V místnosti jsem zůstala jen já a Shay. Ani jeden z nás nepromluvil dokud se k nám nepřidal Damon. 

„Tania připravuje nějaké kouzlo, které nám prý pomůže. Teda tobě pomůže,“ kývl na mě Damon a lehce se usmál.

„Mě se to nějak nezdá, není nějaké lepší řešení ?“ měla jsem jisté pochyby.

„A jaké řešení by jsi chtěla Eleno? Vypnout svou lidskost?“

„Třeba,“ pokrčila jsem rameny. V tu danou chvíli jsem to už chtěla udělat. Jenže jsem věděla, že bych to nezvládla. Teď nezbývalo nic jiného než čekat. 

***

Když se blížil večer, všichni jsme si sedli ke stolu. Na jídlo jsem v tuhle chvíli ani nemyslela, jen jsem čekala, kdy mi Tania dá nějaký ten její zázračný lektvar. 

„A, jak vy dva jste se vlastně poznali?“ zeptala se zvědavě.

„Dřív chodila s mým bratrem,“ odpověděl Damon s lehkým úšklebkem na tváři.

„Se Stefanem? Vážně?“ divila se.

„Jo, ale nechala ho,“ vítězně se usmál.

Co jí je sakra do toho?

Vzala jsem sklenku s vínem, napila se a dolila si další doušek. 

„Brzdi zlato,“ chytil mi ruku Damon. Když mě pustil, vypila jsem celou sklenku vína a laškovně na něj mrkla.

„Jdu se projít,“ řekla jsem. „Na tohle klábosení nemám náladu ani čas. Čekala jsem, že se něco bude dít, ale..“ náhle se mi udělalo špatně. Šíleně se mi motala hlava a pomalu jsem přestávala vidět. Zavrávorala jsem, zakopla o židli a spadla. Chvíli jsem slyšela nějaké hlasy, ale po chvíli ustaly a já upadla do bezvědomí.

***

Nevím za jak dlouho jsem se probrala, ale něco mi přišlo dost zvláštní. Stála jsem vedle stolu. Ale jako bych to nebyla já. Naproti mně seděl Damon se Stefanem se zkroušeným výrazem ve tváři.

Jak ten se sem dostal?

Byla tu i Caroline a Bonnie. Dokonce i Matt s Tylerem. Byli tu snad všichni. Někdo otevřel dveře. A ten kdo v nich stál, mě dost překvapilo. Byla jsem to já. Tedy myslím. Možná je to Katherine. Ale vypadala jinak.

„Eleno, jsi doma,“ vylítla ze židle jako první Caroline. Eleno? Vždyť, já jsem tady. 

„Haloo, sedím tady to nejsem já to je Katherine,“ řekla jsem, ale nikdo si toho nevšiml. Nikdo mě neposlouchal, nikdo mě neslyšel. Katherine (tedy alespoň jsem si myslela, že je to ona) se vůbec nepozastavila nad tím, že ji Caroline oslovila mým jménem. Přešla k baru a nalila si whisky. 

„Co je tohle za shledání?“ zeptala se a pomalu upíjela ze skleničky.

„Plánujeme,“ řekl Stefan.

„Jo to vaše slavné plánování. Něco vám poradím," opřela se o stůl a naklonila se blíže. Snad aby jí všichni slyšeli lépe než do teď. ,,Neplánujte akorát všechno pohnojíte. Stejně tak, když jste mi všichni tak strašně chtěli pomoct zbavit se chuti po krvi. A vidíte, zvládla jsem to sama. Vypnula jsem svou lidskost a jak mi je dobře," zatřepotala rameny a usmála se.

„Jenže tím tvým 'Zvládla jsem to sama',“ vytvořila prsty ve vzduchu neviditelné uvozovky. „Přišlo několik lidí o život. Včetně lidí v Mystic Falls,“ řekla Bonnie.

Těkala jsem očima z jednoho na druhého a absolutně jsem nic nechápala. Nic mi z toho nedávalo smysl. Proč se chovali jako kdyby ta co stála přede mnou byla já. Já stojím tady.

„Hele lidi, co je tohle za fór,“ řekla jsem, ale pořád mě nikdo neslyšel. Stoupla jsem si a šla k Damonovi. Za celou tu dobu nic neřekl.

„Nedělejte, že vám to nevadí. Co Damone? Ty by jsi měl být spíš rád. Zabíjel si ty lidi se mnou. Moje nové já se ti líbí. Máš mě takovou rád, miluješ a zbožňuješ mě takovou. Nebo snad ne?“

Cože?

***
Zdravíčko 😊

Tak jsme se podívali Elče do hlavy, no a co tam není. Její největší strach. Strach ze sebe samotné.

Co myslíte, je to jen výplodem její fantazie, ke které jí pomohla Tania nebo je to předpověď budoucnosti?

A jak na tohle všechno bude Elena reagovat? Pomůže jí to zbavit se touhy po krvi?

Vaše Ter 💚