Bylo hrobové ticho. Až na hlasitý vítr, který každou vteřinou šlehal velkou horu, Horu zimi.

Všichni vlci při úderu do skály sebou škubli. Jakoby se samotné hory báli. To však byl jejich domov. Sídlil hned pod ní. V žaludkách jim krčulo, už tak dávno viděli čerstvou kořist. Celá smečka se k sobě tiskla, navzájem se zahřívali. Jenom jediný zdejší vlk, ne. Konkrétně vlčice. Ležela nehybně u hory, dotýkajíc svého čenichu ledového povrchu skály. Celé tělo měla pokryté čerstvě napadaným sněhem. Její šedý kožíšek skoro nešel rozeznat od sněhu. Byla ji zima, ale ona nemohla povolovat.

Byla to Alfa, mozek smečky, musela smečce zajistit bezpečí. Takto mluvila s Vlčími předky. Podle dávné pověsti, Vlčí předci chránili horu Zimi, přičemž drželi ochranou tlapku i nad nimi. Alfa pravidelně stříhala ušima do všech stran. Víčka měla pevně přitisknuté. Vypadalo to, že spala. Náhle sebou cukla a otevřela zprudka oči.

Ostatní se jejím směrem podívali a upřeli na ni své nejisté pohledy. Měla pro ně zprávu. Někteří si dokonce slabě stoupli. Rýsovali se jim tak kosti, které byly potaženy kůží.

,,Smečko," oslovila je pevně a přešlápla. ,,Vlčí předci mi poslali vzkaz," trochu znejistila, následně však opět důstojně zvedla hlavu do obvyklé pozice. ,,Jistě, víte, že zima stále neustupuje a my nemáme tolik síly, abych opustili naše teoterium."

,,Které si už ani pomalu nehlídáme." Zamumlal Trn.

Alfa si ho změřila ledovým pohledem, následně opět přešlápla, snažila se být klidná, ale byť se snažila sebe víc, vlci její nejistoty poznaly. ,,Ehm, Vlčí předci mi poslala vzkaz," zopakovala, tentokrát příkřeji. Všichni vlci nastražili pozorně uši. ,,Tuto nekonečnou zimu, může zastavit pouze jeden žijící tvor. A to vlčice, která by k nám v blízké době měla dorazit."

Vlci si mezi sebou začali nespokojeně šuškat.

,,To je blbost, období dokáže měnit pouze Vlčí předci!"

,,Jak může jediná vlčici zastavit zimu?"

,,Musela jsi se zmýlit, to je přeci nemožné!"

,,Ticho!" Zařvala. ,,To já, pouze já, jsem obdařena schopností mluvit s Vlčími předky, no ne?" Propalovala celou smečku přísným pohledem. Vlci nesměle přikývli, přičemž se ani jeden nedíval do jejích očí.

,,Alfa, má pravdu," pronesla zostra Beta a postavila se vedle své Alfy. ,,Jen ona je schopna mluvit s Vlčími předky. Pakliže nám předci předali takovýto vzkaz, nezbývá nám nic jiného, než čekat."