Wind a Blood jsou po smrti a místo nich do školy přišly nové žačky. Všichni Windini přívrženci byli potrestáni podle výše provinění a věku buď vyloučením ze školy, nebo krátkým odnětím svobody a všechno se zklidnilo stejně rychle, jako to přišlo. Teda skoro všechno. Smart už nikdo vrahu neřekl, ale za jejími zády o ní tak někteří studenti pořád mluvili, což ji, ačkoliv na to měli právo, dost štvalo. Ostatní se s ní a s Cure bavili, ale pořád ani jedna z nich nezapadla natolik, že by si mezi spolužáky našla opravdové kamarády. Takže ačkoliv se už nikde po škole neválely mrtvoly, úplně jako dřív to taky nebylo.
Skoro jako hurikán, pomyslela si Smart a zaklapla učebnici dějepisu. Bouře je pryč, ale následky jsou patrné ještě hodně dlouho.
Přešla k oknu. V dálce spatřila nejvyšší věž školy pro nadané jednorožce - tam měly s Cure pokoj.
Teď ale bydlela doma, protože byly prázdniny. Cure byla s celou svojí rodinou už týden na dovolené v divočině, takže tu Smart byla sama. Tedy skoro sama. Ještě je tu natvrdlý asistent a Wildfire, ale ti jsou spíš spolu.
„Večeře!" ozvala se z kuchyně Smartina máma Jeally Fly, čímž svolala Smart a obě její sestry k jídlu.
Všichni obyvatelé domu včetně Candyflossiné plyšové želvy se usadili ke stolu.
„Co to je!!?" zděsila se Summer Star, když Jeally postavila na stůl mísu s na kolečka nakrájenými opečenými bramborami a vyzvala své dcery, ať si vezmou.
„To jsou brambory, Star," podala vyčerpávající vysvětlení Jeally.
„A nic jiného jako nemáme!?"
„Ne, je mi líto."
„Ale... ale Perfect Glare má každý den jiné jídlo a ty jsou daleko lepší! My tohle máme furt!" zmínila Star klisnu, se kterou se nedávno seznámila. Od té doby, co ji zná, nedělá nic jiného, než že srovnává způsob života své rodiny a rodiny její nové kamarádky. Bohužel, Star zřejmě nechápe, že rodina Perfect Glare má tak tisíckrát víc peněz, než ta její.
„Jenže Perfect Glare si to může dovolit," připomněla své prostřední dceři Jeally.
Star něco zamumlala a pustila se do jídla.
Candyfloss si začala z brambor stavět věž a Smart si povzdechla. V Stařiném věku by zřejmě dělala to samé, ale ve svých čtrnácti letech byla schopná aspoň trochu pochopit situaci své matky.
Když se najedly, Jeally uklidila brambory a poslala Candyfloss spát.
„Co budeme dělat?" zeptala se pak svých zbývajících dvou potomků.
„Koukat na Smutky slečny Opal!" zaječela Summer Star dřív, než její sestra a matka stihly navrhnout nějakou karetní hru. Ty jí totiž, vzhledem k tomu, že je hrály skoro každý večer a devět z deseti her vyhrála Smart, už lezly krkem.
„Nemáme na čem, telku jsme prodaly," připomněla Star její starší sestra.
„Tak na notebooku!" navrhla Star další elektronické zařízení, na které si vzpomněla.
„Ten jsme taky prodaly."
„Ale měli jsme tři!"
„A všechny jsme prodaly," zavrčela Smart.
„Ale Perfect Glare má..."
„Drž už hubu!" zařvala na ni Smart. „Glare si to prostě může dovolit! A jestli brzo nepřestaneš básnit o tom, jak si ona a ta její nóbl rodinka žijí super život, poletíš dřív, než stačíš říct něco dalšího!"
„Smart!" okřikla svou dceru Jeally.
„Mami, Smart je na mě zlá!" zaječela Summer Star.
„Její chování není moc hezké, ale... ty bys měla pochopit, že naše rodina je na tom o hodně hůř než rodina tvé kamarádky a my si nemůžeme dovolit tolik věcí, jako ona."
„To je tak strašně nefér!" urazila se Summer Star a odpochodovala pryč.
„Star..." Jeally se chtěla zvednout a běžet za ní, ale Smart ji zadržela.
„Mami, já... myslím, že chce být chvíli sama."
„Asi máš pravdu," sedla si zpátky Jealous Fly.
Chvíli bylo ticho.
„Tak... nezahrajem si karty?" navrhla Smart, protože strávit večer čučením do zdi se jí moc nechtělo.
„Jaký karty?"
„Prší."
„Tak jo," souhlasila Jeally a vytáhla karty na prší.
