Ken

Panika, všude samá panika. Malá Asami pořád dokolečka brečí a já nevím co s ní. Mám si balit svých pět švestek, místo toho tu poskakuju okolo mimina a dělám ksichty, aby přestalo brečet. Jenže to nepomáhá! Jsem na kraji zoufalství, když najednou slyším otevírání dveří. To je určitě Bakugou! Ten mi pomůže.
Rozběhnu se za ním jako Sonic a skočím mu okolo krku. Když se konečně vzpamatuju, všimnu si, že to není můj manžel. Je to nějaký cizí chlap! Určitě úchyl který mě chce zabít a znásilnit!

,,Takhle vy vítáte hosty?" Zasměje se chraptivým hlasem, já se okamžitě od něho odrthnu a odstoupím od něho. Čumí na mě jako kdybych spadla z višně. Nó, Někdy si tak připadám.
Pak mi to docvakne, kdo to vlastně je. Když to je štáb!

,,Umm..Sorry. Myslela jsem si, že je to můj manžel," zamumlám si a odejdu pryč, aby mohl projít. On tedy po několika dlouhých letech projde mezi dveřmi a začne tam něco instalovat. Měla bych ho nejspíš hlídat, ale upřímně? Mně je to fuk, co tam dělá. Mojí hlavní prioritou je postarat se o Asami, aby přestala brečet. Ale pořád a pořád řve! Kdyby tu byl Bakugou a nebyl místo toho u svých rádoby kamarádů, tak by ji určitě utěšil! Už toho mám po krk! Hodím na dítě plyšáka ve tvaru sovy a jdu zavolat Bakugovi, aby zvedl ten svůj línej zadek a pomohl mi!

,,Zlatíčko?" Řeknu do telefonu a čekám na odpověď. Místo odpovědi se ale dočkám jen smíchu.

,,Tady je Kirishima! Kirishima Ejirou! Bakugou je teď u mě na pivu!" Ach bože...Ten mi tady ještě scházel.

,,Um...Kiri? Mohl by jsi říct Bakugovi, aby přišel domů? Potřebovala bych helpnout s Asami," řeknu s lítostivým tónem.

,,Hej Bakugou! Mám ti vzkázat od tvé drahé polovičky, že máš jít okamžitě domů jinak prý dostaneš na prdel!" Uslyším jak Kirishima křičí na Bakuga. To jako vážně? Hádám, že jsou zase na mol. Poslední dobou se Bakugou chová obzvlášť divně. Přichází pozdě domů a bývá často ožralej. Vím že s kámoši pijí piva, jenže to je teď skoro každý den! Pochopila bych, kdyby to bylo třeba jednou za týden, ale každý den?!

,,Prý nemá čas! Dělá velmi důležitou práci!" Na druhé straně se zas ozývá smích. Povzdechnu si.

,,A co má tak důležitého na práci?" Snažím se být co nejmilejší, ale nejspíš mi to nejde, protože se ozve naštvaný a opilý Bakugou na druhé straně.

,,Tak, milá slečinko! Já *škyt* dělám velmi tvrdou *škyt* a klučičí práci, kterou *škyt* by jsi nepochopila! *škyt*" Vykřikne na mě Bakugou. Na tohle už vážně nemám nervy.

,,Víš co? Tak si klidně naser." klidně mu odpovím a tipnu mu to. Na tohle vážně nemám, abych poslouchala takového idiota. Otočím se a jdu k Asami. Konečně usnula! Teď je má chvíle, abych si sbalila své věci na zítřek. Abych řekla pravdu, tak se těším. Konečně budu bez Bakuga. I když budu s nějakým cizím chlapem. Ale lepší než Bakugou a ty jeho kecy.

Vil

,,Wolfie! Okamžitě toho nech!" Křičím na svoji manželku a běžím za ní. To snad už není možný! Vzala mi všechny moje plakáty s Marvelem a Anime! Jako kdybych netrpěla už dost!

,,Ne! Tuhle hrůzu okamžitě spálím a nalepím tady plakáty s Undertale a Nocí na Karlštejně!" Tak a dost. Čeho je moc, toho je příliš. Už se připravuju, že na ni skočím a zabiju ji, ale do výhledu mi vstoupí má sestra Tery s jejím psem Arbem.

,,Tak se uklidníme, ano? Nikdo tu nic pálit nebude a ani lepit jiné plakáty, je vám to jasné?" Všichni jsme poslušně kývli a sedli na židle.

,,Dnes večer musím jet na pracovní schůzku a vrátím se až za dva týdny. Takže tu bude Vil s novou manželkou sama. Tedy ještě a Arbem a Grootem" dovysvětlila nám Tery a já na ni začala civět. Nenene...To ne. Nechci tu být s tou novou manželkou sama! Co když je to třeba vrah? Nebo nějaký zoofil který by nám chtěl znásilnit zvířata!

,,takže tu bude Vil sama s ní?" nadskočí Wolfie. Někdy byla ke mně strašně zlá, ale občas taky pěkně žárlila. Nejspíš krámy.

,,Promiň Wolfie... Ale Vil to určitě dá! Přece to není žádná slečinka, ne?" Vykřikne Tery a já jen přikývnu. Po chvíli trapného ticha někdo zaklepe na naše dveře. Tery jde otevřít a já tu zůstávám s Wolfií sama.

,,Jdu si zabalit" zamumlá a odejte do našeho pokoje. Co si chce zabalit? Svojí sbírku slimáků? 

Já se po malé chvíli rozhodnu vyvenčit svého psa Groota. Připnu mu na krk obojek s vodítkem a jdeme ven. Venku není nic zajímavého. Teda do té doby, než vyjdu z uličky a někdo mě přepadne. Není divu, že Groot na něj začne vyjíždět.

,,Dej toho svého čokla pry- Jé! Vil! To jsi ty!" Vykřikne radostí a skočí mi okolo krku. Byl to můj spolužák ze základky. Myslím...am...Eren se jmenoval?

,,Erene! C-Co tě přivádí do našeho města!" Zasměju se a snažím se, aby na mně nepoznal, že jsem nervózní.

,,No...Heh...Maličko je to komplikované. Ale co ty? Ty tu bydlíš?" Jen přikývnu.

,,Jop. S Wolfií" Vysvětlím mu situaci. Doufám jen že není homofob. Jinak mě zabije.     

,,S tím bláznem?" Uchechtne se. Chodili jsme spolu do základky a Wolfie byla vždy ta problémová. Byla jsme taková parta... Tery, Já, Wolfie, Eren a Armin. Kluci se po základce odstěhovali pryč a my jsme s holkama zůstaly samotný.
,,Jop. Ale teď nás Tery přihlásila do Výměny manželek, takže teď budu s nějakou jinou ženskou." Krčím jemně rameny a Eren se jen zasměje.

,,Oh dobře, tak já se podívám na vás v televizi. Tak zatím ahoj Vil!" Zamává mi a uteče někam pryč. Co se s ním sakra stalo? Ve škole byl skoro nejlepší a teď je z něj zloděj...? Zajímalo by mě, co se stalo s Arminem... No nic. Aspoň že se mi nic nestalo. Vracím se domů a jdu se podívat co dělá Wolfie. Co by asi dělala? Samozřejmě že seděla u notebooku a koukala se na nové díly ulice. Ach bože...

,,Proč si nebalíš?" Zeptám se ji, ale ona si mě nevšímá. Zpívá si tu znělku z Ulice, jako bych tu nebyla. Někdy se ptám proč jsem si ji vůbec vzala...

Korektor: wolfie_the_wolfie

                                         Slov 1036