„Je to ona," oznámila Cure, která se právě vrátila z laboratoře.
„Našel jsi něco, Flighte?" chtěl vědět natvrdlý asistent.
„Jo, je tady. Silent Fame - třicet sedm let, tady je fotka."
Byl to žlutý jednorožec s fialovou hřívou se zelenými pruhy.
„Před dvěma týdny ho pustili z vězení, kde byk kvůli vyloupení banky a pokusu o vraždu své ženy," pokračoval Flight. „Za dobré chování ho pustili dřív."
„Kde žije?"
„To tu nepíšou."
„Tak na co ty záznamy máme!?" naštval se natvrdlý asistent.
„Na nic," poučil ho Flight a natvrdlý asistent jen něco zamumlal.
„Ehh... Flighte?" ozvala se Cure. „Máš to tu napsaný."
„Ježiši, a jo!" vykřikl Flight. „Galaxiina ulice, 17/3, Canterlot."
„Ty jsi blbej," konstatoval natvrdlý asistent směrem k Flightovi a Smart vyprskla smíchy.
„Chcípni, zombíku!" zaječel Boulder.
Všichni se na něj nechápavě otočili, ale vzápětí jim došlo, že hraje Minecraft.
„Tak pojďte," vyzval je natvrdlý asistent.
Ještě u auta slyšeli Boulderův nadšený křik, že konečně našel diamanty.
Flight obrátil oči v sloup a natvrdlý asistent nastartoval.
„Počkej!" vypískla Cure. „Nechala jsem si tam tašku."
„A neobejdeš se bez ní?"
„Ne, mám tam prachy."
„A kolik?"
„Hodně," ubezpečila ho Cure.
Natvrdlý asistent zabrzdil. Cure vystoupila a odběhla.
Vrátila se až za tři čtvrtě hodiny.
„Kde jsi byla!?" chtěl vědět Flight.
„Boulder spadl do lávy a přišel o sedm diamantů a dva smaragdy," vysvětlila mu Cure.
„Cože?" nechápal Flight.
„V minecraftu."
„Jo aha."
Natvrdlý asistent opět nastartoval, jenže tentokrát si pro změnu Flight zapomněl v kanceláři mobil.
Když o deset minut později přišel, natvrdlý asistent byl rád, že už je nic nezdrží. Ale to se mýlil - neujeli ani deset metrů a natvrdlý asistent zjistil, že si zapomněl odznak.
Jelikož ho měl na stole, trvalo mu ho najít další půlhodinu, protože jeho stůl byl jedna velká hromada papírů, propisek, pistolí - tu si mimochodem taky zapomněl, jídla a mnohdy dost divných fotek Wildfire.
„No my jsme teda policajti," podotkl Flight, když se natvrdlý asistent vrátil.
Auto se rozjelo a Smart raději pomlčela o tom, že si v kanceláři nechala klíče.
Když tam za hodinu a půl dojeli, vysedli z auta a Flight zazvonil na špatný zvonek.
Nicméně klisna, která tam bydlela, jim otevřela, takže to nijak zvlášť nevadilo.
Jelikož byl výtah maximálně pro tři poníky, musel jít Flight po schodech, protože minule, jak řekl natvrdlý asistent, šel po schodech Boulder.
„Tak proč nejdeš po schodech ty?"
„Protože odmítám jít pěšky do sedmého patra," poučil ho natvrdlý asistent a zmáčkl šestku.
„A pak že já jsem blbej," zavrčel Flight a jal se vystoupat schody.
Když byl v sedmém patře i Flight, natvrdlý asistent zabušil na dveře s číslem sedmdesát tři, kde měl otec oběti bydlet.
Otevřel jim hřebec z fotky. „Co po mně chcete?"
„Shining Flight, kriminální policie," poučil hřebce Flight a dal mu před obličej odznak. „Tohle je moje kolegyně Smart a tohle je Cure, která si myslí, že je soudní lékařka."
„A tohle je kdo?" zeptal se Silent Fame a ukázal na natvrdlého asistenta.
„Jeden debil."
„Počkej, já toho debila znám!"
„Tak o tom dost pochybuju."
„Ale jo, pomáhal jsi mě zatknout. Tvůj šéf, Storm Wice, myslím, mě obvinil z pokusu o vraždu. Ale nedivím se, že si to nepamatuješ, byl jsi na mobilu a psal sis s nějakou klisnou."
„To je jedno, jsme tu, abychom se vás zeptali na pár otázek."
„Proč?" nechápal hřebec. „Já už jsem v base byl!"
„To je možný, ale teď vyšetřujeme jinou vraždu."
„Vážně? A proč mě do toho zatahujete?"
„Protože ta mrtvá je vaše dcera."
„Cože? Silent Moon je mrtvá?"
„Ne, ta druhá. Silent Stone."
„Panebože... proč mi to nikdo neřekl?"
„To, že je to ona, jsme zjistili až dneska," vysvětlil Flight.
