Druhá část...

Snape znovu našel sílu znovu odporovat a ušklíbl se: "Před kým asi, Pottere? Zapojte ten váš scvrklý mozek, který se tak marně snažíte najít. I když to by mohlo trvat věčnost. Nechápu jaký hlupák vás přijal do Řádu. S tímto spolkem to jde čím dál víc od desíti k pěti."

Z hloučku kouzelníků a čarodějek z Řádu postávajícího u dveří se ozvalo: "Umlčte ho někdo, my tu nejsme pro legraci."

"Ticho tady! Pokud se neuklidníte, budu nucen vás požádat, aby jste se odebrali jinam," vyzval přítomné ministr kouzel a přitom zběsile bouchal kladívkem o stůl.

"Severusi, odpověz už konečně!" otočil se Remus na Snapea, když byl v sále opět klid.
Při Lupinově výslechu musel Snape z nějakého důvodu všechno říct. Nedokázal se vzepřít a odporovat mu.

To je divné, proč dokáži odseknout Potterovi, ale Lupinovi ne? nechápal Severus.

"Neschovávali jsme se kvůli Řádu, ale kvůli Pánovi zla," zavrčel Snape.

"Proč? Pokud se nemýlím, byl jsi jeho špeh."

Severus se ušklíbl: "Ani netušíš, jaké to je, být něčí špeh,"

" Ale vím. Zapomněl jsi snad na můj úkol s Šedohřbetem. Nevykládej mi tu něco o tom, jak moc jsi to měl těžké. Pro všechny z Řádu to bylo těžké." nevydržel už Remus, byl už unavený a necítil se zrovna nejlépe. Potřeboval si odpočinout.

" Chceš snad za to uznání? Nikdo z vás, snad kromě  Pottera, nemůže ani tušit, jaké to je, stát tváří v tvář Pánovi zla!" vykřikl Severus.

Co si o sobě myslí, srovnávat jeho úkol s mým.

"Tak dost nalejte mu do krku celou láhev Veritaséra, pak snad bude mluvit konečně k věci," zakřičel náhle jeden z davu postávajících bystrozorů.

" Pokud máte něco k procesu. Možná by bylo vhodné, kdyby jste se připojil k panu Lupinovi a Potterovi," řekl překvapivě předseda.

" Děkuji," řekl s úšklebkem muž a přešel k Lupinovi.

" Takže Snape, kdybys už konečně mluvil k věci. Proč jste se s Malfoyem schovali před Ty- víš-kým?" změřil si Severuse naštvaně.

Tobě to tak budu vykládat! Pomyslel si Severus. A jen se na muže pohrdavě podíval.
Když se Moodymu nedostalo odpovědi, zamracene odkráčel zpět na své místo.

" Odpovězte!" vyštěkl najednou Harry rozzuřeně. Měl už Snapea plné zuby, jak se vytáčel a vyhýbal odpovědi jako had.

" Pottere vy mi nestojíte za námahu," řekl Severus.

" Severusi, proč jsi se schovával před Tím-jehož-nesmíme-jmenovat?" zeptal se Lupin.

"Chtěl jsem ochránit Draca," zavrčel nerudně Severus, kterého nutilo Veritasérum alespoň částečně vypovídat.

" Před čím?" zeptal se Lupin.

" Před potrestáním Pána zla."

" Co by mu měl Lord Voldemort udělat?"

" Zabil by jeho i mne, protože jsem za něj jeho úkol provedl," odpověděl klidně Severus, jakoby nic.

Harry to nechápal a opět se vložil do výslechu : "Proč by chtěl Voldemort zabíjet svého oddaného pomocníka, který mu tolik pomohl. To nedává smysl. Za to, že jste zabil Brumbála, by vás měl mít Voldemort přece rád."

" Nedomnívám se, že by jste byl s to cokoli pochopit, Pottere." ušklíbl se Severus.

"Tak nám to vysvětli, Severusi. Alespoň se pokusíme," promluvil opět Lupin, snažíc se Harrymu pomoci.

Snape cítil, jak se mu odpověď hrne navenek, Ne ještě ne, nesmí to vědět, nechci aby to věděli. Musím tomu nějak zabránit. Snažil se dusit v sobě odpověď.

Musím něco udělat, cokoli.
Pak dostal nápad. Možná to zabere nějaký ten čas. Rozhodl se, zabránit své vynucené výpovědi stůj co stůj. Proto si prokousl jazyk, aby nemohl dál mluvit. Bolelo to strašně, ale musel to podstoupit.

