Nii běžel a běžel. V nohou vůbec necítil únavu, ani se nezadýchal.
Pacientské oblečení z nemocnice na něm vlálo a bylo celé zašpiněné od bahna a vody z kaluží, co cákala kolem Niiho. Bosá chodidla ho nepříjemně chladila a občasné kamínky ho zaštípaly, ale bylo vidět, že Reito jeho bolest zmírňuje.

Stejně mu ten kluk v jeho mysli lezl na nervy. Jak se tam vůbec dostal? Už nemůže žít klidně jen se svými myšlenkami, vždy to okomentuje ten Reito! Dal by cokoli, aby ten otrava zmizel a nekorigoval jeho život.

Nii se nadechl nočního chladivého vzduchu, aby se zklidnil.
Och Nii, zapomněl jsem se zmínit, že běžíš na přesně opačnou stranu. Tábor byl nalevo od nemocnice, ne napravo.
Niimu se skoro zastavili srdce.
To si děláš srandu?! Nemohls to říct jako dřív? To budu celý běžet zpátky a ty se jen necháš vozit jako král v mé mysli?!

Klídek Nii, pozor na to s kým mluvíš...

S tím veleváženým a mocným Reitem, ano, ano... zahuhňal chlapec.
Mocným především! rozzlobil se Reito a uvrhl Niiho do bolestivé křeče. Chlapec padl na kolena a začal křičet hrůzou.
Nejsem jen nějaký Reito, Nii...

Nii zděšeně kývl a malátně se postavil na nohy.
Zkusil jsem to s tebou po dobrém, ty mou dobrotou ale plýtváš. Tak a teď běž do toho blbýho tábora a buď tam do půl hodiny nebo uvidíš, co ještě dokážu!
Chlapec se rozklepal.
Půl hodiny? Vždyť odsud do tábora jsou to pěšky asi dvě!
No to si teda budeš muset pohnout drahý Nii... zasmál se Reito chraplavě.

✦✧⋆✶✩★✩✶⋆✧✦

Máš už jen pět minut Nii...
Chlapec polkl.
Prosím Reito, já –
Teď prosíš, huh? Nespokojeně zamlaskal: Pohni si a možná ti trochu času ještě dám, že se tak snažíš...
Nii si trochu oddechl a kulhavým během pokračoval dál přes jinovatku mrazící jeho nohy.

Co vlastně řekne Bravovi? Nebo Akai? Lin asi ani zajímat kde byl nebude, když si nepochybně ani nevšimla, že zmizel...
Musí něco vymyslet. 'Promiň Bravo, zašel jsem na krátký pobyt do nemocnice při honičce Akai.'
Hůř to teda znít nemohlo, zasmál se Reito chraptivě.
Vím... odvětil Nii.
Ale notak. Můžeš říct, že sis šel zaběhat, místo tréninku. Snad chápeš – prostě takový atletický trénink, z tábora do města a zpět. A řekni, že jsi trochu nevypočítal čas, poradil hlas.
Uhm... Dobře... Děkuju, Reito...

Do tábora Nii doběhl skoro až za svítání. Vešel do pokoje úplně zničený.
Snažil se ale pohybovat tiše, protože Bravo mírumilovně odpočíval a klidně spal.
Nii se musel sám pro sebe usmát a pak už se jen dostal z toho špinavého nemocničního oblečení a rychle se šel aspoň trochu umýt, protože mu bylo jasné, že stejně neusne.

Ve sprchách bylo ticho. Nii rozsvítil světlo. Na steně sebou plácala šedohnědá můra, snažící se jít za zdrojem světla.
Chlapec se rychle umyl, převlékl se a pak na sebe chvíli civěl do zrcadla.
Měl velké fialové kruhy pod očima a zarudlé oči. Jeho nohy byly krvavé od všech těch kamenů a mrazu, a vlasy měl rozcuchané jako kdyby se pral.

On se vlastně pral, ale uvnitř – s Reitem. Potřeboval se toho 'bolestiovládájícího člověka' prostě zbavit.
Reito, ty jsi ve mně navždy?
To nevím, záleží na tobě... Nii...
Jak se tě zbavím, Reito?
Reito neodpověděl a mlčel.
Nii se plácl do čela. Evidentně i tento chladný 'démon' měl city a on mu právě do očí řekl, že se ho chce zbavit.
Promiň... Já to tak přece nemyslel, víš, uh huh...
Zase ticho. Nii se mu nedivil a nechal to být.