„Kde jste byl devátého srpna mezi sedmou a desátou hodinou večer?"
„Chcete mě podezírat?"
„Už se stalo," ubezpečil ho natvrdlý asistent. „Kde jste byl?"
„V zahraničí."
„Na dovolené?"
„Jo... konečně jsem se dostal z basy, tak jsem chtěl jet aspoň na chvíli pryč."
„Jasně... chci důkaz."
Hřebec pokrčil rameny a ukázal mu letenku do Griffonstonu.
„To není důkaz, že jste tam byl."
„Klidně zavolej do té cestovní kanceláře."
„Jak se jmenuje?"
„Levná cestovní kancelář princezny přátelství Twilight Sparkle."
„To je divnej název, ten se nikdy nemůže uchytit."
„Flighte, s tou cestovní kanceláří ročně letí zhruba osm milionů poníků," poučil svého kolegu natvrdlý asistent a Flight si odfrkl.
„Vím, ne?" zavrčel.
„Jaký je číslo?"
„673 523 807."
„Flighte, zavolej tam."
„Proč zase já?"
„Protože je to věc, kde se toho dá momentálně zkazit nejmíň."
„Hm," zavrčel Flight a vytočil číslo.
Nejdřív to vypadalo, že měl natvrdlý asistent pravdu a že se na tom opravdu nic zkazit nedá, jenže po tom, co Flight třikrát popletl název cestovní značky, začal ještě klisně, která nejspíš udělala největší chyby v životě tím, že telefon zvedla, vysvětlovat, co znamená pojem hydrosféra a proč není dobré navštěvovat seismicky aktivní oblasti. To, že v jedné z nich žije, ho zřejmě nezajímalo.
„Tak co?" zeptal se natvrdlý asistent, když si Flight uvědomil, že klisna to už před deseti minutami típla.
„Byl tam."
„Tak vidíte," pokrčil rameny Silent Fame a zabouchl dveře.
„Mimochodem, Flighte, to, co jsi vysvětloval, je litosféra, ne hydrosféra,"
„To je stejně jedno, když ho ta klisna neposlouchala," pokrčil rameny natvrdlý asistent.
„To sice jo, ale když čtyřiadvacetiletý hřebec nezná učivo šesté třídy, je to trošku smutný."
„Ty si taky nepamatuješ, co jste se učili v první třídě."
„Chceš říct, že jsem negramotná?"
„Ne... to je jedno."
Smart, Cure a natvrdlý asistent se začali smát a Flight se s uraženým výrazem vydal po schodech dolů, zatímco Smart pomocí magie přemístila ostatní k autu, takže tam ještě deset minut čekali, než přijde Flight.

Když opět dojeli do kanceláře, skoro nic se nezměnilo. Teda až na to, že Boulder si stihl vyrobit portál do pekla, čtyřikrát ho použít a z toho tam čtyřikrát spadnout do lávy a umřít. V minecraftu, samozřejmě.
Pak zazvonil telefon.
„Kriminální policie," znuděně ho zvedl natvrdlý asistent. „Jé, ahoj, Wildfire. Ne, na nic jsme nepřišli. Ano, pokud ti nevadí Boulder hrající minecraft, tak klidně můžeš přijít. Dobře, vypnu mu to. Tak ahoj, Wild, budu se na tebe těšit."
„Kdo volal?" zeptal se Flight a Smart napadlo, že jméno natvrdlý asistent by sedělo spíš na něj.
„Wildfire," podal vyčerpávající vysvětlení natvrdlý asistent a Flight se zatvářil jako někdo, komu bylo právě sděleno největší tajemství planety.
„Tak jestli je tohle dobrý vyšetřovatel, tak já jsem bohyně lékařství."
„Aby ses nezbláznila," zavrčel Flight.
„Už se stalo," konstatoval natvrdlý asistent. „Flighte, běž za matkou oběti a zjisti, kam chodila do školy."
„K čemu nám bude vědět, do jaké školy chodila matka oběti?"
„Ne matka oběti, ale oběť. A jdi co nejdřív, lezeš mi na nervy."
„Ale vždyť jsme tam teď byli."
„To byla smutná, protože jí umřela dcera."
„Myslím, že to se za čtyři hodiny nezměnilo," upozornila ho Cure.
„To sice ne, ale čím dřív to vyřešíme, tím líp."
Flight něco zamumlal, zvedl se, a odešel.
Po chvíli do místnosti vešla přítelkyně natvrdlého asistenta.
„Wildfire!" rozzářil se natvrdlý asistent.
„Ahoj."
Dalších deset minut probíhalo tak, že se Wildfire a natvrdlý asistent líbali, Boulder ječel, že je před ním enderman a Smart předstírala, že ji zajímá Curein výklad o sečných ranách.
„Tak jak probíhá vyšetřování?" zajímala se Wildfire.
„Policie tápe," poučila ji Cure.
„Aha. Neměli jste už podezřelé?"