"Rychle, je tady mezi vámi nějaký léčitel?" zvolal Lupin, když si všiml, co Snape provedl.
Z davu se však ozvalo: "Nechte ho chcípnout. Bylo by to stejně málo, za to co provedl!"

" Ne, potřebujeme ho živého. Musí nám toho ještě dost vysvětlit," oponoval Remus a snažil se přitom zastavit krvácení, ale Severus sebou zmítal.

Zatímco Snape chroptěl, jak se mu krev dostávala do dýchacích cest, z davu vystoupila krásná mladá čarodějka. Vytáhla hůlku a zamávala s ní před Snapeovým obličejem bez toho, aby promluvila jediné slovo. Krvácení se zastavilo a všechna krev z jeho úst zmizela.

"Severusi, tohle už vážně nezkoušej, už žádné podobné triky. Odpověz už konečně! Proč by tě měl Voldemort zabít?"
Severus byl po svém marném pokusu vysílený, a tak musel vypovídat: " Je vám doufám známo, že Pán zla je vynikající v Nitrozpytu? Jeho vlivu nelze odolávat moc dlouho. Potter si jistě vzpomene na hodiny Nitrobrany, které jsem mu dával," prohodil posměšně směrem k Harrymu.

Harry si připomněl hodiny strávené ve Snapeově kabinetě, kdy ho mučil neustálým vstupováním do jeho nešťastných vzpomínek. Zatřásl hlavou, aby odehnal nepříjemné myšlenky.

Severus pokračoval: "Pro Pottera to znamenalo veliké sebezapření nevpustit mě do své mysli, protože s Nitrobranou teprve začínal. Já sám ji ovládám velice dobře, ale představte si, jak se snažím vzdorovat Pánovi zla."

"Co tedy neměl Voldemort zjistit, pokud by nahlédl do tvých myšlenek?" vyptával se Lupin dál.

"Nebylo by zrovna vhodné, kdyby zjistil, jaké okolnosti mě vedly k tomu, abych provedl to, co jsem musel udělat."

"Tím myslíš Brumbálovu smrt?"

"Ano."

"Proč jsi ho tedy zabil, pokud to nebylo na Jeho příkaz?" naléhal Lupin. Severus už nevěděl kudy kam.

Musím to říct, ne nechci... Musím... nechci, musím...

Nevěděl již, jak zabránit tomu, aby odpověděl. Byl vysílený a zničený. Bolelo ho celé tělo a řemeny se mu stále silněji zarývaly do těla. Podíval se na Lupina přes zastřené oči pak pomalu a bez emocí řekl: "Brumbál mne o to požádal."

Harry nechtěl ani na okamžik věřit tomu, co tu Snape vypráví. To přece nemůže být pravda. Prostě nemůže.

"Lžete, proč by asi chtěl zemřít?" křičel se záští. Chtěl přehlušil Snapeova slova i své vlastní svědomí, přestože se do jeho železného přesvědčení o Snapeově vině začaly vkrádat pochybnosti.

"Jak bych mohl lhát, Pottere? Logika je asi pro vás velkou neznámou, že? Po Veritaséru nemůže lhát nikdo. I Pán zla vám po něm prozradí, vše co ví," ušklíbl se Severus.

"Vysvětli nám to, Severusi. Nikdo z nás nechce věřit tomu, že by po vás Brumbál chtěl takovou věc," vyptával se dál Lupin dívajíc se přitom na Harryho.

Remus pomalu začínal litovat, že Harrymu dovolil být u výslechu. Bylo pro něj příliš vyčerpávající a bolestné, vzpomínat na ten večer.

" Bylo to pro mě obtížné provést, ale dal jsem mu slib, bohužel," řekl Severus poněkud zvláštním hlasem.

"Jaký slib?"

"Musel jsem mu slíbil, že udělám všechno možné proto, abych ochránil Draca."

" Proč po tobě chtěl, abys chránil Malfoye?"

"Zabít Brumbála byl jeho úkol a jelikož ho Draco nesplnil, Pán zla by se ho nemilosrdně zbavil. Když za mnou Brumbál minulé léto přišel, věděl už o jeho tajném úkolu. Tušil, že Draco není vrah, ale zároveň nechtěl připustit, aby na svou chybu doplatil," vyprávěl po kouskách Severus přitom si prohlížel udivené výrazy všech přítomných. Zdálo se, že Brumbál nikomu nepověděl to, co jemu.

