Po tom, co Mike rozvířil vody ve škole se zástupcem a věnoval se tomu i Alexův otec, došla na vedení inspekce a dala vše do pořádku, za což jsem byla ráda a Mike si oddychl.

Celý den jsme se všemi hrotili školu a když jsme se s Mikem posadili k večeři, začali jsme uvažovat nad čtvrtečním Dnem díkuvzdání. Považovali jsme to jako skvělou příležitost seznámit Mikovi a moje rodiče a rovnou uvést na pravou míru, že jsme manželé.

Přerušilo nás klepání na dveře. Mike se na mě překvapeně podíval, ale já jen doufala, že to nebude otec.

Jakmile jsem uslyšela Alexův hlas, překvapením jsem nadskočila. Stála jsem radši za rohem, protože Alex přišel určitě za Mikem.

,,Jsem rád, že jsi přišel. Už jsi v pohodě?"

,,Jo."

,,Dáš si něco?"

,,Ne. Jdeme s Chrisem na pivo."

,,Vlastně jsem ti chtěl poděkovat za ten incident ve škole."

,,Nápodobně. Kdybys ho nesrovnal se zemí, asi by to neřešila inspekce, ale hlavně že je Fade v pořádku."

,,Jo, vypadá líp."

,,Miku, s klukama jsme přemýšleli, co si udělat dovolenou takhle před zimou někam do tepla? Mexiko?"

,,Proberu to s Fade."

,,Jo chtělo by to svatební cestu, ne?" podotkl Alex a zněl jako by se snad smál.

,,No upřímně, nevím jestli chci brát Fade s tebou a s ostatními."

,,Miku, vím, kde je moje místo. Toho se už nemusíš bát. Navíc taky nepojedu sám. Už mám dámský doprovod."

,,To mě těší. Tak se domluvíme o víkendu. Chtěl jsem udělat takovou oslavu naší svatby. Dorazíš?"

,,Jasně. To si nenechám ujít."

To už znělo jako by si to říkali s úsměvem na rtech a já konečně mohla v klidu spát.

Jakmile odešel, Mike přišel rozzářený jako sluníčko. Snažila jsem se dělat jako, že jsem nic neslyšela a skládala nádobí do myčky.

,,Tak co ti chtěl?"

,,Vzájemně jsme prohodili pár slov a jsme v pohodě. Hned jsme zorganizovali nějaký akce. V sobotu jsem chtěl oslavit tu naši svatbu s pár přáteli a příbuznými, co ty na to?"

,,Ráda."

,,A pak tu padl nápad jet do Mexika na nějakou dovolenou, ale upřímně jsem s tebou chtěl být spíš sám, když už je to ta svatební cesta." usmál se na mě.

,,Lásko, nechám to na tobě. Kam budeš chtít, tam pojedeme. Když budeš chtít jet s ostatními, vždycky se můžeme odtrhnout a být sami."

Ani jsem nečekala, že hned čtvrteční ráno dorazí Mikovi rodiče. Nestihla jsem toho moc a kvůli té večeři s mým otcem, jsem byla o to víc nervózní než jen kvůli pečení. Nia mi šla pomoct a já byla neskutečně ráda, že jsme to nakonec krásně stíhali. Mike s otcem měli nějakou práci na zahradě, když se před pátou hodinou ozval zvonek u vchodových dveří. Upravila jsem se v zrcadle u dveří a snažila se uklidnit.

,,Ahoj." nasadila jsem úsměv a můj otec jen nevěřícně kroutil hlavou, že jsem zase s Mikem.

,,Říkal jsem si, že nás nezve Mike na Den díkuvzdání jen tak a ono to mělo překvapení." pověsil si kabát na věšák a já se zatím přivítala s Lauren a kluky.

,,Dobrý den, jsem moc ráda, že jste přišli." přiběhla Nia a začala jim podávat ruku.

,,To je Mikova maminka a tohle je můj táta a jeho žena Lauren."

,,To je mi ale překvapení. Kdo tu ještě je?" zamrkal na mě otec.

,,Ještě je tu můj manžel, hned je zavolám ze zahrady a ty je zatím usaď ke stolu." pohladila mi Nia rameno.

Sotva co zmizela za dveřmi, otec zkrabatil čelo.

,,Co tohle má znamenat?"

,,Že by žádost o ruku?" nadhodila Lauren a začala se smát.

,,Co blázníš, vždyť je jí dvacet." vyvedl ji z omylu až na to, že měla částečně pravdu.

Snažila jsem se levou ruku se snubním prstenem prozatím moc neukazovat.

Mikův otec přišel velice dobře naladěný a sympaticky se začal vybavovat jak s otcem, tak s Lauren a očividně jim padl do oka. Mike už tak dobře naladěný nebyl a zdál se být nervózní.

