie není jako on. I když se to snažila skrývat, pořád byla jenom křehkou dívkou. Nebyla vlkodlak jako on. Na duši i na těle měla hned několik šrámů. Udělala by pro něj cokoliv na světě.

A on teď musel udělat to stejné pro ni.

„Věřím ti, sestřičko. Vždycky ti budu věřit."

Před dvojčaty byly dlouhé prázdniny.

Prvních několik týdnů Scott docházel do letní školy, aby mohl nastoupit do dalšího ročníku, Jessie většinu času trávila v posteli, aby odpočívala a doléčila své zranění a Stiles neustále skučel, jak moc se nudí.

Jejich dny plynuly v pomalém rytmu, který nenarušovalo nic nadpřirozeného.

Bylo to skoro jako předtím.

---

Když si vyrazila téměř po měsíci poprvé zaběhat, zastavil ji Chris Argent.

„Potřebuji s tebou mluvit."

„Nechápu, proč bych s vámi měla mluvit!" Založila si ruce na hrudníku. Zhluboka oddechovala – i krátký běh ji po dlouhé době a hlavně po jejím zranění – pořádně vyčerpal.

„Kdybys se mnou nechtěla mluvit, už by jsi mě poslala do háje."

„Možná," přiznala nerada. „Mluvte. Ale rychle."

Chris Argent jen přikývl. „Mám pro tebe jednorázovou nabídku. Jak už určitě víš, moje rodina má dlouhou loveckou tradici, která se jen těžko porušuje. Jenže já a moje dcera jsme se po všech těch událostech minulých měsíců rozhodli, že právě tuhle tradici zrušíme a přestaneme být lovci. Ale já vím, že se něco blíží a nemůžu nechat město nechráněné. Zároveň ale nemůžu porušit slib, který jsem dal Allison. Nemůžu trénovat svoji dceru, aby se stala lovkyní. Ne potom všem, čím si prošla. Čím jsme si všichni prošli."

Jessie lehce přimhouřila oči, ale nechala ho mluvit dál.

„V naší rodině je spousta tradic, ale tou vůbec nejstarší je, že hlavní slovo má žena. Sleduji tě už nějakou dobu, Jessie. Vím, že jsi skvělá atletka. Vím, že máš skvělé reflexy a vím, že máš dobré srdce. Možná je proti pravidlům, žádat někoho cizího, aby se stal členem lovecké rodiny, ale moje rodina tě potřebuje."

Jessie nechápavě nakrčila obočí. Nebyla si jistá, jestli pochopila Argentova slova správně.

„Chcete, abych byla lovkyní, ale vaši dceru toho chcete ušetřit?"

„Ano."

„Nechápu, proč bych měla přikývnout."

„Protože se cítíš méněcenná. Scott má tesáky a drápy, Stiles má svůj mozek,... A co máš ty, Jessie? Čím ty můžeš pomoc svým přátelům?"

„Stále nechápu, proč si myslíte, že vám na to přistoupím."

„Copak to nechápeš, Jessie? Nabízím ti možnost, jak ochránit tvé přátelé. A nechci skoro nic na oplátku."

„Jenom chcete, abych vraždila vlkodlaky."

„Pokud někoho zabijí, nebo pokud budou představovat hrozbu, pak ano. Pak je nutné takového tvora zlikvidovat. Stejné je to s každým zvířetem. Pokud má pes vzteklinu, musíš ho utratit. Pokud je to nevinný gaučový mazlík, necháš ho žít."

Zůstala mlčet a přemýšlela o jeho slovech.

„Musím si to nechat projít hlavou."

„Ne. Je to jen jednorázová nabídka. Buď na ni přistoupíš teď, nebo zapomeneš, že jsem ti někdy něco podobného nabídl."

„Ale já si to chci promyslet."

Chris Argent prudce zavrtěl hlavou. „Ne. Chceš si o tom pohovořit se svými kamarády. A to ti nemůžu dovolit. Pokud na moji nabídku kývneš, musí to zůstat tajemství. Nesmíš o tom nikomu říct. Ani Scottovi, ani Stilesovi. A už vůbec ne mojí dceři."