"Ano a dál?" hleděl na něj Lupin v očekávání.

I když se Snapeova mysl bránila seč mohla, musel pokračovat: " Musel jsem slíbit, že Dracovi a pomohu s jeho obtížným úkolem."

Harry se nervózně postavil. Tohle by přece Brumbál po něm nikdy nemohl chtít, nebo snad ano?

Severus mezitím pokračoval: "Nechtělo se mi věřit o co mě vlastně Brumbál žádá. Vysvětlil mi však, že se chystá na velmi nebezpečnou misi proti Pánovi zla. Že bude hledat jeho viteály. Víte snad co jsou viteály ne?" zeptal se posměšně Severus.

" Vysvětli nám to Severusi," řekl Lupin.

Snape se ušklíbl, ale vyhověl: " Viteál může být nějaká věc, nebo dokonce živý tvor do kterého může temný mág uschovat kousek ze své duše, která se roztříští na části po spáchané vraždě."

Sálem to zahýbalo a kouzelníci začali vykřikovat jeden přes druhého : To snad ne... u Merlinova vousu....to je ohavnost... hrůza..."

Snape teď však začínal pociťovat, že se mu jeho mysl pomalounku čistí.

Divné, že by Veritasérum pomalu vyprchalo? Už mne vyslýchají docela dlouho, ale takto rychle? Že by za to mohlo ono kouzlo?

Harry se ho bohužel pokusil znovu vyslýchat : " Tohle stále nic nevysvětluje!"

" Pottere neobtěžujte mne stále, začínáte mne už lézt na nervy," odpálkoval ho Severus.

" Přestaňte se hádat. Harry, prosím, sedni si a nech to na mě," promluvil na něj Lupin smířlivě.

" Mám právo vyslýchat. Chci se ho ptát. Nemůžete mi v tom zabránit," hádal se Harry vztekle.

" Nechci se o tom s tebou dohadovat. Jdi si sednout, nezvládáš to. Pokud sis toho nevšiml, tak ti Severus nikdy na žádnou otázku neodpověděl," promlouval mu do duše Lupin. Harry rudnul vzteky, ale nakonec se posadil.

Pak předstoupil Remus opět před spoutaného Snapea a všiml si, že je nějak moc čilý, tak jen pokynul, aby mu byly podány další tři kapky pravdomluvné tekutiny. Snape si ho za to nenávistně přeměřil, protože než si stačil říci ono kouzlo v hlavě, už bylo Veritasérum v jeho žaludku.

"Pokračuj, všechny nás to zajímá," řekl Lupin netrpělivě.
Severus se pokusil o odpor, ale jelikož nepoužil kouzlo, nic se nestalo. Odpověď vystřelil skoro okamžitě.

"Brumbál mi vyprávěl o viteálech Pána zla. Dokonce některé Potter i on sám zničili. Kvůli jednomu si zmrzačil ruku."

Harry si vzpomněl na ten den, kdy Brumbál přišel k Dursleyovým s poraněnou rukou. Při té vzpomínce ho píchlo u srdce. Už navždy ztratil blízkého člověka. Kouzelníka, který byl pro něj jako přítel a zároveň si ho nesmírně vážil. Člověka, který mu věřil, radil a pomáhal mu. V tuto chvíli, ale nechtěl myslet na minulost.

Severus mezitím pokračoval:
"Zjistil, kde je další viteál a chtěl ho jít zničit. Nabídl jsem mu svou pomoc, ale odmítl s tím, že ještě neuzrál ten správný čas."

"Ano pro ten viteál jsme šli s Brumbálem spolu, ale..." přemýšlel Harry nahlas.

"Ale to, že Brumbál hledal viteály Ty-víš-koho nevysvětluje, proč by chtěl zemřít?" zamluvil to rychle Lupin. Nechtěl aby se Snape opět zasekl a přestal mluvit jenom proto, že se ho chtěl Harry na něco zeptat.

"Kdybyste mi neskákal do řeči, mohl bych to říci celé," zasyčel Snape.

" Dobrá, tak mluv..."

" Když byl Brumbál v létě v té jeskyni a uviděl Zmijozelův medailon, okamžitě věděl, že není pravý. Nebyl to viteál, jen se tak měl pro návštěvníka tvářit."

Harry podvědomě nahmatal medailon v kapse.

"Ale, já jsem myslel, vždyť mi tvrdil že......" pronesl nechápavě.