„Jo, to jsme měli, ale pak se ukázalo, že ta mrtvola je ve skutečnosti někdo úplně jinej."
„Tak to... mě moc mrzí."
„Já vím, že nemrzí."
„Máš pravdu, je mi to úplně jedno, ale snažím se se o svého přítele zajímat."
„Musíme po Jewel vyhlásit pátrání."
„A proč?"
„Protože ji možná někdo viděl s pachatelem. Bouldere?"
Boulder nijak nereagoval.
„Bouldere!"
Žádná odpověď.
„Bouldere, já vím, že hraješ Minecraft, ale měl bys... Bouldere!!!" zaječel natvrdlý asistent a vypnul svému kolegovi počítač.
„Zbláznil ses!?"
„Ne."
„Teď můžu začít od znova!"
„Jo, to můžeš, ale až necháš vyhlásit pátrání po Cobble Jewel.
„Vyhlaš si ho sám."
„Dělej!" zařval natvrdlý asistent a praštil svého kolegu po hlavě.
„Jo, tak jo," zamumlal naštvaně Boulder a začal něco psát.
„Coloratuřina hudební škola, Manehattan," prohlásil Flight, když přišel.
„Tak pojďte," zvedl se natvrdlý asistent.
„Prej to bylo napsaný v seznamu pohřešovaných."
„Jo, to bylo, ale potřeboval jsem se tě nějak zbavit."
„Já tě nesnáším."
„Já vím, že mě máš rád," ušklíbl se natvrdlý asistent a Flight si sedl.
„Být tebou bych si nesedal," doporučil mu natvrdlý asistent. „Už zase půjdeme. Bouldere, ty taky. Pojď."
„Ach jo," povzdechl si Boulder a zvedl se ze své židle.
„Můžu jít taky?" zeptala se Wildfire.
„Proč?" nechápal natvrdlý asistent.
„Je to Coloratuřina hudební škola. Já jsem její obrovská fanynka!"
„No jo, vlastně. Tak pojď."
„Díky, lásko," políbila ho Wildfire a natvrdlý asistent se rozhlédl okolo sebe. Zřejmě se chtěl ujistit, zda všichni viděli, jak má skvělou přítelkyni.
Naštěstí tato skutečnost nikomu neunikla, takže se mohlo vyrazit.
Jelikož jich bylo šest a auto mělo čtyři místa, rozhodl natvrdlý asistent, že pojedou vlakem.
„Nebude lepší tam jet až zítra?" napadlo Wildfire. „Do Manehattanu se jede hrozně dlouho. Jsou tři hodiny, nestihneme to."
„Wildfire," oslovil svoji přítelkyni natvrdlý asistent. „Hlavní detektiv jsem tady já a ty mě budeš poslouchat."
„No když myslíš," pokrčila rameny Wildfire.
Smart sice taky nepřipadalo moc chytré jet v tuhle dobu do Manehattanu, ale raději nic neříkala, protože jí bylo jasné, že s tím stejně nic nenadělá.
Smart, Cure, natvrdlý asistent, Wildfire, Flight a Boulder si našli volné kupé, kde se usadili a začali se věnovat svým vlastním činnostem.
Cure pokračovala ve výkladu o sečných ranách, Smart předstírala, že ji poslouchá, Flight se snažil složit Rubikovu kostku, Boulder spal a natvrdlý asistent vyprávěl Wildfire o zapeklitém případu, který řešili minulý měsíc. Ani jeden z nich si neuvědomil, že si nekoupili lístek.
Pak ale přišel průvodčí. „Dobrý den, vaše jízdenky prosím."
„Počkejte... no a on mi řekl, že ho to nezajímá a..."
„Jízdenku!"
„Počkejte... řek mi, že ho to nezajímá a chtěl po mně vystřelit, ale..."
„Pane..."
„MOMENT!!!" zařval natvrdlý asistent. „Chtěl mě střelit, ale došli mu náboje."
„Zavolám na vás policii."
Natvrdlý asistent se rozzářil a ukázal mu odznak. „Kriminální policie, těší mě."
„Co tady..."
„Oddělení vražd."
„A máte teda ty jízdenky?"
„My je nepotřebujeme."
„A ty holky jsou taky u policie?"
„Ne. Teda jenom ta jedna. Ta druhá je soudní lékařka."
„Cože?" nechápal průvodčí.
„Nashledanou."
„Nashledanou," průvodčí raději odešel, protože mu, stejně jako mnoha poníkům, nepřišlo příliš v pořádku, když je patnáctiletá klisna soudní lékařka.
Natvrdlý asistent se podíval na hodiny. „Deset hodin," konstatoval.
„A budeme tam až za hodinu."
„Možná to nakonec nebyl moc dobrý nápad."
„Já to říkala," povzdechla si Wildfire.
„Příště tě poslechnu," slíbil jí natvrdlý asistent a Wildfire se rozesmála, protože už předem věděla, že to stejně nedodrží.