Plavba skončila o něco dřív kvůli počasí. Už totiž jen pršelo a tak jsme to v neděli ráno odpíchli a vydali se do přístavu.

,,Stavím se po obědě, jo?" varovala mě Debby.

,,Jasně, budu se těšit." zamrkala jsem na ní.

Z druhé strany mě popadl do náručí Alex a běžel se mnou k autu.

,,Počkej, ty blázne, já bych tam došla rychleji." smála jsem se, když mě položil na mokrou dlažbu.

,,Miku, pojď hodím tě. Musíš se schoulit dozadu."

,,Nebo tam půjdu já." navrhla jsem.

,,Nevadí ti to?" podíval se na mě Mike.

,,Když nepojede i Polly..." špitla jsem.

,,Jede s holkami."

,,Chci jet taky. Hodíte mě jen do nákupáku tady za rohem?" přidal se Sean.

Byla jsem trochu nervózní, že se k nám Sean přicpal, ale věřila jsem, že nic nepoví.

,,Tak jdi dozadu." podíval se na Mika.

,,Já? Jdi si tam ty."

,,Lidi, dohodněte se. Prší a já už jsem úplně mokrej. Ať si tam sedne Mike, Sean vystupuje za rohem." rozčiloval se Alex.

,,No díky."

Zalezla jsem si za Alexe a Mike za spolujezdce. Místa tu bohužel bylo dost a dotýkali jsme se jen kolenem. Mike to příliš neprožíval, protože s Alexem řešili něco s jeho autem.

,,Příští týden budeš mít káru opravenou?"

,,Jo."

,,Seane?" poposedla jsem si dopředu a položila Mikovi ruku na stehno, abych vložila svoje tělo mezi přední sedačky.

,,Kdy zajdeme do klubu, jak jsme se domlouvali?"

,,Klidně hned příští pátek." otočil se a zamrkal na mě, načež se hned pak podíval na Mika.

,,Co ty Miku? Přijdeš doufám sám." střídal pohledy na nás dva a culil se.

,,Já v pátek nemůžu." ozval se Alex.

,,Jak to?"

,,Jedeme na svatbu mojí sestřenici až do San Diega." protočil očima.

,,Tak to necháme na sobotu." dodala jsem.

,,To už nemůže Jill. Ale nějak se domluvíme. Tady mi zastav. Dík. Mějte se." vystoupil s hlasitými pozdravy a pusou na moji tvář.

,,Jdeš dopředu? Vystupuješ hned další." podíval se Alex na mě a nezbývalo mi než se přesídlit.

Zrovna se rozpršelo ještě víc. Položila jsem přední sedačku, abych mohla líp vystoupit. Mikovi jsem rozhodně neříkala, aby kvůli tomu vystupoval. Pravá noha mezi jeho nohy, zvedla jsem zadek a přesunula ho do Mikova klína.

,,Nerozdrť mu koule, kotě." smál se tomu Alex.

Vystoupila jsem s Mikovou pomocí, když mě zatlačil na zadek ven.

,,Jsi celej? Já teda jo." zaplula jsem do předního sedadla a podívala se na Mika s pobaveným výrazem.

Trpce jsem litovala, když mi položil ruku na stehno a měl ji tam celou cestu.

Vystoupila jsem jako by mě někdo kopnul do zadku. Alex mi vyndal tašku ze zavazadlového prostoru a Mike si mezitím vystoupil, aby se přesídlil dopředu.

,,Tak se uvidíme zítra ve škole?"

,,Jo." usmála jsem se a dostala pusu až jsem musela vyvalit oči a lehce ho odstrčit.

,,Zavolám ti." obešel auto.

,,Ahoj Miku." usmála jsem se, ale on za sebou jen zavřel dveře a mávnul.

Za dveřmi mě vítali kluci s hračkami a stříleli po mně pistolemi.

,,Tati?"

,,Hlídám. Lauren má nějaký sraz s kamarádkami." usmál se.

,,Aha."

,,Tak jaký byl víkend."

,,Až na počasí."

,,Jo všiml jsem si, že to stálo za nic. Ale bouřka nebyla nebo jo?"

,,Ne. Jen z dálky. Jdu si vybalit." vycouvala jsem, než se začal vykecávat.

Odpoledne přišla Debby, a tak jsme pokecaly. Hned se mě vyptávala na pusu s Mikem a já místo naprostého ráje musela popisovat normální pusu, kterou bych si dala s kýmkoliv jiným.

,,Víš co, on Alex taky není svatoušek. Mohl odmítnout a dát si panáka. Místo toho si vybral Polly." vztekala se Debby.

,,Matt si taky vybral mě k té scénce."

,,Ale ty jsi ta poslední, na kterou bych žárlila. Nemyslím to špatně, ale vím, že bys tohle nikdy neudělala. Jenže Polly se u toho culila, jako by jí to snad dělalo dobře. Určitě sis toho taky všimla, to nezapírej."