Zůstala mlčet a Argent ji probodával pohledem.

I když se to zdálo neuvěřitelné, všechny jeho argumenty dávaly smysl.

Vážně o jeho nabídce uvažovala.

A měla jen pár minut na to, aby mu odpověděla.

Po chvíli ticha se rozhodla.

„Dobře. Udělám to."

Viditelně se mu ulevilo.

„Ještě se ti ozvu a domluvíme se na detailech."

Přikývla a byla téměř na odchodu, když ještě zaslechla jeho poslední slova: „Děkuji, Jessie."

---

V rámci jednoho z mnoha večerů, kdy se Stiles a Jessie snažili přivézt Scotta na jiné myšlenky, zamířili na jeden z večírků, které se ve městě o prázdninách konal.

Scott věděl, že Allison není ve městě, jinak by s jejich nabídkou nikdy nesouhlasil.

Jenže oba jeho kamarádi zapomněli, že díky svými vlkodlačím schopnostem se nebude nikdy schopný opít. Jeho tělo se zvládlo vždy vyléčit tak rychle, že alkohol na něj nepůsobil. A i když se Scott opravdu snažil, brzy ho nesmyslné skákání v davu a hlasitá hudba přestali bavit. Z večírku zmizel jako pára nad hrncem a své sestře jen poslal zprávu o tom, že se rozhodl jít domů.

Jessie tančila uprostřed davu a zeširoka se usmívala.

Oblečená byla do krátkého trika a do kalhot s vysokým pasem. Když ale zvedla ruce, odhalila kousek svého vypracovaného bříška. Nebylo divu, že se nacházela ve společnosti několika chlapců, kterým nevadilo pozvat ji na drink, pokud jim věnuje krátký tanec.

„Hele, kámoško, nezapomínáš na někoho?"

„Myslíš na svého kamaráda, který neumí tančit?"

„Já umím tančit!"

„Neumíš. Když tančíš, lidé ti chtějí volat záchranku, protože mají strach, jestli nemáš epileptický záchvat."

„To bolelo, Jessie!" Ohradil se prudce, ale ona se jen zasmála.

„Ještě dva drinky a možná si s tebou zatančím."

„Ještě dva drinky a možná tě vezmu domů."

„Možná."

---

Ale domů se dostali až nad ránem.

Taxíkem dojeli k domu Stilinských a se smíchem vtrhli dovnitř.

Oba byli opilí, ale ve skvělé náladě.

Šerif byl v práci a tak měli celý dům jen pro sebe. Vpadli do Stilesova pokoje, kde se rozhodli pokračovat v diskotéce. Z jejího telefonu pustili písničku dostatečně nahlas, aby ozvučila celý pokoj.

Jessie hlasitě vypískla a téměř okamžitě se začala vrtět v rytmu hudby.

„Dlužíš mi tanec!" Křikl na ni Stiles, který ji pobaveně sledovat z kraje svojí postele.

„Tak si pro něj pojď!" Natáhla k němu ruku a on ji váhavě uchopil. Zavrávoral, když vstával z postele a Jessie se zeširoka usmála.

Nekontrolovaně a mimo rytmus pak poskakovali po celém pokoji.

Nahlas se smáli.

Drželi se přitom za ruce jako malé děti.

Další píseň, která se rozezněla pokojem, ale byla pomalá, ploužáková.

Stiles uchopil Jessie za boky a ona si položila ruce kolem jeho krku. Přitáhl ji k sobě a ona se zeširoka zazubila.

„Víš, že když tančíš s kamarádkou, takhle tělo na tělo,... tak tvůj kamarád tančí s tebou?" Poznamenala a tázavě pozvedla obočí.

A on se náhle natáhl a krátce ji políbil.

„Dělají tohle kamarádi při tanci?"

Jessie nezaváhala ani na chvíli. Vyhoupla se na špičky a hladově mu polibek oplatila. Cítila, jak ji pevně tiskne v bocích a ona si pohrávala s jeho vlasy. Odtrhli se od sebe, až když jim došel vzduch v plicích.

