Cestování v čase. Pro literární postavu to zní jako super způsob zábavy, jelikož nejhorší, co jí hrozí při potrhání reality, je rozpad těla na tisíce malých písmenek. Obyčejný člověk jej využije nejspíš k poznání svého budoucího já. Někdo si možná přeje změnit něco zlého v minulosti. Někdo je prostě jen zvědavý a bloudí napříč roky. Někteří by mysleli na způsob, jak zlepšit svět a zabili by Hitlera a jemu podobné zloduchy.

Matheas neví, proč se vrátil. Je otázkou času, než na to on sám anebo vy, čtenáři, přijdete.

Otázkou zůstává: Když cestujeme v čase, měníme se s dopředu plynoucím časem i my sami?