★ VII. ★
Bravo zrychlil do klusu, později do běhu až nakonec letěl chodbou tím nejrychlejším sprintem, kterým dokázal běžet. Nii byl pryč už docela dlouho...
V Bravově hlavě vyvstávaly všechny hrůzostrašné obrázky možností, co mu jen ten záhadný Nise mohl provést... Když si představil Niiho chladné, bouřkově šedé oči plné bolesti a slz, zaťal pěsti. Niimu nikdo ubližovat rozhodně nebude!
„Nii..." hlesl tiše.
Náhle se mu svět zatočil před očima a Bravo upadl do temnoty.
✦✧⋆✶✩★✩✶⋆✧✦
„Ugh..." zamumlal, když se zvedal ze země. Celé tělo ho příšerně bolelo a hlava mu třeštila tak moc, že se za ni musel chytit.
„Co to sakra děláš? Běžíš přes chodbu jako šílenec, ani nesleduješ kam a pak do mě vrazíš!" zasyčel vyčítavě kluk s tmavě zelenými vlasy, který seděl před ním a v jeho tváři vyčetl stejnou bolest. Bravo v chlapci okamžitě poznal Laie, se kterým na začátku výcviku bojoval.
„Promiň... Lai. Já... Hledal jsem svého kamaráda..." Jakmile se rozpomněl, zalapal po dechu. Nii! Tolik času promeškal tím flákáním se tady na zemi.
Lai se na něho zmateně díval velkýma písčitě žlutýma očima, ale to už se Bravo rychle zvedal na nohy, jako kdyby všechna bolest rázem zmizela. „Musím jít!" A bez ohlédnutí by se zase rozběhl pryč, kdyby ho však zelenovlásek rozpláclý na zemi nechytil za nohavici.
„Počkej. Kam jdeš? Říkáš, že hledáš svého kamaráda. Co když ho unesli? To by mohli ublížit i tobě."
„Hmpf, to tobě ale může být každopádně jedno," odsekl Bravo. Neměl čas zakecávat se tady.
„Jdu s tebou," protestoval Lai, „mám rád dobrodružství."
Bravo jen otráveně protočil očima a natáhl k chlapci ruku, aby mu pomohl vstát.
„Fajn. Tak pojď. Zpomalíš, a už na tebe nečekám. Rozumíš?"
Lai se vzrušeným úsměvem přikývl, a oba chlapci se rozběhli chodbou.
„Hele, Lai... Nevíš, kde by jen tak náhodou mohl bydlet ten týpek s tou fialovou kravatou?" zeptal se ho.
„Ten, co vás včera zachránil?"
„Když to tak řekneme..." zabručel Bravo. Proč byl Nise všem tak sympatický, jen jemu ne?
Asi jsem vážně vadný, povzdechl si sklíčeně.
Chodbou se rozléhal dusot jejich chodidel a Lai by se vsadil, že ten další hlasitý buchot je Bravovo splašené srdce. Očividně měl o Niiho velké starosti...
Bravovu mysl sužovaly čím dál tím černější myšlenky, až mu z toho šla hlava kolem. Na chodbu zvenku zavál chladný vítr, a Bravovi přejel mráz po zádech. Jestli to však bylo z toho průvanu, to netušil, protože teď už to byly hodiny od Niiova zmizení a jeho strach byl ještě intenzivnější...
„Tady by to mělo být," oznámil Lai, když došli ke dveřím s obrovským nápisem NISE NIKUSHIMI.
Bravo nejprve zdvořile zaťukal. Když se mu však nedostalo žádné odpovědi, ťukal zuřivěji, později to přešlo v bušení a nakonec v naštvané „LAI, OKAMŽITĚ ROZRAŽ TY DVEŘE!"
Zelenovlasý chlapec byl tak drobounký a pohublý, že na drcení dveří se tedy rozhodně necítil. Nejprve se snažil lomcovat klikou, bylo to ale dost neúspešné. Tedy, tu kliku utrhl. Společně však s Bravem sebrali lavičku z chodby a snažili se použít ji jako beranidlo. To se na asi stopadesátý pokus přeci jen podařilo.
„Ztratili jsme tolik času!" povzdechl si Bravo a vletěl do Niseova bytu s hlasitým výkřikem: „NII! JSI TU?!"
A jako odpověď mu přišla pouze ozvěna jeho vlastního hlasu. Byt byl totiž úplně prázdný.
Bravo si zklamaně a zoufale povzdechl. Vložil svou hlavu do dlaní. „Není tu..."
„Vážně?" odsekl sarkasticky Lai, „hele, jak tě vůbec napadlo, že by tvůj kamarád mohl být v bytě syna hlavního generála? Provedl něco? Nebo snad myslíš –"
„DRŽ HUBU! Jdeme dál."
„Fajn," pokrčil zelenovlásek pobaveně rameny.
✦✧⋆✶✩★✩✶⋆✧✦
Nakonec se po dlouhém hledání ve všemožných pokojích rozhodli zkusit prohledat ještě tělocvičnu. Oba už byli dost unavení, ale Bravo si stál za tím, že musí hledat dál. A znuděný Lai doufal, že se snad ještě něco zajímavého přeci jen stane.
Dveře tělocvičny byly otevřené, a v Bravových dvoubarevných očích svitla naděje. Vběhl dovnitř, ale následně se v šoku zastavil a nevydal ani hlásku.
Co to sakra...
dun dun dun, drama.
kapitola téměř o ničem, ale ta další už je předepsaná, tak ji asi ještě dneska vydám. jen ji nechci vydávat hned po téhle xd
Moony❤️
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top