I wanna see inside.
Would you let me, see beneath your beautiful tonight?  

,,Jdu spát, dneska jsem ňákej upachtěnej," řekl Hagrid. ,,Brou noc, Hermiono."
,,Dobrou noc, Hagride." Věnovala mu úsměv. Osaměli. Hrstka studentů, kteří se tam mezitím prostřídala, šla postupně spát. Hermiona už sice dávno dojedla, ale dolila si ještě sklenku vína. Snape ji napodobil. ,,Na zdraví," špitla a zvedla skleničku.
,,Na zdraví," odvětil a napil se.
,,Děkuji za záchranu. Mám tu knihu skutečně zapsat?" zeptala se Hermiona.
,,Jen to ne. Musel bych ji pak vracet," odvětil Snape. ,,Máte již všechno připravené na začátek školního roku?" Hermiona se zatvářila nespokojeně.
,,Kéž by. Zbývá mi ještě tolik papírování... Nechápu, jak to ostatní kolegové stíhají v posledním týdnu."
,,Víte, proč to stíhají?" Hermiona zvedla tázavě obočí. ,,Protože jsou nezodpovědní a většinou nemají připravené nic než jen hrubý nástin. A v drtivé většině případů si přepisují plány z minulého roku."
,,Ach tak..." hlesla Hermiona. ,,A vy už máte vše připravené?"
,,Zdaleka ne," odvětil Snape a znovu se napil. Hermiona si taky lokla. ,,Hlavně netuším, co dělat s prváky. Ještě vůbec nevím, jací budou."
,,Naprosto chápu. Konečně to má někdo stejně jako já," zajásala Hermiona. ,,U prvních ročníků vždy čekám, až je blíž poznám a podle toho si rozvrhnu hodiny."
,,Akorát u Havraspáru vždy můžu pracovat tempem, které jsem si předem určil," dodal Snape. Hermiona se zasmála, protože souhlasila se vším, co říkal.
,,Budete své prváky nějak seznamovat se zvyklostmi na škole?" zeptala se Hermiona. Nikdy se totiž nebavili o učení, chtěla využít příležitosti a něco se od něj přiučit. Sice už pracovala v Bradavicích mnoho let, ale stále se jí zdálo, že některé věci musí dopilovat.
,,Vždy zaúkoluji studenty ze sedmých ročníků. Počítám jim to k dobru, ovlivní to jejich známku na konci školního roku, takže si dávají záležet, aby nikdo ze zmijozelských prváků nebloudil po chodbách."
,,Úžasný nápad," řekla uznale Hermiona. ,,Nebelvírští s tím snad nebudou mít problém. Tohle bych si od vás ráda vypůjčila. Zodpovídat dotazy prváků mi vždy lezlo ušima."
,,Nesmíte se bát předat zodpovědnost studentům. Už takhle jim ve všem pomáháme, tak ať se naučí samostatnosti." Hermionino srdce se rozbušilo radostí. Konečně s ní někdo sdílel své poznatky, hltala jeho rady jako hladové ptáče. ,,Navíc získají pocit, že jsou potřeba. Každý touží být důležitý."
,,I vy?" zeptala se Hermiona. Snape uhnul pohledem. Na čele se mu vytvořila vráska. ,,Já totiž ano, ráda bych byla důležitá," dodala Hermiona. Snape nadále mlčel. ,,Omlouvám se, nemyslela jsem to nijak zle. Vždyť jste důležitý, takže o to nemusíte nijak usilovat."
,,Jsem?" zeptal se a pohlédl na Hermionu. ,,Jsem důležitý? Pro co? Pro koho?"
,,Pro školu, pro studenty," vyjmenovávala Hermiona, ,,pro mě." Jeho černé oči se ani nepohnuly, sledoval Hermionu bez jediného záchvěvu emocí.
,,Jsem?" zopakoval.
,,Jistě," řekla Hermiona a pousmála se. ,,S kým bych si jinak povídala?" Snape otevřel ústa, ale Hermiona ho předběhla. ,,A neříkejte, že bych si povídala s Ronem." Snape pusu zavřel. ,,Neříká se mi to snadno, ale jste pro mě možná důležitější, než jsem si myslela." Snape se zvedl od stolu. Když procházel kolem Hermiony, pravil: ,,Nápodobně. Dobrou noc, slečno Grangerová." Odešel. Hermiona dopila víno a vydala se do svých komnat.

Převlékla se do noční košile a usadila se ke stolu. Chvíli sepisovala, pak její zrak spočinul na dopise od Rona. Otevřela ho a přečetla jednou, dvakrát, třikrát.
,,Ach, Rone..." zašeptala lítostivě. ,,Kdybych jen věděla, jak ti to říct... Kdybych si jen byla jistá, že tě nezraním přespříliš..." Hleděla na jeho písmo, na slova, do kterých dával všechnu svou naději. Tohle dělá láska! Hermiona nechtěla nikdy dojít do bodu, kdy by kvůli někomu trpěla tak jako pro ni trpěl Ron. Přitom by si to zasloužila víc než on. Byl tak hodný, až ji skoro mrzelo, že ho neumí milovat. Odložila dopis na stůl, ale rozptyloval ji. Schovala ho do šuplíku společně s výčitkami svědomí.