Limit: -
Podmínky: Harry a Ron idú na hodinu a uvidia Draca ako robí niečo zvláštne... (zadání od Leviathan97)

• • •

„Pohni, Rone! Jestli přijdeme pozdě, McGonagallová nám to pěkně osolí!" křikl Harry přes rameno, zatímco bral smykem roh chodby, která vedla k učebně přeměňování.

„Kámo, my už pozdě JDEME..." brblal Ron a zpomalil, protože ho začalo nesnesitelně píchat v pravém boku. Když konečně také zahnul za roh, málem narazil do Harryho. „Neříkals ještě před pěti nanosekundami, že spěch-" zarazil se v půli věty.

Naskytl se mu nevídaný pohled. Uprostřed chodby se rozkládala bažina odporné barvy i zápachu. Harry s Ronem tak tak zabrzdili přímo na jejím okraji. Ne každý však měl takové štěstí. Přímo uprostřed bažinaté louže se nacházel Draco, který vypadal, jako by se snažil tancovat kozáčka. Zvedal kolena vysoko do vzduchu, ale za podrážkami jeho lakýrek, jež patřily ke školní uniformě, se táhly dlouhé provazce lepkavé hmoty. Její konzistence byla dost podobná mudlovské žvýkačce a měla takovou sílu, že i přes veškerou snahu Draco nedokázal své nohy odlepit od země nadlouho, a tak bezmocně čvachtal nohama v bažině a nořil se pomalu hlouběji.

Na druhém konci chodby se zpoza výklenku vynořily dvě rozesmáté hlavy pokryté kšticí rudých vlasů, a nad nimi ještě jedna, průsvitná. Všechny tři propukly v hlasitý řehot. Draco se na ně obrátil, úplně rudý vzteky a s potlačovanými slzami v očích. „Vy! Tohle se otec dozví –"

„Jo?" promluvil Fred Weasley. „Tak to by možná bylo lepší, kdybychom tě v té bažině už nechali, co myslíš, Georgi? Protivo? S pusou plnou bahna se těžko práská papínkovi."

Protiva nadšeně přikyvoval, ale George nasadil smířlivější výraz a řekl: „Ale notak, Draco. Vždyť je to jen žert. Stačí, když hezky poprosíš, a my tě vytáhneme. A známe i dobré sušící kouzlo, jestli sis z toho fórku taky cvrnknul do kalhot." Protiva opět propukl v bujarý smích.

„Vy... vy hnusáci!!! Vy mudlovští š-"

„Ano, pane Malfoyi?" promluvila profesorka McGonagallová, která nepozorovaně vyšla ze své učebny. Do chodby ji přilákal nebývalý hluk.

Draco v obviňujícím gestu ukázal na dvojčata s Protivou. „Za to mohou oni, paní profesorko! Nastražili tu na mě –"

„Ano, bažinu. Vidím, pane Malfoyi, zrak mi slouží dobře," přerušila ho profesorka McGonagallová. Mávla hůlkou a bažina naráz zmizela, jen Dracovy kalhoty zůstaly kolem kotníků umazané od smrduté tmavě zelené hmoty. „Protivo, k řediteli. Hned! Frede, Georgi, jsem nemile překvapena vaším nekolegiálním chováním. Za každého z vás strhávám Nebelvíru pět bodů."

„Ano, paní profesorko," sklopil hlavu Fred.

„COŽE?!" ozval se Draco povýšeným hlasem, který ale stále nesl stopy ukňouraného tónu pětiletého dítěte. „Jen deset bodů? To nemůžete myslet vážně!"

Obočí profesorky McGonagallové vystřelilo prudce vzhůru. „Nemůžu, pane Malfoyi? Ujišťuji vás, že jsem si celkem jista, že strhávání libovolného počtu kolejních bodů do mých kompetencí PATŘÍ. A další věc, kterou dozajista mohu, je strhnout patnáct bodů Zmijozelu za vaše otřesné urážky a za drzost. A teď jděte do třídy, než si to rozmyslím a strhnu vám jich pětadvacet. Pottere, Weasley, pro vás to platí také. Máte být dávno na hodině."

Ron senadechoval k výmluvě, že nemohli na hodinu dorazit dřív, protože je zdrželabažina, ale Harry mu včas dupnul na nohu a zasyčel na něj: „Nevidíš, v jakýje McGonagallová náladě? Strhla by nám dalších padesát bodů za to, že neznámekouzlo, jak tu zatracenou bažinu vysušit!"