,,Jo všimla. Zrovna tu krávu si musel vybrat, ale už se stalo. Vyčítat mu to nebudu."

,,Jo to kluci nesnáší. Párkrát jsem něco začala vyčítat mýmu ex a už se mohl zbláznit."

Mezi ní a Mattem to vypadalo dobře, ale já se raději nevyjádřila, jak jsem na tom s Alexem. Vždycky se dostaneme na hranici, ale nedojdeme ke zdárnému konci jako takovému, který by si Alex představoval. Nechtěla jsem o tomhle mluvit, i když jsem slíbila, že se jí budu svěřovat se vším. To, s čím jsem se chtěla svěřit nešlo. Od střední jsem se naučila lidem nevěřit a nesvěřovat.

,,Díky, že jsi přišla." loučila jsem se s Debby, když právě přijížděla Lauren.

,,Napíšeme si a v týdnu někam zajdeme."

Už jsem se chtěla otáčet a jít dovnitř, když na mě Lauren promluvila.

,,Fade, počkej. Musíme si popovídat." tvářila se vážně.

,,Co se stalo?"

,,Pojď k altánu. Takový holčičí povídání."

Cupitala jsem za ní a nechápala, o co mohlo jít.

,,Jestli jde o ty šaty, co jsem si půjčila..."

,,Ne o ty zatracený šaty mi fakt nejde." vypadala vytočeně.

,,Tak co?"

,,Líbí se ti Mike?" polilo mě horko.

,,Cože?"

,,Vážně nevíš? Mluvila jsem s Polly. Tohle je nejvíc trapné a nesmí se to nikdo dozvědět. Na co jsi myslela?"

,,Co jako?"

,,Nedělej blbou. Polly mi říkala, že jsi po Mikovi vyjela. Byla jsi opilá a Polly to naprosto chápala, ale přece nemůžeš tohle dělat..."

,,Byla to jen hra. Byl u toho i Alex s ostatními a nic špatného jsem nedělala."

,,Hra? Nechtěj mě naštvat. Nemluvím vůbec o té plavbě, kde se stalo Bůh ví, co říkáš."

,,Tak já nevím, kdy jsem měla co dělat."

,,Tu noc, co jsi ho odvážela opilého z toho mejdanu, tak jsi po něm vyjela."

,,To není pravda. Nebyl opilý, ale zkouřený a já jsem nic neprovedla. Proč bych to dělala? Zeptej se Mika."

,,To mi pověz ty. Taková ostuda. Že se nestydíš."

,,Co tady děláte, holky?" zakřičel na nás otec.

,,Nic tátovi nepovím, ale jestli uslyším od Polly jedinou připomínku nebo se k Mikovi přiblížíš, otec se to dozví a bude zle. To ti garantuji."

,,Stalo se něco?" sjel nás otec.

,,Fade si jen půjčila moje šaty a neřekla mi to. Řekla jsem jí, že si může půjčit cokoliv, ale ne za mými zády. Snad jsme si rozuměly, co?" civěla jsem na malý kamínek v trávě a cítila se jako malá holka.

,,Ano, rozuměly." dodala jsem a oba odešli.

Aby toho nebylo málo, přišla za mnou ještě před spaním.

,,A jestli si budeš Polly nebo Mikovi stěžovat, tak si mě taky nepřej. Myslím, že ti se vším pomáhám a stojím na tvojí straně. Tohle ale není vůbec tvůj styl. Zkoušet to na zadaného a ještě k tomu rodinného kamaráda, který se o tebe stará jako by byl tvůj starší bratr?"

,,Já ale nic neprovedla."

,,No Polly by si to asi nevymyslela. Takže s tímhle na mě nechoď. Věřím Polly. Známe se dlouho a nemá důvod mi lhát."

,,Jasně." utrousila jsem naštvaně.

,,V pátek přijdou na večeři a běda, jestli něco zkusíš nebo se nějak zatváříš."

,,Fajn. Ani tady nebudu."

,,Budeš, protože tu bude víc lidí. Hned po škole budeme slavit narozeniny kluků."

,,Už tenhle pátek? Myslela jsem, až příští."

,,Tenhle. Budeš chodit do školy a ze školy. Pokud budeš chtít jít ven s Alexem, ať mi zavolá nebo pošle textovku on a pokud tě chce vidět Debby či jiná kámoška, tak ať přijde sem. Budeš teď dělat dobrotu a nechci slyšet ze školy nebo odněkud, že se chováš, jak nemáš. Vždycky jsi byla taková hodná a poslušná holka."

Tak hodná a poslušná? Polly mi to nehorázně zavařila. Ještě chybělo, aby mi vzala telefon.

Tohle bylo hodně zlý a já jsem se nehodlala dát.