"Přesně tak to chtěl. Aby Potter netušil nic o jeho plánu. Bylo mu jasné, že by jste se pokoušel mu to vymluvit a zase se cpal někam, na co by jste nestačil."

"Severusi, pokračuj a bez urážek," zvýšil Lupin hlas. Už ho nebavilo pořád dokola poslouchat urážky na Harryho hlavu. Byl už unavený a necítil se zrovna nejlépe. Potřeboval si odpočinout.

Snape si ho pohrdavě změřil, ale musel mluvit dál. Jeho tělo bylo omámené a skoro bez vůle to změnit.

" Brumbál nakonec zjistil, že viteálem je onen dryák, ve kterém plaval medailon. Aby ho zničil musel ho vypít."

Proto chtěl, abych mu slíbil, že ho donutím ten jed vypít stůj co stůj! Kéž bych to tenkrát neudělal, mohl by žít! Uvažoval Harry.

Mezitím Snape dále pokračoval: "Byl to velice silný viteál. Pánovi zla zřejmě trvalo velice dlouho, než ho vytvořil..."

"Pokračuj," řekl Lupin.
Severusovi se nechtělo odpovídat, ale musel. Jeho silná vůle ho začínala opouštět.

"Potřeboval, aby byl viteál velice silný."

" Proč, co s ním měl v plánu?" vyzvídal Harry.

" Pottere, překvapuje mne, že vám to Brumbál nepověděl. Byl jste vždy jeho oblíbenec. No jak se zdá asi vám nedůvěřoval natolik, jako mně," rýpl si Severus.

" Vy... on vám věřil a jak jste se mu za to odvděčil? Zabil jste ho. Bezcitně jste ho popravil, byl zesláblý a nemohl se bránit. Vy vrahu," křičel Harry na celé kolo. Měl chuť se vrhnou na spoutaného Snapea a vrazit mu jednu do zubů. Sám ale věděl, že i kdyby byl hodně pomatený, stejně by to nedokázal.
Severus na to nic neřekl, jen si onoho chlapce pohrdavě měřil.

"Tak dost, začíná mě to už štvát!" ozval se najednou Moody. Přibelhal ke spoutanému Snapeovi a propaloval ho nebezpečným pohledem.
Pokývl hlavou na urostlého bystrozora. Ten okamžitě pochopil a nalil Snapeovi do krku další dávku Veritaséra.
"Tak už mluv! Já to s tebe vytluču, když budu muset," prohlásil a mávl přitom hůlkou. Řetězy kolem jeho hrudníku a řemeny na končetinách se najednou začali pevněji utahovat.

Severus už sotva mohl popadnout dech, jak se jeho hrudník mu pomalu deformoval a pak mučení najednou přestalo.

Lupinovi přišlo zbabělé, působit Snapeovi větší bolest, ale nijak proti Moodyho počínání nezasáhl.

Po chvíli, kdy se musel Severus několikrát zhluboka nadechnout, aby bolestí neomdlel, začal pomalu povídat : "Brumbál mi prozradil, že Pán Zla chtěl, aby si návštěvník myslel, že má jeho viteál. Ve skutečnosti však chtěl získat na svou stranu silného kouzelníka tím, že by ho nechal napít ze své duše."
V sále to zašumělo.

"Ztište se, důrazně vás žádám o klid, nebo odsud odejděte," řekl předseda tribunálu.

Nikdo se však v této chvíli nechystal z místnosti odejít. Každý byl napjatý a v očekávání, co se stane v příštích okamžicích.

" Pokračuj, nebo přitvrdím!" pohrozil mu Moody hůlkou před nosem.

" Podmínkou Pána zla bylo, že kouzelník musí vypít všechen lektvar, aby mohl vzít falešný medailon. On si pak měl myslet, že viteál prostě zničí."

"To určitě není všechno," řekl Moody rozzlobeně.

"Pokud by někdo vypil všechen lektvar, byla by jeho mysl zkalená duší Pána Zla. Tak by mohl kouzelníka lehce ovládat, byl by s ním psychicky propojený."

Jako první se ze šoku vzpamatoval Harry a sebevědomě prohlásil: "Brumbál by se nikdy nenechal ovládat Voldemortem."

" To jste opravdu takový hlupák, Pottere?", vysmíval se mu Snape, "Pán zla je velice mocný černokněžník a zná kouzla z černé magie, o kterých se vám ani nesnilo. Je velice těžké jim odolávat. Jen si vzpomeňte jak ovládal vás v pátém ročníku. Snad kdybyste se tenkrát naučil Nitrobranu, možná by nemusel ten váš kmotr zemřít," ťal Snape do živého.