Zhasl, odploužil se na pokoj a zalehl do postele. Usnout se mu ale nedařilo, musel pořát přemýšlet.
Ta sestřička se brzy probere, možná už dávno probrala a nepochybně nenechá "útěk pacienta" jen tak.
Chlapec si stejně říkal, že mu nic nebylo. Nebo... Co mu vlastně bylo? Co se stalo u té 'jelení masky'?
Bylo mu jasné, kdo jediný mu tohle zodpoví – Reito.
Ten se ale tvářil, že ho ignoruje a spí a nechtěl odpovídat. Niimu bylo jasné, že ze slušnosti by i k Reitovi měl být milejší nebo se nedozví nic a nikdy se ho nezbaví.
Povzdechl si a zachumlal se do studené tenké deky.

✦✧⋆✶✩★✩✶⋆✧✦

Jakýsi černovlasý chlapec s účesem rozčepýřeným a v roztrhaném černém triku seděl uzavřený v tmavé místnosti.

Niimu byl povědomý, ačkoli nevěděl odkud.

Náhle se otevřely dveře jako od cely a dovnitř vstoupil někdo v saku.
„Vstaň," poručil sedícímu chlapci.
Ten to ale neposlechl. Nehýbal se.
„Pane Haruto, rozuměl jste? Pojďte se mnou, komise dohodne co s vámi, ale pravděpodobně budete vyloučen. Jste si doufám vědom, že jste někomu ublížil na zdraví," řekl ten muž v saku.
„On... on... si začal!" zachraptěl chlapec a zvedl k muži oči plné bolesti.
„Výmluvy si nechte na později."
„Proč věříte jemu a ne mě?!"
„Máte bohatý trestní rejstřík i přes váš věk, pane Haruto. A on ho má úplně čistý. Myslím, že chápete."
„Nechápu! Co byste dělal vy, kdyby vyvěsil policejní snímek vaší matky? Nemůžu za to, nemůžu!"
„To stačí pane Haruto."
„Ptám se, co byste dělal!"
„Zachoval se moudřeji."
„To říkate jen protože jste dospělej! Jo, dospělý, vy máte navrch, co? Jste bezchybný... Ale i vy jste byli děti!"
„To je sice pravda, ale to nemění nic na tom, že jste pravděpodobně psychicky nemocný. Máte zvýšenou agresi, trochu... A nevím jestli je normální, když se dítě zavírá v pokoji. Ještě ke všemu jste přehnaný introvert, pane Haruto," konstatoval muž.
„Být mnou, nedivil byste se... Ani neznáte mou minulost... Radši ustupte..."

✦✧⋆✶✩★✩✶⋆✧✦

Nii se zmateně vzbudil. Co to bylo za sen? Kdo byl ten kluk?
Reito mlčel, takže Niiho napadlo, že spí. I když, může vlastně takovýhle hlas spát? Co je vlastně Reito? Jen duch? Hlas? Kde se vzal? A jak se ho zbavit?

Nii si povzdechl. Jak dlouho bude ten zvláštní... člověk nebo cokoli jiného trucovat? Proč je vlastně v Niiho těle? Nikdy žádného Reita neviděl... Bylo jasné, že ho nezná.
Kdyby tu nebyl on, znamenalo by to, že by Reito ovládl někoho jiného?
Nebo to musel být jen a pouze Nii? Nebo snad zešílel v tom vojenském táboře tak moc a Reita si vymyslel?
Ne to ne... Co ta moc bolesti?

Blýskl očima po místnosti. Na stěnách se odráželo oranžové světlo vycházejícího slunce.
Bravo ještě oddychoval, ale už zdaleka nebyl v tak hlubokém spánku.

Nii si pomyslel, že teď bude s Reitem muset asi ještě chvíli žít... A co souboje? Pomůže mu Reito vyhrát?
Když sám bez Reita dokázal někoho zabít, jak moc katastrofálně to může dopadnout, když je tím démonem ještě posílen...?

Tohle jsem měl dopsané už včera, ale whatever, heh.

Moony❤️