„Já nevím, dělají?" zeptala se s uličnickým výrazem na tváři.

Místo odpovědi ji znovu políbil. Jeho ruce přitom sklouzly z jejích boků a pohrával si s okrajem jejího trička. Jen co se od sebe znovu odtrhli, přetáhl ji ho přes hlavu.

„A dělají tohle kamarádi?" zeptal se znovu nevinně.

Pokrčila rameny a podobně jako ona ho vysvlékla.

„Já nevím, dělají?"

Uchopil její obličej do dlaní a místo odpovědi ji tvrdě a hladově políbil. Ona přitom rukama zkoumala každý centimetr jeho holé kůže a byla překvapená každým svalem, který se ji zavlnil pod rukou.

Viděla ho svlečeného už několikrát, ale nikdy v tom nebylo nic erotického.

Jenže teď přestali být kamarádi a chovali se jako opilí puberťáci.

Už ji nelíbal na rtech, ale něžně a přesto hladově objevoval zákoutí jejího těla. Přirazil ji přitom ke zdi a ona (i kdyby chtěla) neměla kudy uniknout. Potichu mu vzdychala do ucha po každé, když ji políbil na citlivé místo.

Prsty si pohrávala se zipem od jeho kalhot, zatímco ty její už dávno leželi na zemi.

„Stilesi..."

Vydechla jeho jméno a on se okamžitě zarazil.

„Jessie, nemusíme to dělat, jestli nechceš."

„Ne... Já..." Olízla si suché rty a slova se ji zarazila v krku.

„Jessie, o nic nejde, prostě jsme se jen opili a... vážně, já můžu spát dneska na gauči."

Skočila mu do řeči, dřív než stihl pokračovat: „Prostě mi jen slib, že se mezi námi nic nezmění. Budeme pořád kamarádi, že jo?"

„No jasný."

„Dobře, dobře." S úsměvem přikývla a natáhla se pro další polibek. On se ale odtáhl a prohlédl si ji zvídavým pohledem, jako kdyby jejím slovům doopravdy nevěřil. Jessie se ale zamračila.

„Mieczyslawe Stilinski, pokud mě teď hned neodnesete na tu postel, tak vám slibuji, že už nikdy nebudeme přátelé!"

Neubránil se úsměvu, když ho oslovila jménem. Z jejích úst znělo překvapivě správně, tak správně, jak ho nedokázal vyslovit ani on sám.

„Vaše přání je mým rozkazem!"

Popadl ji a ona se rozesmála.

Umlčel ji až dalším polibkem.

---

Nebyla si jistá, co společná noc znamenala, ale pravdou bylo, že jejich společný vztah nepoznamenala. Chovali se k sobě stále stejně, milovali se jako bratr se sestrou a ani jeden z nich nemluvili o tom, co se stalo.

To ale neznamenalo, že by toho jeden z nich litoval.

Po večerech spolu hráli videohry, dívali se na filmy a vzájemně si ujídali popcorn.

---

Prázdniny rychle utíkali. Jessie se Scottem se doma míjeli. On trávil spoustu času ve škole, nebo v práci. Když už se dostal domů, většinu času seděl nad učebnicemi. Nesnažil se jen dohnat učivo z uplynulého ročníku, studoval i knihy do toho dalšího.

Jessie, na druhou stranu, strávila většinu času s Argentem. Zatímco Allison pobývala na prázdninách mimo Spojené státy, ona absolvovala těžký lovecký výcvik. Za méně než měsíc se naučila spoustu věcí. Trénovala střelbu z pistole, učila se různé techniky boje na blízko, brzy se dokázala dostat z pout bez použití nože.

Byla zvyklá na fyzickou námahu, ale Argentovi tréninky ji zmáhaly po psychické stránce. Učila se kodexu, učila se psychologii, učila se jak přežít.

Ale ze všeho nejtěžší pro ni bylo lhát Scottovi se Stilesem.

---

„Co děláš dnes večer?"