V Harrym se vařila krev. Snape mu připomněl jeho další slabinu. Sám si snad stokrát vyčítal, že se Nitrobranu nenaučil a že Voldemortovi naletěl na jeho trik.

" Pokračuj a nech těch planejch keců. Nebo..." pohrozil mu Moody hůlkou.

Lupin přešel k Harrymu, aby ho nějak povzbudil, utěšil nebo prostě cokoli, ale nepovedlo se mu zklidnit ho. Věděl, co pro Harryho Sirius znamenal. Rodinu, kterou neměl šanci poznat. Remus byl zoufalý z této nenadále situace, už snad po sté si vyčetl, že sem Harryho přivedl.

Snape pokračoval: "Brumbál byl sice silný, ale obávám se že proti kouzlům Pána zla by dlouho neodolával, byl dost oslaben."

Pak se odmlčel a přemýšlel, jak další informaci podat. Harry nervózně přecházel sem a tam a Lupin už také začínal ztrácet trpělivost. Když už se Moody chystal znovu poručit řetězům k bolestivému sevření, ozval se Snape do ticha: " Nakonec by Brumbál podlehl a přešel na stranu zla... Děsivá představa, když se nad tím člověk zamyslí, že?"

Vychutnával si jejich zděšené pohledy, bylo slyšet i pár výkřiků. Každý si mohl domyslet, jak by to ve světě kouzelníků vypadalo. Smrtijedi, Voldemort a Brumbál by se snažili vymítit, všechny čaroděje nečisté krve. Možná by se z něho dokonce nový Pán zla.
Po dlouhé době se ozval předseda tribunálu: " Je to všechno, nebo nám máte ještě co říct?"

"Možná už jen, že to tak muselo skončit, bohužel. Brumbál byl člověk, který mi věřil. Věřil, že já jediný dokážu provést to, co po mě chtěl. Že já jediný ho dokáži zabít. Rozhodně nehodlal připustit, aby se Pán zla zmocnil jeho mysli. Věděl, že kdyby požádal o tuto službu kohokoli z vás, snažili byste se mu jeho plán vymluvit.
Stále na mě během našich rozhovorů naléhal, že to musím udělat pro blaho celého kouzelnického světa. Tvrdil, že už je stejně opotřebovaný věkem a světu už dal, co mohl. A pokud pomůže tím, že položí za boj proti zlu život, bude jeho smrt užitečná. Já sám jsem nevěděl, jak dlouho bude Malfoyovi trvat než splní svůj další úkol s rozplývavou skříní. Věděl jsem jen to, že to bude můj a Brumbálův poslední rok v Bradavicích."

"Myslím, že už jsme slyšeli víc než dost. Tak otřesnou pravdu, asi nikdo neočekával," vypravil ze sebe po dlouhé době Lupin.

Harry jen zaraženě seděl na židli a nebyl schopen vypravit ze sebe jediné slovo. Byl nešťastný, takhle si to nepředstavoval. Chtěl se pomstít, ale teď neměl komu.
To ticha, které v místnosti nastalo, se ozval Snapeův hlas naposledy: "Chtěli jste slyšet pravdu, a tak jste si ji poslechli. Nedomnívám se, že by jste mě po tomto prohlášení propustili. Ani nečekám a rozhodně vás nežádám o nějakou shovívavost. Naložte s touto pravdou, jak se vám zlíbí. Já s ní musel žít posledních pár měsíců. Nebojím se smrti, ta by byla jen vysvobozením."

***

Buch buch. Na staré plesnivé dveře kdosi zabouchal, pak vrazil do místnosti.
" Severusi, je čas," promluvil návštěvník. Byl to Lupin.

" Vím Lupine," řekl Severus zvláštně zastřeným hlasem a naposledy se podíval na žhnoucí kotouč na obloze. Pak vyšel na chodbu, kde na něj čekali bystrozoři.
Šel dobrovolně a klidně rozvážnou chůzí, tak jak vždy chodíval po bradavických chodbách. Nechtěl už utíkat, proč taky?

Jdu si pro smrt, nebo pro osvobození? Pokud ano, bude to co si přeji?Ani nevím co chci. Možná, že smrt by opravdu byla výhrou. Na nic bych nemyslel, nevracelo by se mi to stále ve snech. Proč by ne, smrt přece nebolí, jen duše odejde z těla pryč. Má duše asi půjde do pekla, ale čert to vem, já už nějaký čas v pekle žiji. O co horší by to mohlo být?

