Musíš se naučit vidět v obraze život.

Překvapení. Mnoho překvapení. A jeden nepřející člověk.

♡

,, Nechceš přijít dnes po škole ke mně? " zeptal se při hodině dějepisu Tristan.

,, Když mi pomůžeš s úkolem..."

,, Výtvarka?"

,, Jo"

,, Domluveno "

♡♡♡

,, Maluješ to špatně"

,, Já se snažím! " řekla jsem už naštvaně Tristanovi a sedla jsem si na postel.

,, Nesmíš to jen tak vzdát." odpověděl mi a sedl si ke mně.

,, Už jsem to malovala čtyřikrát! "

,, A po pátý to bude ještě hezčí! "

,, Proč jsi chtěl , abych přišla k tobě? "

,, Neodbíhej od tématu...."

,, Mě to zajímá...."

,, Řeknu ti to , když to namaluješ správně"

,, Dobře" postavila jsem se , došla jsem k plátnu a začala jsem malovat.

♡♡

,, Hezký " řekl Tristan , když si se zaujetím prohlížel mou malbu.

,, Nepřeháněj "

,, Je to jako bych tam byl...."

,, Už mi to řekneš? " přistoupila jsem k němu.

,, Fajn..." řekl a zahleděl se mi do očí.

,, Jsi opravdu úžasná holka, skvělá a jediná kamarádka a i když o tobě nic nevím , jsi pro mě vším..." odmlčel se.

,, A proto tě teď žádám..." Chytil mě za ruce.

,, Budeš mou dívkou?"

Ne
Ne
Ne
Ano!
Ne

,, Potřebuji čas na rozmyšlenou..." zašeptala jsem.

Je mi ho líto , neví jak skončím.

,, Jistě... kolik budeš chtít"

,, Most! "

,, Cože?" nechápavě se na mě podíval.

,, Musím jít"

,, Teď?"

Ne , odejdu až za chvíli.

,, Ano" řekla jsem a co nejrychleji opustila jeho dům. Kam teď půjdu? A za kým?

Začalo pršet.

Znamení.

.....

Co jsem to udělala? 

To co je správné.

E.