„Spím."

„Pustíme si film!"

„Stilesi,... prosím. Jsem unavená, chci jet spát."

„No tak to je výborný! Jsou prázdniny a já většinu času sedím doma sám, protože ty i tvůj bratr máte dost práce a zapomínáte na svého kámoše!"

Jessie si zhluboka povzdechla. Věděla, že má pravdu.

Vždycky měl pravdu.

„Za jak dlouho mě vyzvedneš?"

---

„Co to děláš?" Zeptala se překvapivě, když se v půlce filmu k ní sklonil a políbil ji.

„Já... Nevím." Rozhodil rukama a přesedl si na druhou stranu pohovky. „Ježíš, Jessie, strašně se omlouvám. Vůbec nechápu, co to..." Nenechala ho doříct větu. Natáhla se k němu a umlčela ho polibkem.

Opatrně sevřel její obličej do svých dlaní, a když se jejich rty rozpojili znovu promluvil: „Co to děláme?"

„Děláme, to co kámoši dělají," odpověděla mu s úsměvem na rtech.

„Ale tohle přece kámoši nedělají."

„Ty jsi mě políbil první."

Přikývl. Její obličej byl jen pár centimetrů od toho jeho a bylo až s podivem, že ji přitom pohybu neuhodil.

„Nemusíme to dělat," promluvila, když si všimla nejistoty v jeho pohledu. Položila si ruce na ty jeho. Opatrně je sundala ze svého obličeje a postavila se. Udělala několik rychlých kroků napříč pokojem a divoce přitom gestikulovala rukama. „Nejsme přece žádní králíci, že jo. Jsme puberťáci, máme hormony, ale nejsme králíci. Jsme dva kamarádi, kteří jsou nezadaní, to neznamená, že spolu musíme spát, no ne?"

„No jo!" Taky vyskočil na nohy, ale zůstal stát na místě. „Udržíme svoje hormony pod kontrolou."

Každý stál na jedné straně pokoje. Jessie se opírala zády o stěnu, zatímco on nervózně přešlapoval před pohovkou. Ticho mezi nimi rušil jen film, který stále hrál na pozadí.

„Kašlu na to," zamumlala Jessie.

„Tak jsem prostě králík," pronesl s úsměvem Stiles ve stejný moment, kdy mu skočila kolem krku. Nohy obtočila kolem jeho pasu a přitiskla svoje rty na ty jeho.

---

Jen pár dní před koncem prázdnin si Scott pořídil motorku. Byl to starý, terénní motocykl, ale pro Scotta to byla láska na první pohled. Koupil si ji za našetřené peníze a i když Melissa s jeho rozhodnutím zpočátku nesouhlasila, po pár dnech pochopila tu obrovskou výhodu, jakou ji motorka přinášela.

Její syn už po ní nikdy nebude chtít půjčit auto.

Nikdy.

A podobně jako Scott, i pro Jessie to byla láska na první pohled.

První dva dny téměř nesesedla z motorky a společně se Scottem křižovali po okolních silnicích.

---

„Vážně to chceš udělat?" Zeptala se zadního sedadla starého džípu. Společně se Scottem a Stilesem mířili do vedlejšího města, kde se její bratr chtěl nechat potetovat.

„Víš, Jessie, i když se mě zeptáš ještě stokrát, svůj názor nezměním."

„Ale mohl bys."

„Nemohl."

„A nemůže si vytetovat aspoň něco... normálního?"

„Co se ti na tom nelíbí?"

„Je to příšerný," zamumlal Stiles, který podobně jako Jessie, nesouhlasil s jeho nápadem na tetování.

„Vy dva jste příšerní!"

---

K pobavení Stilese i Jessie se Scottovo tetování samo vyléčilo. Jen co nasedl zpět do auta, bylo pryč.

Po cestě zpět do města se Scott rozpovídal, proč pro něj bylo tetování důležité.

„Víte, co znamená slovo tetování?" zeptal se jich a přitom si rukou třel paži, kde ještě před několika minutami bylo to jeho.