Zatímco Severus přemýšlel došli do soudní síně. Tentokrát se neposadil na ono křeslo, ale zůstal stát za ním. Vedle něj postávali bystrozoři. V sále bylo plno k prasknutí, kouzelníci a čarodějky tu byli namačkaní, aby si vyslechli rozsudek. Tento proces, byl velmi sledovaný a dost se o tom psalo v novinách.
Pak se ze stínů lavic před Snapem vynořila hlava ministra.

" Po několikahodinových hovorech, debatách a diskutování, jsme nakonec jednohlasně dospěli k tomuto závěru."

Severus se zachvěl. To je ta chvíle, která vše změní...

" Obžalovaný Severus Snape, který se dopustil loni 30. června vraždy Albuse Brumbála, se odsuzuje k trestu doživotního vězení v Azkabanu."

Sálem to zahučelo nesouhlasem, leckdo by chtěl vidět Snapea mrtvého.

" TICHO!Původně jsme měli v plánu trest smrti, ale museli jsme přihlédnout k jistým okolnostem. Nic to však nemění na faktu, že tento člověk spáchal vraždu, i když na přání samotného Brumbála. Proto ho nemůžeme nechat volně pobíhat po světě."

Tak s touto variantou jsem ani trochu nepočítal, ne takto nechci skončit. Nehodlám shnít ve vězení. Severus horečně přemýšlel a pak ho něco napadlo.

Hromotlukovi vedle vypíchl prstem oko a sebral mu jeho hůlku. Neváhal ani minutu a rychle se přemístil.

***

Přemístil se na hřbitov k Voldemortovi. Zrovna verboval nové Smrtijedy do svých řad.

" Á Snape, to jsem rád, že jsi k nám zavítal. Postrádal jsem tě. Kam jsi zmizel?" zasyčel Voldemort.

" To snad víte ne?" zavrčel Severus.

" Jistěže to vím, hlupáku. Copak se stalo, neodsoudili tě snad?"

" Odsoudili, ale nechtělo se mi hnít ve vězení. Chci si to jednou pro vždy s vámi vyřídit. Kvůli vám jsem musel zabít jediného člověka, který mi věřil."

" Buď si tak hloupý nebo příliš smělý. Ať je to jak chce, ten kdo dnes zemře jsi ty. Za svou opovážlivost. Připrav se na smrt, Severusi."

Severus vypálil pro začátek mdloby na tebe, ale velký účinek to nemělo, Voldemort se jen začal smát: " Tohle si zkoušej na ty své dětičky ve škole, ubožáku. CRUCIO."
Severus sebou začal bolestí zmítat, ta bolest se stupňovala až měl pocit že ho tím chce Voldemort zabít. Pak to povolilo. Severus ztěžka oddychoval na zemi tváří dolů. Hůlku měl ale připravenou. Rychle se otočil a vyslal na Voldemorta kouzlo pro sečné rány. V tu chvíli se na Voldemortově hadím obličeji a odporném těle objevily velice hluboké rány, ze kterých mu stříkala krev.

" Za tohle zaplatíš. AVADA KEDAVDA," vykřikl s nenávistí v hlase Voldemort.
Vyslanou kletbou zasáhl Severuse přímo do hrudi a on padl na zem. Voldemort se k němu přiblížil a díval se do jeho černých, prázdných očí. Pak odvrátil zrak na ostatní mladé smrtijedy : " Takto dopadne každý, kdo mne zradí. Doufám že již nikdo nepochybuje o tom, že já nedopouštím," zasmál se odporným syčivým smíchem a přešel ke svým stoupencům.

***

S

everusovo tělo našli o několik dní později, když ho Řád opět hledal. Mezi pátrajícími členy byl také Harry. Když uviděl jeho tělo bezvládně ležet na zemi s vytřeštěnýma očima, stejně jako tenkrát Cedrika, nevěděl co cítí. Bolest, smutek nebo zadostiučinění?
Nenáviděl tohoto člověka snad celý svůj kouzelnický život. Posledních pár měsíců ještě více než kdy dříve, ale nikdy mu nepřál smrt. A když se ukázalo, že to bylo všechno jinak, nedokázal k němu cítit už takovou nenávist, jako tenkrát těsně po tom co zabil Brumbála. Jedno však bylo jisté, Snape chtěl v posledních minutách života přemoci Lorda Voldemorta. Co nakonec Severus byl Vrah nebo hrdina?

KONEC