„Rozdáváš," informovala ji Smart, protože jestli něco na kartách bytostně nesnášela, bylo to právě míchání a následné rozdávání. Podle Cure je to z toho důvodu, že na to Smart, vzhledem k tomu, že pořád vyhrává, není příliš zvyklá.
Když Jeally rozdala karty, Smart se podívala na ty svoje a zaradovala se, jelikož její karty obsahovaly dvě sedmičky a jedno eso. Na sobě to ovšem nedala znát, protože to se při hrách tohoto typu nedělá.
První karta byla zelená desítka, což se Smart náramně hodilo, protože právě takovou barvu měla jedna z jejích sedmiček. Bylo totiž hodně nepravděpodobné, aby její matka měla také dvě sedmičky už od začátku.
Jeally se ušklíbla a položila na Smartinu kartu druhou sedmičku.
Smart s úsměvem použila svou zbývající červenou sedmičku.

Jenže pak se Jeally zatvářila jako Caesar po dobytí Galie a Smart došlo, že má i tu poslední, čtvrtou sedmičku.
Smart se zatvářila jako Galové po dobytí Caesarovými vojsky a vzala si osm karet.
Jeally pak použila eso. Smart na něj položila to svoje, jenže pak se její matka vytasila s druhým esem a přišla tak o všechny své karty.
„Mělas dobrý karty!"
„Ty taky," usmála se Jeally.
Smart něco zamumlala a jelikož nechtěla míchat, pokusila se změnit téma. „Našla sis už nějakou práci?" zeptala se, i když už předem věděla, že odpověď bude ne.
„Ne," splnila Smartina očekávání Jealous Fly.
„A hledáš nějakou?"
„Snažím se, ale... nikde nikoho, kdo má jen základní vzdělání, nechtějí."
„Proč jsi vlastně neodmaturovala?"
„To je složitý, nechci tě tím moc zatěžovat."
„Mami, je mi čtrnáct."
„Já vím," ohradila se Jeally. „Dobře. Asi už jsi dost velká, povím ti úplně všechno. Ale jestli něco z toho řekneš Star nebo Floss, seš mrtvá, jasný?"
„Jasný," pokrčila rameny Smart, I když nevěděla, k čemu jsou tato opatření nutná.
„Tak fajn. Když jsem byla v devítce, potkala jsem hřebce jménem Stormy Weather - tedy tátu. Začali jsme spolu chodit. Jenže pak mi bylo šestnáct a podvedla jsem ho. O několik měsíců později jsem zjistila, že čekám dítě. I když mi to všichni říkali, nechtěla jsem si ho nechat vzít. A udělala jsem dobře. Šestého listopadu téhož roku ses mi narodila ty. Namluvila jsem Weatherovi, že jsi jeho dítě a on mi to z nějakého důvodu věřil. Ale tomu hřebci jsem to ještě neřekla a nechystám se k tomu. Rozhodla jsem se přestat chodit do školy a vychovat tě jako správná matka. O tři roky později jsem byla v baru a potkala tam nějakýho hřebce... na jméno už si nevzpomínám. Byla jsem příšerně opilá, jediný, co si pamatuju, bylo to, že jsem s ním měla Summer Star. Weather mi ale zase uvěřil, že je jeho. O další tři roky později se narodila Sun a byla jediné manželské dítě, které jsem měla. A s Candyfloss to bylo podobný jako s váma dvěma. Potkala jsem hřebce, strávila s ním noc, a... pak se narodila Candyfloss."
Smart na ni hleděla, jako kdyby jí matka právě řekla, že je adoptovaná. Což byla z poloviny pravda.
„Jak se vlastně jmenuje?" zeptala se.
„Kdo?"
„Táta," řekla Smart.
„Wise. Wise Mystery."
Smart se pořád nemohla vzpamatovat z toho, co se právě dozvěděla. „Ví vůbec, že existuju?"
Jeally zavrtěla hlavou.
„Řekneš mu to někdy? Můžu ho někdy vidět?"
„Já nevím... žije vlastní život. Určitě má dost hříbat."
„To ty taky."
„Ano, ale... je to složitější. Vzpomínáš si na toho hřebce, kterého jsi shodila z útesu?"
„Jo. Proč?"
„Víš, jak se jmenoval?"
„Jo. Dark. Ale bavíme se o mém otci. Opravdovém otci."
„Znáš jeho celé jméno?" ignorovala tuto větu Jeally.
„Ne," odpověděla popravdě Smart.
„Dark Mystery."
„Co? Takže to je... Teda byl..."
„Tvůj brácha? Jo." sklopila oči Jeally.