,,Po večeři?" naklonil se ke mně Mike, když naléval skleničky na přípitek.

,,Tamto? Asi jo. Až pak."

Posadili jsme se všichni k večeři a hned jsem si všimla otcových pohledů. Sjížděl nás jako zpočátku.

,,Kdy jste se mi to chystali říct?"

,,Co?" vyděšeně vyštěkl Mike.

,,No, že jste se k sobě vrátili. Můžeme uzavřít sázky? Já tvrdím týden." prudce jsem hodila pohled na otce.

,,Jak to myslíš?"

,,No tak Fade, všichni víme, že jsi moc mladá a tohle je jen komedie." vložil si do úst sousto.

,,Tak to se pleteš."

,,To bych sice rád, ale jsem zvědavý, jak dlouho to zase vydrží. Unavuje mě to."

,,Dobře. To už stačí. Je to za námi, ano? Co chceš slyšet?" začínalo být dusno.

Nasupeně jsem vrhla pohled na Mika a snažila uklidnit i svůj zrychlený dech.

,,Patricku, pozvali jsme vás sem kvůli tomu, abyste věděli, že jsme zase spolu a už se vážně nechceme vracet k tomu, co bylo. S Alexem jsme si to vyřešili a co se týká mě a mých bejvalek, Fade už je v takové pozici, kdy si nemusí dělat vůbec žádné starosti." usmál se na mě.

,,Pozici?" podíval se táta nechápavě na Mika.

Naše pohledy s Mikem se střetly a zavládlo ticho krom cinkání příborů o talíře.

,,Tati, Mike je můj manžel." rentgenovala jsem ho pohledem.

Nejprve si naložil plnou vidličku a vložil si ji do pusy. Chvíli žvýkal, než si uvědomil, co jsem řekla. Lauren se se svým překvapeným pohledem podívala dřív než on.

,,Cože?" začala se Lauren smát a když si všimla, že jsme s Mikem oba vážní, podívala se na otce.

Otec v klidu a pomalu dojídal sousto s pohledem na svůj talíř. Celý stůl sledoval jen jeho. Bušilo mi v tu chvíli srdce jako bych přiběhla z maratonu.

Vzápětí zvedl pohled a věnoval ho mně. Polkl, napil se vody a na to se podíval na Mika.

,,Miku, ty jsi ale blbec. Uvědomuješ si, že jí je dvacet?" rozesmál se.

,,Díky, Patricku, ale nevšiml jsem si, že by se nějak lišila od starších." zastal se mě.

,,Fade bude skvělá hospodyňka. Hodně jsem jí už naučila. Navíc já byla ještě mladší, když jsem se vdávala a neuměla jsem vůbec nic. John byl o deset let starší a musel po mně uklízet místo, abych to dělala já po něm. A podívejte se na nás. Jsme spolu tolik let a pořád si rozumíme po všech stránkách." usmála se Nia a mluvila trochu mimo mísu.

Tohle poslouchat se mi fakt nechtělo.

,,Nemá ani dodělanou vejšku."

,,Taky jsem neřekla, že jí nedodělám." bublala jsem vzteky.

,,Vlastně to už není moje starost." podíval se mi do očí.

,,Není. To máš pravdu. Aspoň ses mě zbavil." nahodila jsem škleb.

,,Jak dlouho jste mi to zatajovali?" podíval se otec na Mika.

,,Od soboty."

,,A jak se to líbí vám?" podíval se na Mikova otce.

,,Já jsem nadšený. Mike s Fade vypadají spokojeně. Přejeme jim to." upřímně se usmál.

,,V sobotu bych to chtěl se všemi oslavit. Doufám, že se tu sejdeme."

,,Miku, uděláme to u nás. Máme mnohem větší dům a zorganizuje to Lauren s její oblíbenou cateringovou agenturou."

,,Super nápad." zaradovala se nad mé očekávání sama Lauren.

Až na těch pár tátových připomínek na moji osobu proběhl večer v klidu. Vzal to poměrně dobře ačkoliv se mi zdál být trochu smutný. Mike si zhluboka oddychl.

,,Doufám, že už jim nebudeme muset říkat něco takového." podotkl, když za nimi před půlnocí zavřel dveře.

,,Jednou to stejně ještě přijde." pousmála se Nia.

,,Doufám, že za dlouho. Jsem z toho nervově v kýblu."

,,A proč se nervovat? Patrick je v pohodě. Navíc o dovolení se ptát nemusíš. Fade je dospělá a ty nejsi žádný malý kluk." řekl John a odpochodoval ke schodům, aby si šel lehnout.