„Něco označit," ozval se hned Stiles, který mohl pracovat jako chodící wikipedie.

„Také se to dá přeložit jako otevřené zranění," opravil ho Scott a v zápětí pokračoval: „Vždycky jsem věděl, že chci tetování. Plánoval jsem, že si ho nechám udělat k osmnáctým narozeninám, ale nakonec jsem se rozhodl jinak a nechal si ho udělat teď. Jako takovou odměnu."

„Za co?" zeptal se Stiles, ale Jessie už věděla, co odpoví. Natáhla se a jemně stiskla bratrovo rameno. On si položil ruku na tu její a chvíli ji jen tak držel.

„Za to, že jsem to vydržel. Že jsem se celé léto neozval Allison. I když to občas bylo vážně těžké. Chtěl jsem ji dopřát ten prostor, který chtěla. Uplynulo celé léto a pořád to bolí. Pořád to je jako otevřené zranění. A já ani nevím, jestli se vrátí zpět do města."

„Já myslím, že se vrátí." Stiles zastavil na červené, vedle jediného auta, kterou za celou dobu jízdy potkali. Když se podívala z okýnka, všimla si, že v autě sedí Lydie a Allison. A stejně nechápavě jako ona hleděla na ně, hleděli teď ty dvě na džíp.

„Stilesi, udělej něco!"

„Je červená!"

„Udělej něco!"

A Stiles se natáhl přes Scotta, který zapadl do sedadla tak, že nebyl téměř vidět, a otevřel okno na jeho straně.

„Héééééj!" Křikl nadšeně, zatímco Lydie sešlápla pedál a rozjela se pryč, nedbajíc na semafor.

„Myslím, že nás neviděli."

„Ty jsi takový idiot."

Jenže na semaforu naskočila zelená a Stiles se pomalu rozjel.

Jel jen několik metrů za dívkami v autě.

„To vypadá, jako kdybychom je sledovali. Udělej něco!"

„A co?!"

„Něco, to je jedno!"

Stiles zamáčkl brzdu a auto zastavilo tak prudce, až Jessie málem skončila na předním skle.

„To je geniální nápad," zamumlala potichu.

Ale k jejímu překvapení zastavily i dívky před nimi.

„Co to znamená?"

„Já nevím!"

Všichni tři v autě si vyměnili nechápavý pohled a díky tomu jim málem unikl osamělý jelen, který se náhle objevil na silnici. Běžel přímo na auto, kde seděla Lydie s Allison a než stihl kdokoliv z nich zareagovat, naběhl do modré Toyoty, která patřila zrzce.

Scott, Stiles i Jessie vyskočili z auta, podobně jako vyděšené dívky.

„Jste v pořádku?"

„Jo. Asi jo. Nic mi není." Allison přikývla. Jessie neuniklo, že se červená a stydlivě se usmívá. Ani jeden z nich si určitě nepředstavoval, že jejich první společné setkání proběhne právě takhle.

„Ale já nejsem! Co to sakra bylo?!" Křikla Lydie.

Stiles se ji pokusil uklidnit, ale ona se pořádně nenechala. V jeho objetí vydržela jen chvíli a dál se dožadovala odpovědí. Jenže nikdo z nich ji nedokázal odpovědět.

Vůbec poprvé jsem zde odchýlila od původního seriálu, protože prázdniny měl Argent trávit s Allison ve Francii. Já jsem si tohle pro potřeby povídky trochu upravila a poslala do Francie jen Allison. Podobně je to i Argentem, který chtěl skončit s lovem a zpátky se vrátil až za velkého přemlouvání Scotta. Nicméně - tady myslel na zadní vrátka a rozhodl se z toho všeho vynechat jen Allison. Snad mi to odpustíte :))

A taky jsem zvědavá na vaše reakce, protože v téhle kapitole dochází ke dvěma zásadním změnám - Jessie se zamotává do klubka lží, když přikývne na Argentovu nabídku. No a pak je tu taky posun vztahu mezi Jessie a Stilesem - z kamarádů... na tak trochu jiné kamarády. Hehe.