„To myslíš vážně? Já jsem zabila svýho bráchu!? Kolik příbuzných ještě mám a nevím o nich!?"
„No... pokud se počítají i příbuzní Firea, otce Candyfloss, tak docela dost. Je z jedenácti dětí a v současné době má, myslím, šest hříbat. Spolu s Candyfloss vlastně sedm. A jeho sourozenci mají taky nějaké děti a někteří z nich už i vnoučata... bude jich víc, než se zdá."
„Mohla bys zažádat o výživné," navrhla Smart.
„To je právě to, co nemůžu udělat," povzdechla si Jeally Fly.
„Proč ne?"
„U soudu jsem přiznala, že nejste Weatherovy děti, ale řekla jsem, že jsem vás všechny měla s jedním poníkem, který je mrtvý."
„Ale proč jsi to udělala?"
„Wise i Fire jsou oba ženatí. Nechtěla jsem jim ničit vztah."
„Ale víš o kolik peněz ses tím připravila!?"
„To jo, ale... neměla jsem to srdce..."
„Já to chápu, většina poníků by asi udělala totéž, ale stejně... nebyla by to žádná paráda, ale... měla bys na ty... normální věci."
Jeally mlčela.
„Nemáš náhodou nárok na sociální dávky?" napadlo Smart.
„To jo, ale ten soudce mě nesnáší."
„Proč?"
„Kdysi jsem ho křivě obvinila z krádeže."
„A to jako proč?"
„Když ti byly tři roky, byla jsem svědkem toho, jak okradli nějakou klisnu a já jsem řekla, že to byl on, ale ve skutečnosti to byl jeho starší bratr. A ještě jsem se mu tak nějak nestačila omluvit."
„Pane bože," plácla se do čela Smart. „Z čeho teda žijeme?"
„Z peněz z věcí, které jsme prodaly."
„A proč tím pádem neprodáme tenhle dům? Vždyť má hodnotu aspoň tři miliony!"
„Pět."
„Tím spíš!"
„Ten dům patří naší rodině už hodně dlouho, nechci ho prodávat."
Smart se opět plácla do čela. „A... kolik peněz nám zbývá?"
„Nevím, řekla bych tak šestnáct tisíc," povzdechla si Jeally.
„Šestnáct tisíc!?" vyvalila na ni oči Smart a teprve teď doopravdy pochopila, jak jsou na tom špatně.
Jeally kývla.
„Tak já... tak já si zkusím něco najít, nějakou brigádu!" napadlo Smart.
„Brigádu?" podivila se Jeally.
„Jo... zkusím se zeptat natvrdlého asistenta, jestli o něčem neví."
„Koho?"
„Toho detektiva, co... však víš... vyšetřoval Sunnyinu... smrt." Smart chtěla říct vraždu, ale naštěstí si brzy uvědomila, že nikdo nesmí pojmout podezření, že Sun zemřela s cizím zaviněním.
„Ty se s ním bavíš?"
„Jo... je fajn."
„Myslela jsem, že máš tu... jak ona se jmenuje..."
„Cure? S tou jsem pořád, natvrdlý asistent je jen kámoš."
„Aha." Na Jeally bylo poznat, že by byla radši, kdyby její dcera ve čtrnácti chodila s hřebcem, kterému je dvacet dva, než s klisnou jejího věku.
„Mami, já za to, že jsem bisexuálka, nemůžu! Narodila jsem se tak."
„Ne, to ne... na to už jsem si zvykla. Jen... Cure je zažraná do soudního lékařství. Víš, jak by to vypadalo, až by jste se k sobě nastěhovaly, Cure by přišla domů a ty bys ji nemohla ani obejmout, protože bys věděla, že celý den sahala na mrtvoly!"
Takhle nad tím Smart ještě nepřemýšlela. Nevadilo jí, že je Cure soudní lékařka. Milovala ji i přesto, že Cure každý den trávila pár hodin na pitevně, brala to jako přirozenou součást jejich vztahu a Cureina života, takže to neřešila. „Myslím, že mi to vadit nebude."
„To nemůžeš vědět, když spolu nebydlíte a jediné, co Cure dělá je to, že si o tom čte.
No to by ses divila, pomyslela si Smart.
Jeally se podívala na hodiny. „Půl jedenácté," konstatovala. „Smart, běž si lehnout."
Smart se zvedla. „Zítra se podívám po nějaké brigádě. Dobrou, mami."
„Dobrou, Smart," usmála se Jeally a mlčky sledovala, jak její dcera mizí ve dveřích.

Další kniha kterou vydávám znova xDDD
Na kvalitu, logiku či všeobecnou inteligenci prosím neberte ohled, psala jsem to když mi bylo 11/12 yDD